|
|
Relationship between "Ich" and "Der andere" in Améry's "Hand an sich legen"
Straková, Zuzana ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Témou práce je vzťah medzi ja a tým druhým v dielach Jeana Améryho, predovšetkým v jeho knihe zaoberajúcej sa sebevraždou. Premýšľanie o vzťahu medzi týmito dvoma členmi je zároveň uvažovaním o slobode, humanite, o práve na život a tiež o práve na slobodnú smrť. V prvej časti práce sa venujem definícii základných pojmov a v ďalšej časti rozoberám podrobnejšie pojem "dobrovoľná smrť". Práve dobrovoľná smrť môže byť najradikálnejším vyústením rozporu medzi ja a tým druhým, pretože nie je len rozhodnutím nebyť už ďalej v tomto čase a na tomto mieste, ale tiež rozhodnutím opustiť túto spoločnosť, druhých ľudí. Rozhodnutie vzdať sa života charakterizuje Améry ako slobodné, prirodzené a humánne. Prehlásením o slobode tohto rozhodnutia sa Améry stavia proti deterministickým učeniam psychológov. Dobrovoľná smrť je podľa Améryho prirodzená, je totiž prirodzenou odpoveďou na neľudské, ponižujúce alebo z akýchkoľvek dôvodov neprijateľné podmienky. A do tretice je dobrovoľná smrť humánna, pretože umožňuje človeku prestať existovať úplne, ak je tu hrozba, že by ďalej existoval nie ako človek, ale ako odľudštená forma bytia, akou je napríklad muselman v koncentračnom tábore. Améryho myšlienky o humanite prepájam v poslednej podkapitole práce s Agambenovými myšlienkami o biopolike, ktoré ponúkajú zaujímavý výklad...
|
|
|
Bernard Bolzano a jeho představy o společnosti
ŠŤASTNÁ, Kateřina
Bakalářská práce, nazvaná Bernard Bolzano a jeho představy o společnosti, se zabývá charakteristikou a rozborem filosofických názorů Bernarda Bolzana, zejména analýzou jeho vybraných děl, v nichž se věnuje problematice společnosti. První část se zabývá životopisem Bernarda Bolzana a jeho významem v historii společenských věd. Další část se věnuje Bolzanově pedagogické a přednáškové činnosti. Třetí část je věnována Bolzanově kritice názorů Immanuela Kanta. Čtvrtá část se zabývá charakteristikou a analýzou Bolzanových sociálních a politických názorů. Blíže pojednává o formulaci a významu Bolzanova nejvyššího mravního zákona, jeho pohledu na pokrok ve společnosti a zabývá se rozborem sociálních a politických myšlenek v díle O nejlepším státě. Cílem bakalářské práce je zobrazení osobnosti Bernarda Bolzana a charakteristika a analýza jeho filosofických názorů, zejména týkající se problematiky společnosti.
|
|
|
Masarykovy úvahy o dějinách a dějepisectví (Studie k tzv. sporu o smysl českých dějin)
HOLEC, Miloš
Tato práce se pokouší na základě Masarykových úvah rozebrat, shrnout, vyložit jeho filosofii dějin. Po úvodu následuje kapitola o zvláštnostech Masarykova vyjadřování. Třetí kapitola hovoří o hledisku věčnosti. To je Masarykovi měřítkem pro posuzování dějin a jejich smyslu. Je zde také vysvětleno jeho pojetí humanity. Na té coby správné z hlediska věčnosti zakládá svůj pohled na dějiny i dějepisectví. Závěr kapitoly rozebírá nesprávný pohled Josefa Pekaře na ni a na její protiklad liberalismus, jak je Masaryk chápal. Jak je ukázáno, také Josef Kaizl či Kamil Krofta se podobně mýlili, což mělo praktický důsledek v stupňování tzv. sporu o smysl českých dějin, ne-li dokonce přímo v jeho vzniku. Masarykovu liberalismu je následně věnována samostatná kapitola. Obsahuje mimo jiné praktické příklady projevování opaku humanity v dějinách. Pátá kapitola vysvětluje, proč právě humanitu Masaryk přijal za základ své filosofie dějin. Šestá kapitola vykládá, jak mohl stárnoucí profesor, který celý život humanitu hlásal, vést válku a dokonce usilovat o to, aby nebyl uzavřen mír, který odporoval jeho politickým záměrům. Jeho relativizace humanity však nebyla náhlá a neboří jeho předválečný systém hodnot, tedy ani způsob pohlížení na dějiny. Jak je ukázáno, existovala již v době psaní České otázky, která dala podnět k již zmíněnému sporu.
