|
|
Přínos a spolupráce Armády České republiky během pandemie Covid-19 v práci všeobecných sester
PAVLOVIČOVÁ, Adéla
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat rozsah spolupráce příslušníků AČR a všeobecných sester během pandemie Covid-19. Dalším cílem bylo zjistit, jestli všeobecné sestry byly se zmíněnou spoluprací spokojeny, a také zmapovat, jaké jsou zkušenosti všeobecných sester s nasazením vojáků na nemocniční lůžková oddělení. Teoretická část se zabývá podrobným popsáním klíčových termínů, které nadále souvisejí i s částí výzkumnou. Především je zde věnována pozornost onemocnění Covid-19, jeho klinickému obrazu a možnostem prevence, diagnostiky a léčby. Vysvětleny jsou i klíčové pojmy jako všeobecná sestra nebo pandemie. Zaměřujeme se také na specifika samotné práce všeobecných sester v nemocnicích v době pandemie. Další z hlavních kapitol se zaměřuje na Armádu České republiky a na způsoby, kterými bojovala proti zmíněnému infekčnímu onemocnění. Je zde popsána nejen pomoc, kterou poskytla svými členy v sociálních a nemocničních zařízeních, ale i pomoc složkám integrovaného záchranného systému a další cesty jejího zapojení. V empirické části bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativní formou za použití metody hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo celkem patnáct všeobecných sester, které pracují ve dvou odlišných nemocnicích na odděleních lůžkového typu. Všechny během pandemie spolupracovaly s členy AČR, což představuje základní stavební kámen celého tohoto výzkumu. Před realizací samotného výzkumu byl proveden i předvýzkum, který sloužil především k ověření srozumitelnosti jednotlivých otázek v rozhovoru. Po souhlasu informantek byly rozhovory nahrávány a následně autorkou práce přepsány v programu Microsoft Word. Získané informace byly pečlivě přečteny a dle potřeb kategorizovány a redukovány do vytvořených kategorií a subkategorií, které jsou schematicky znázorněny v kapitole výsledky. Získané výsledky ukazují, že členové AČR spolupracovali jak s všeobecnými sestrami, tak s ostatními členy ošetřovatelského týmu. Nejčastěji se jednalo o pomocné práce jako je například pomoc při ranní hygieně, antidekubitní péče, asistence při stravování apod. Všeobecné sestry vysvětlily, čím jim byli vojáci nejvíce ku prospěchu, ale popsaly i úkoly, které pro vojáky představovaly problematické činnosti. Všeobecné sestry také detailně vyobrazily zkušenosti, které touto spoluprací získaly, a uvedly jak pozitivní, tak negativní názory a připomínky této spolupráce. V práci nechybí ani doporučené změny pro případ, že by následovala další vlna pandemie Covid-19. V kapitole diskuse jsou poté získané výsledky empirické části srovnány s odbornou literaturou a světovými články databází.
