|
|
Ošetřovatelská péče o ženy po ukončení těhotenství ve II.trimestru z genetické indikace
FAJMANOVÁ, Dita
Zjištění vrozené vývojové vady či chromozomální aberace u plodu staví ženu před velký zdravotní, etický, ale i sociální problém, kdy je nucena se rozhodnout, zda těhotenství ukončit, nebo v něm pokračovat. Vyhledáváním nepravidelností a patologií v těhotenství se zabývá prenatální diagnostika. Zahrnuje spolupráci více lékařských oborů, jako jsou porodnictví, ultrasonografie, specializované laboratoře a klinická genetika. Prenatální diagnostika má za úkol odhalit odchylky ve vývoji plodu a umožnit ukončení těhotenství, poskytovat možnost informací o dalším postupu, možnost výběru, zmírnit úzkost a obavy, umožnit prenatální léčbu postiženého plodu. Umělé ukončení těhotenství je zákrok, kterým se zabraňuje dalšímu vývoji plodového vejce. Přináší mnoho komplikovaných situací, které je potřeba řešit individuálně a v souladu s platnou legislativou. Dle zákona lze těhotenství po 12. týdnu ukončit pouze v případě, je-li ohrožen život ženy, nebo je prokázáno těžké poškození plodu, nebo je plod neschopen života. Svědčí-li pro ukončení těhotenství genetické důvody, lze jej ukončit nejpozději do dosažení 24 týdnů a tato možnost je rozšířena o případy, kdy riziko poškození plodu je vyšší než 10 % na základě genetického vyšetření. Pro umělý potrat ve 2. trimestru je nutné zvolit vhodnou metodu ukončení těhotenství a zajistit ženě správné poskytnutí ošetřovatelské péče, aby traumatizace ženy byla minimální. Zde má nezastupitelnou úlohu porodní asistentka.Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku umělého ukončení těhotenství ve 2. trimestru z genetické indikace, a to již od rozhodování ženy o ukončení či pokračování těhotenství až po ošetřovatelskou péči během celé hospitalizace. Cílem práce bylo zjistit faktory, které ovlivnily ženy při rozhodování o umělém ukončení těhotenství ve 2. trimestru, a zjistit jejich spokojenost s ošetřovatelskou péčí a přístupem porodních asistentek během hospitalizace.V teoretické části práce byly zobecněny poznatky získané z bibliografických zdrojů. V praktické části práce bylo provedeno a vyhodnoceno výzkumné šetření, ke kterému byla použita kvalitativní metoda formou dotazování. Pro techniku sběru dat byl vybrán hloubkový strukturovaný rozhovor. Rozhovory byly vedeny na oddělení konzervativní gynekologie Gynekologicko-porodnické kliniky FN Plzeň v lednu, únoru a březnu 2013. Výzkumný soubor byl tvořen pěti ženami, které zde byly v uvedený čas hospitalizovány s diagnózou umělé ukončení těhotenství ve 2. trimestru z genetické indikace. Získaná data byla následně kategorizována, pro jejich interpretaci byla použita i citace respondentek.Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že při rozhodování o ukončení těhotenství ženy ovlivňují v prvé řadě výsledky prenatálního vyšetření, neméně rozhodující je pro ně názor partnera i rodiny a řídí se též doporučením svého gynekologa. Nepřímo jsou ovlivňovány svými morálními zásadami a svědomím a též osobní zkušeností s postižením dítěte. Spokojenost s ošetřovatelskou péčí a přístupem porodních asistentek vyjádřily všechny dotazované ženy. Jejich připomínky se týkaly organizačních možností zdravotnického zařízení, kde bylo výzkumné šetření prováděno. 2 z 5 respondentek vyjádřily přání většího soukromí, aby mohly být samy na pokoji. V jejich případě to nebylo umožněno kvůli obsazení jednolůžkových pokojů. Pro 3 z dotazovaných žen bylo nepříjemné potrácení na porodním sále, což je zvyklostí tohoto zdravotnického zařízení. Výzkumné šetření zároveň odhalilo nedostatek v uspokojování psychických potřeb žen. Možnost intervence psychologa byla nabídnuta pouze dvěma respondentkám a všechny dotazované ženy by uvítaly intervenci psychologa již v době rozhodování o osudu jejich těhotenství.
|
|
|
Proměny právního postavení žen v evropských státech ve 2. polovině 20. století.