|
|
|
Jiří Weil: Tváří v tvář zlu
POLÁKOVÁ, Daniela
Tato práce se zabývá analýzou postav knih Moskva-hranice (1937) a Život s hvězdou (1949) Jiřího Weila, které rozebírá s ohledem na problém mezní situace. Využívá odbornou literaturu k psychologii a etice koncentračních táborů či extrémních situací (T. Todorov, V. E. Frankl, P. G. Zimbardo). V závěru se věnuje dobovým kritikám, jejichž hlasy zprostředkovává, komentuje a uvádí do širších souvislostí. Součástí práce je i životopis Jiřího Weila.
|
|
|
Masarykova kritika demokracie
BERGEROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá osobností Tomáše Garrigua Masaryka a jeho vztahem k demokracii do období první světové války. Nejprve bude představen Masarykův život a jeho cesta ke vzdělání. Práce se bude zabývat jeho politickým působením a názory na tehdejší parlamentní zřízení. Bude zde popisovat Masarykův vztah k českému národu. Podstatnou částí práce bude analýza Masarykových děl a názorů na demokracii v období před první světovou válkou. Pokusíme se odhalit, jestli byl Tomáš Garrigue Masaryk vždy pouze zastáncem demokracie, co na ní kritizoval a jaké k ní choval výhrady. Bude vysvětlen Masarykův názor na humanitu, mravnost a náboženství. Bakalářská práce bude v příloze doložena fotografiemi.
|
|
|
Přemysl Pitter - Život pro druhé Eticko-sociální aspekty dějinné profilace života a díla
KOCMICHOVÁ, Jaroslava
Práce pojednává o životě a díle Přemysla Pittra, významného českého křesťanského humanisty, představitele sociálního učení, pedagogiky a publicistiky v období 20. {--} 70. let dvacátého století. Úvodní kapitoly jsou věnovány dětství a mládí osobnosti, zejména jeho osobní reflexi z prožitých útrap na frontě 1. světové války, jež ovlivnila jeho budoucí životní orientaci a praktickou činnost. Další části dokumentu charakterizují Pittrovy životní osudy a sociální práci pro druhé {--} chudé, utiskované, potřebné - v kontextu prostředí radikálních společenských a politických změn minulého století. Následuje poněkud obsáhlejší text týkající se historie boje za záchranu dětí z koncentračních a internačních táborů po druhé světové válce, tj. v letech 1945 {--} 1947. Poslední oddíly líčí život a působení Přemysla Pittra po odchodu do emigrace v roce 1951, kdy byl Světovou radou církví pověřen výkonem pastorální a sociální služby v táboře pro uprchlíky Valka u Norimberka v Německu až do jeho zrušení v roce 1962. Závěrečné kapitoly pak popisují pobyt a tvořivou Pittrovu činnost ve švýcarském exilu v 60. a 70. letech. Práce je doplněna stručným přehledem obsahu archivního materiálu Archivu Přemysla Pittra a Olgy Fierzové v PMJAK v Praze.
|
|
|
Emanuel Rádl jako náboženský myslitel a jeho vztah k Masarykově filosofii náboženství
SAMOHÝL, Jan
Tato disertační práce strukturuje náboženské a teologické myšlení Emanuela Rádla v kontextu jeho filosofických a politických textů. Profesor Emanuel Rádl, osobnost zejména v době první republiky zcela mimořádná, většinou kontroverzní, byl známý svou mimořádnou aktivitou společenskou, publikační i politickou. Cílem této disertační práce je Emanuela Rádla představit jako originálního náboženského myslitele, poukázat na religiózní strukturu jeho filosofického myšlení a tu srovnat z filosofii náboženství jeho učitele T. G. Masaryka.
|
host ::
RSS.