|
|
|
Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce, nesoucí název "Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči," je zmapovat úroveň kulturní kompetence v intenzivní ošetřovatelské péči. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky v následujícím znění: "Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" a "Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" Teoretická část práce se zabývá charakteristikou multikulturního ošetřovatelství, definuje základní pojmy, které jsou s tímto tématem spojeny, dále popisuje několik ošetřovatelských modelů spojených s multikulturním ošetřovatelstvím, zabývá se komunikací a specifiky vybraných minorit. V oblasti intenzivní péče je věnována kapitola charakteristice intenzivní péče a specifikům komunikace s pacienty v intenzivní péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaných rozhovorů, pomocí kterých byla získávána data. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet dva otázek a několik podotázek. Úvod rozhovoru tvořily tři otázky pro získání identifikačních údajů informantů. Poté následovalo dvacet devět otázek s celkem třinácti podotázkami. Ty byly zaměřeny na péči o pacienty minoritních kultur, specifika transkulturního ošetřovatelství v intenzivní péči, vzdělávání sester v této oblasti a celkové zkušenosti sester s transkulturním ošetřovatelstvím. V případě potřeby byl rozhovor rozšířen doplňujícími otázkami. Celý rozhovor byl koncipován tak, aby dokázal poskytnout odpovědi na naše výzkumné otázky, které byly předem stanoveny, a zároveň co nejlépe zmapoval zkušenosti sester v intenzivní péči s péčí o pacienty minoritních kultur. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly na odděleních intenzivní péče, a to buď anesteziologicko-resuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče či odděleních intermediární péče. Jednotlivé rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou pro lepší přehlednost rozčleněny a prezentovány ve čtyřech kategoriích a deseti podkategoriích. Tyto kategorie přehledně popisují zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na transkulturní ošetřovatelství v intenzivní péči. Z výzkumného šetření vyplývá, že téma transkulturního ošetřovatelství se stává stále aktuálnějším a je třeba klást důraz nejen na vzdělávání sester v této oblasti, ale také výuku cizích jazyků, neboť právě jazyková bariéra pro sestry představuje jednu z největších překážek. Tato práce může sloužit jako vzdělávací materiál nejen pro studenty zdravotnických oborů, ale také pro sestry pracující v intenzivní péči. Samotné výsledky poukazují na nedostatky a problematické oblasti při poskytování kulturně kompetentní péče a mohou přispět k procesu zlepšení této skutečnosti.
|
|
|
Možnosti využití ošetřovatelského modelu dle Betty Neuman v prevenci nadváhy a obezity.
TŘÍSKOVÁ, Lucie
Ke stále zvyšující se prevalenci nadváhy a obezity přispívá životní styl, pokles fyzické aktivity a také pokrok v nových technologiích, industrializace a globalizace. S ohledem na množství faktorů podílejících se na vzniku nadváhy a obezity může být pro sestry přínosem využití koncepčního modelu Betty Neuman ke zhodnocení působících faktorů a k posouzení míry jejich dopadu. V souladu s tímto posouzením pak také nastavení intervencí v rámci jednotlivých úrovní prevence. Cílem diplomové práce proto bylo popsat možnosti využití koncepčního modelu Betty Neuman v prevenci nadváhy a obezity. Ve výzkumné části bylo využito kvantitativní a kvalitativní šetření. Kvantitativní výzkum byl realizován za pomocí nestandardizovaného dotazníku. Kvalitativní šetření bylo realizováno s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumného šetření se zúčastnily jedinci s nadváhou či obezitou a všeobecné sestry z kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Pro kvantitativní výzkum byly stanoveny tři hypotézy, které se vztahovaly k identifikaci interpersonálním, intrapersonálním a extrapersonálním stresorům. Během výzkumu se nepotvrdily žádné významné rozdíly ve stresorech u jedinců s nadváhou a obezitou. Pro kvalitativní výzkum byly stanové dvě výzkumné otázky. V rámci kvalitativní výzkumu se potvrdilo, že u pacientů s nadváhou a obezitou je snížená spokojenost s vnímáním sebe sama. Nejčastějším problémem, kteří informanti uvedli vyšší váhu, potíž s dýcháním a bolesti nohou. U všeobecných sester bylo zjištěno, že k pacientům s nadváhou nebo obezitou přistupují většinou stejně jako k ostatním pacientům. Doporučily by jim pravidelnou, zdravou stravu a pohyb. Edukace a motivace pacientů s vyšší váhou je podstatná a neměla by se opomíjet. Během výzkumu jsme si mohli potvrdit, že stále problematika hovoru lékaře s pacientem zaostává.