NOVOTNÁ, Kateřina
Předkládaná bakalářská práce Proměny právního postavení žen v evropských státech ve 2. polovině 20. století představuje problematiku umělého přerušení těhotenství ve 2. polovině 20. století na území evropských států. Práce osvětluje změny, kterými v tomto období otázka interrupce prošla. První část práce je zaměřena na proměny přístupu k umělému přerušení těhotenství v historickém kontextu od starověku po novověk, dále pak na obecnou problematiku nechtěného těhotenství, jeho umělé přerušení, skupiny Pro-Life a Pro-Choice, potratovou turistiku a interrupční komise působící na území Československé republiky. Druhá část práce podrobně zobrazuje situaci týkající se interrupce ve 2. polovině 20. století v Polsku, Německu, České republice a Velké Británii. V závěru je pak tento vývoj shrnut v rámci zbylých států Evropy.
|
|
|
Problematika interrupce z pohledu studentů středních zdravotnických škol.
ŠÍMOVÁ, Michaela
Spor o interrupci je jedna z nejintenzivnějších a nejkontroverznějších politických i etických diskusí v dnešní moderní civilizaci. Skýtá mnoho protichůdných, kontroverzních názorů a postojů jak v oblasti medicínské tak na půdě politické či etické. Téma této práce jsem si zvolila z osobního zájmu k problematice umělého ukončení těhotenství. Jelikož tato problematika nese základní otázky a postoje člověka k existenci jedince. Problematika interrupce je dnes ostře polarizována do dvou protichůdných, soupeřících skupin a tj., hnutí pro život {\clqq}pro-life`` a hnutí pro svobodnou volbu {\clqq}pro-choice``. Spor o umělé přerušení těhotenství se stává stále aktuálnějším tématem nejen v ČR ale i ve světě. Cílem této práce bylo zmapovat názorové postoje studentů nejen maturitních ročníků vybraných středních zdravotnických škol k problematice interrupce. Porovnat již zmapované názorové postoje studentů JCU Zdravotně sociální fakulty a Teologické fakulty s názorovými postoji respondentů nejen maturitních ročníků vybraných středních zdravotnických škol k problematice interrupce. Na základě tohoto cíle byly ve výzkumné části práce stanoveny dvě hypotézy. Posléze bylo provedeno dotazníkové šetření, k němuž byl sestaven strukturovaný dotazník. Tento dotazník vyplnilo padesát respondentů Zdravotně sociální fakulty a padesát respondentů Teologické fakulty Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Na základě tohoto šetření se jedna z hypotéz nepotvrdila. K teoretické i praktické části práce byla využita dostupná literatura a aktuální internetové zdroje. Práce by měla především sloužit samotným studentům či dalším čtenářům jako skromný zdroj dat k této rozsáhlé problematice a výzkumná část této práce by mohla být využita jako malý přehled jak pro laiky, tak pro odborné pracovníky vyučující na vysokých i středních školách, aby měli možnost nahlédnout na problematiku interrupce z pohledu samotných studentů, budoucích odborníků a pracovníků v různých oblastech.
|
|
|
Sociálně etické aspekty procesu rozhodování o podstoupení či nepodstoupení interrupce ve svobodné pluralitní společnosti
TÝMOVÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce je rozhodovací proces týkající se otázky podstoupení či nepodstoupení interrupce ve svobodné pluralitní společnosti. Stěžejní část práce charakterizuje a shnuje výběr informací týkajících se rozhodovacího procesu z hlediska psychlogie, sociologie a etiky. Dále na teoretické úrovni mapuje sociálně etické faktory a aspekty, které mohou - avšak nemusí - ovlivnit samotnou volbu jednotlivce. Společenský přístup k této problematice je odlišný vzhledem k vztahu společnosti ke konkrétním hodnotám, množství a zaměření filosofických, etických a náboženských teorií, které pluralitní společnost akceptuje a respektuje.
|
|
|
Etické aspekty umělého ukončení těhotenství v souvislostech
DREVIANKOVÁ, Lenka
Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část informuje o tématu interrupcí z pohledu medicínského, embryologického a sociologicko- společenského; odkazuje na související články, průzkumy veřejného mínění a některá statistická data. V této části jsou rozebírána následující témata: definice pojmu interrupce, používané metody potratu, rizika spojená s potratem, předcházení interrupcím, rizika spojená s těhotenstvím, náhlá smrt ženy v těhotenství, při porodu a v šestinedělí, proč ženy odmítají mateřství, prenatální vývoj člověka. Ve druhé části práce jsou představeny některé etické diskuse, které v souvislosti s potraty probíhaly v minulosti nebo stále ještě probíhají. Jednotlivé kapitoly obsahují tato témata: dva hlavní tábory v potratové diskusi, oscilující přístupy mezi hnutím pro volbu a hnutím pro život, hledání vývojové hranice, stanoviska náboženství (židovského, římskokatolického, protestantského), asentistický pohled, další etické principy. V závěru je poukázáno na možnost zlepšení celospolečenského problému interrupcí kvalitní výchovou ve školách, zřízením husté sítě poradenských zařízení zaměřených na pomoc těhotným ženám zvažujícím interrupci ze sociálních důvodů a správně cílené finanční pomoci rodinám s dětmi a osamělým rodičům s dětmi.
|
host ::
RSS.