|
|
Vliv krizových životních situací v rodině na psychosociální vývoj dítěte
KŘIVANCOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá tématem krizových životních situací v rodině a jejich vlivem na psychosociální vývoj dítěte. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku rodiny a krizí. Dále se zabývá krizemi v rodině a jejich vlivem na psychosociální vývoj dítěte. Výzkumná část zkoumá vnímaný vliv krizových situací v rodině na jedince a jejich význam pro jeho další život. Pro tento výzkum byl zvolen biografický design. Data byla získána pomocí narativního rozhovoru.
|
|
|
Divadlo krize
Čonková, Ivana ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; VYSKOČIL, Ivan (oponent)
Tato práce popisuje a reflektuje specifické, sporné divadelní události
a tvůrčí projekty, které jsem realizovala v sociálně politicky vyhrocených chvílích - v krizi. V těchto akcích jsem poznávala divadlo, tím, že jsem aktivně něco dělala. Postupně jsem získávala zkušenosti, které v sobě ukrývají jisté otázky
i odpovědi divadelní praxe. Popisuji čtyři události a dva projekty. První událost reagovala na smrt tragicky zemřelých osob a psů na Florenci v Praze. Poslední projekt se odehrával v prostoru romského městského ?gheta? v Ústí na Labem. Pohybuji se v rozličných prostorech, situacích i tématech. V nich všech jsem pátrala, čím vším divadlo může být a jak s tímto médiem odpovědně zacházet. Zkoumala jsem, jak může přežít a odolat nebezpečí divadelní rutiny, konzumu
a všednosti. Jak divadlo nenechat upadat, ale objevit jeho sílu život měnit, identifikovat a tvořit.
|
|
|
Problematika život ohrožujících stavů v akutní medicíně
KELBLOVÁ, Kateřina
Problematika život ohrožujících stavů v akutní medicíně Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestry na pracovišti intenzivní medicíny v průběhu výkonu svého povolání zvládají a prožívají nejčastější krizové situace. Teoretická část obecně charakterizuje akutní péči, její členění na tři stupně, personální vybavenost lůžek, vzdělání a kompetence sester, které v tomto oboru pracují. Také podrobněji popisuje možné akutní, život ohrožující stavy, které mohou vyústit až v náhlou zástavu oběhu. Popsány jsou zde i specifika kardiopulmonální resuscitace ve zdravotnickém zařízení a stres, který k tomuto oboru patří. Pro dosažení výše zmíněného cíle byly stanoveny celkem 4 dílčí cíle: Zjistit míru připravenosti sester na těchto odděleních pracovat. Zjistit, zda ovlivní specializační studium připravenost na krizové situace. Zjistit, zda se mění postoj sester ke krizovým situacím po uplynutí určité doby praxe. Zjistit prožívání a zvládání krizových situací u sester v tomto oboru. Praktickou částí této práce je zrealizovaný kvalitativní výzkum formou polostandardizovaných rozhovorů s osmi sestrami a následná obsahová analýza, která byla zpracována pomocí techniky otevřeného kódovaní. Stanoveno bylo 23 kategorií a u některých byly stanoveny ještě podkategorie. Pro lepší přehlednost u kategorií 2,3,7,9,10 a 19 byla data vložena do kategorizačních tabulek. Prokázalo se, že polovina sester, které uvedly SZŠ jako jediné absolvované studium ho hodnotí jako nedostačující v přípravě; pouze jedna ze sester, která již absolvovala specializační vzdělání, se cítila připravená na jednotce intenzivní péče pracovat. Částečnou připravenost uvedla sestra s absolvovaným studiem na vyšší odborné škole. Míru připravenosti lze hodnotit i dle pocitů popisovaných sestrami v době těsně po nástupu na oddělení intenzivní péče. Pouze jedna uvedla, že se cítila dobře, ostatní popisovaly strach a stres. Z toho plyne, že sestry nejsou těsně po nástupu na oddělení intenzivní péče dostatečně teoreticky připraveny a zažívají jisté potíže, např. stres. To vede k hypotéze č.1: Po nástupu na oddělení intenzivní péče nejsou sestry dostatečně teoreticky připraveny. Ukázalo se, že specializační studium absolvovalo celkem 6 sester, jedna ho dokončila již před nástupem na JIP a u jedné studium právě probíhá. Všechny sestry toto studium vidí jako prospěšné a uvádí, že se nyní cítí připravené; pouze sestra, která nemá absolvované žádné studium v oboru intenzivní péče