|
|
|
Rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu
JIRÁČKOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce řeší infekční onemocnění, především jejich riziko přenosu, kterému jsou sestry vystaveny při výkonu svého povolání. Práce je rozdělena na dvě části, první teoretická část popisuje problematiku profesionálních infekcí a infekcí spojených se zdravotní péčí, včetně hygienicko-epidemiologických opatření. Druhá empirická část obsahuje kvalitativní i kvantitativní výzkum. Kvalitativní sběr dat probíhal pomocí rozhovorů a skrytého pozorování s několika členy sesterského personálu. Pro kvalitativní šetření, byly stanoveny výzkumné otázky. Jaká jsou rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu? Jak sestry předchází vzniku infekčních onemocnění na oddělení interního typu? Jak sestry dodržují preventivní opatření u rizika přenosu infekčních onemocnění na oddělení interního typu? Naopak kvantitativní výzkum byl realizován pomocí dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 206 respondentů z laické veřejnosti. Společně s cílem byly pro kvantitativní výzkum stanoveny hypotézy. Vnímání rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu se liší dle věku laické veřejnosti. Vnímání rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu se liší dle zkušeností laické veřejnosti s ošetřovatelskou péčí. Z výsledků bylo patrné, že sestry jsou vystaveny značnému riziku přenosu infekčních onemocnění, kdy ve většině dodržují preventivní opatření. Výsledky kvantitativního zkoumání ukazují, že starší respondenti vnímají riziko přenosu infekce jako vyšší nežli respondenti mladšího věku. Naopak zkušenost respondentů s ošetřovatelskou péčí nemá na vnímání rizika přenosu infekčních onemocnění žádný vliv. Výsledky práce mohou poukázat na jaké činnosti a postupy v ošetřovatelské péči je třeba klást větší důraz. Názor laické veřejnosti umožňuje komplexnější pohled na problematiku, sestry také díky zpětné vazbě od společnosti mohou získat vyšší motivaci pro výkon svého povolání.
|
|
|
Motivace sester ke studiu na vysoké škole
BLECHOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá motivací studentek oboru Všeobecná sestra ke studiu na vysoké škole. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část má čtyři oblasti. První se zabývá oborem ošetřovatelství, profesí sestry, její prestiží a sesterskými organizacemi. Druhá oblast je zaměřena na historii ošetřovatelství v českých zemích i v zahraničí. Třetí oblast popisuje současné vzdělávání sester, legislativní úpravu vzdělávání, pregraduální a postgraduální vzdělávání, celoživotní vzdělávání a také kompetence sester. Poslední oblast je zaměřena na vymezení pojmu motivace. Je zde popsána hierarchie potřeb dle Maslowa, a také pracovní motivace, motivace ke studiu či motivace a pracovní spokojenost zdravotníků. Praktická část byla zrealizována pomocí kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor je složen celkem z 28 otázek. Výzkumný soubor tvořilo deset studentek oboru Všeobecná sestra z různých fakult. Podmínkou pro uskutečnění rozhovoru bylo ukončené středoškolské vzdělání, zahájené studium na vysoké škole v oboru Všeobecná sestra a souhlas studentek s poskytnutím rozhovorů, které byly provedeny online formou. Rozhovory byly následně přepsány, vytištěny a zpracovány metodou tužka a papír. Výsledky byly rozděleny do čtyř kategorií a dvaceti podkategorií. Cílem výzkumné části bylo zjistit důvody studentek k volbě oboru Všeobecná sestra, zjistit jejich očekávání od studia VŠ a jejich názor na současný vysokoškolský vzdělávací systém. Z výzkumného šetření vyplynulo, že 5 studentek z 10 dotázaných motivuje zvýšení kompetencí a získání informací. Dále bylo jako motivace zmíněno uznání od ostatních, větší samostatnost, vysokoškolský titul, vyšší finanční ohodnocení nebo motivace z okolí. Studentky od studia nejčastěji očekávaly získání nových informací a rozšíření obzorů. Co se týká vzdělávání, uvedlo 9 studentek z 10, že vysokoškolské vzdělávání je důležité. V této práci jsou shrnuty motivy studentek, jejich zkušenosti se studiem, názory na studium a jejich spokojenost. Bakalářská práce může poskytnout bližší pohled na povolání všeobecné sestry a případně informovat uchazeče o studijní obor Ošetřovatelství. Také může sloužit jako zpětná vazba pro fakulty ke zjištění, jak jsou studenti spokojeni se studiem.