se necítí být na krizové situace v současné době připravena. Z výzkumné otázky vzešla hypotéza č.2: Specializační studium má pozitivní vliv na zvládání krizových situací sestrami. K dosažení třetího cíle se porovnalo zvládání krizových situací na začátku praxe a v současné době. Totožné odpovědi v obou kategoriích měly tři sestry. Dvě neuvedly žádné stavy jako krizové a pro jednu je boj o pacientův život stále zatěžující situací. Dvě sestry vyměnily resuscitaci za žádné krizové situace, konflikty na pracovišti uvedla jedna a zbylé dvě popsaly jen nevýznamné změny. Při přímém dotazování však sestry, kromě jedné, uváděly, že délka praxe má pozitivní vliv na zvládání krizových situací. Délka praxe a určitá ritualizace výkonů zvyšuje u sester pocit klidu a jistoty, ne vždy ovšem kvalitu poskytované péče. Cíl čtyři zjišťovala výzkumná otázka: Jaké pocity mají sestry při řešení krizových situací? Nejčastěji rozvahu a klid, pak racionální myšlení, rychlost v rozhodování a určitou formu stresu. Při dotazu na možné důvody k odchodu z oddělení, sestry často zmiňovaly problémy v managamentu, kolektivu a mezilidských vztazích; úplně spokojeny jsou v zaměstnání pouze dvě. Z odpovědí vyplynulo, že sebekontrola hraje v krizových situacích velkou roli. Výsledky této bakalářské práce by mohly být inspirací pro manažery v ošetřovatelství.
|
|
|
Praktické využití informačních systémů při řešení krizových situací na stupni kraj a obec
SIROVÝ, Ladislav
Předkládaná diplomová práce se zabývá mapováním používaných informačních systémů na úřadech obcí s rozšířenou působností a krajských úřadech ve spojení především s krizovým řízením a plánováním. Práce je rozdělena na několik částí. V úvodní části je čtenář stručně seznámen s historií ochrany obyvatelstva. Dále se zde práce věnuje problematice informačních systémů obecně a ve spojení s krizovým řízením. V praktické části práce mapuje používané informační systémy pomocí dotazníkového průzkumu, který zahrnul všechny obce s rozšířenou působností a všechny krajské úřady. Výstupem tohoto průzkumu je seznam používaných aplikací. U každé z těchto aplikací je uvedena četnost způsobu použití, mapa použití dle krajů, škálové hodnocení aplikace a uvedeny klady a zápory dané aplikace. Vyhodnocením tohoto výzkumu je vyvrácena hypotéza o tom, že kraje a obce mají představu jaký informační systém používat. V následující části je prezentován druhý cíl této práce, a to je vytvoření softwarové aplikace na podporu krizového řízení. Je zde představena funkční aplikace určená k evidenci úkrytů ve městě Písek.
|
|
|
Důvody předčasného odchodu příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR ze služebního poměru
ŽIŽKA, Jiří
ABSTRAKT V diplomové práci nazvané Důvody předčasného odchodu příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR ze služebního poměru popisuji Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, jeho funkci, základní složky a jeho fungování. Dále jsem zaměřil pozornost na osobnost hasiče - záchranáře a její determinanty, které jsou předpokladem pro dobrý výkon záchranářské práce. V další části popisuji historii, hlavní úkoly a metody práce Psychologické služby Hasičského záchranného sboru České republiky zřízené za účelem psychologické profesní přípravy hasičů a pro případ poskytování posttraumatické péče pro hasiče, jejich rodinné příslušníky i pro veřejnost. Praktická část diplomové práce je zaměřena na zjištění, z jakých důvodů příslušníci Hasičského záchranného sboru odcházejí, často zcela zbytečně, do předčasného důchodu. Tento výzkum je zaměřen na zátěž hasičů při jednotlivých zásazích a tím, jak na hasiče stresující vlivy působí a jak se s nimi vyrovnávají. Ve výzkumu je postižena i skutečnost, že psychická zátěž a v diferencované míře vyrovnávání se s ní, není zdaleka jediným důvodem předčasného odchodu ze služebního poměru. Mezi další významné důvody pro odchod ze služebního poměru patří změny v legislativě, jmenovitě změny, které následovaly po přijetí zákona číslo 361/2003 Sb., {\clqq}Zákon ze dne 23. září 2003 o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů`` s účinností od 1.1.2007.
|
host ::
RSS.