|
|
|
Strategie zvládání strachu před operačním výkonem
ROSOVÁ, Monika
Diplomová práce pojednává o strategiích, které sestra ve své praxi využívá ke zmírnění předoperačního strachu u pacientů. Čekání na operační výkon nebo odvoz na operační sál můžou být stresující události pro pacienta. Celkové psychické rozpoložení pacienta má významný vliv na pooperační výsledek, zejména pak na délku hospitalizace nebo na vznik infekce. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké mají očekávání pacienti od sester a jejich postoj k sesterským intervencím ke zvládání strachu, faktory ovlivňující pacientův strach, komunikační techniky sester a informace, které sestry poskytují pacientům v předoperačním období. Výzkumné šetření bylo realizováno kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Získaná dala byla analyzována technikou otevřeného kódování s následným rozdělením do kategorií a podkategorií. Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny dotazovaných. Prvním výzkumným vzorkem byly všeobecné sestry pracující na chirurgickém oddělení. Druhý výzkumný vzorek tvořili pacienti, kteří byli hospitalizovaní na chirurgickém oddělení z důvodu operačního výkonu. K rozhovoru se všeobecnými sestrami bylo použito 21 otevřených otázek, které byly zaměřeny na předávané informace všeobecnou sestrou v předoperačním období, opatření vztahující se k pandemii COVID 19 a jejich vliv na předoperační přípravu, ale také na využívané intervence sestrou pro zmírnění strachu u pacientů. K rozhovoru s pacienty bylo použito 24 otevřených otázek, které byly zaměřeny na vliv nemocničního prostředí, na faktory ovlivňující pacientův strach, informovanost v předoperačním období nebo na opatření COVID 19 a jejich působení na pacienta. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zásadní vliv na snížení strachu má zdravotnický personál, rodina a prostředí nemocnice. Pro dotazované pacienty má nezastupitelnou úlohu pro snížení předoperačního strachu přístup všeobecných sester, vliv spolupacientů, rodina a informovanost. Dotazované sestry považují za nejdůležitější intervenci individuální a empatický přístup, řádnou edukaci s vysvětlením všech rizik. K edukaci využívají edukační karty nebo nástěnky. Měřící nástroje strachu nejsou v praxi používány. Vyslovená důvěra pacienta ve zdravotnický personál má zásadní vliv na snížení předoperačního strachu. Výstupem práce je vytvoření nové škály pro měření předoperačního strachu. Tato škála by měla velmi jednoduše a rychle zjistit, jak velký strach pacient prožívá.
|
|
|
Terapeutická hypotermie z pohledu ošetřovatelské péče
SOUKUPOVÁ, Dominika
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaká jsou specifika péče o pacienty léčené pomocí terapeutické hypotermie. Na základě tohoto cíle byly vytvořeny dvě výzkumné otázky, které se k cíli vztahují. První výzkumná otázka je: "Jaké jsou zkušenosti sester v péči o pacienty léčené pomocí terapeutické hypotermie?" Druhá výzkumná otázka je: "Jaká jsou specifika péče o pacienty léčené pomocí terapeutické hypotermie?" Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou definovány teoretické základy, které se týkají terapeutické hypotermie, kardiopulmonální resuscitace a ošetřovatelské péče. Následuje empirická část zpracovaná pomocí kvalitativního výzkumného šetření prováděného polostrukturovanými rozhovory se sestrami. Na otázky odpovídalo celkem pět všeobecných sester, které pracují v různých nemocnicích v Jihočeském kraji. Sestry pracují na odděleních JIP a ARO. Rozhovory byly zpracovány metodou otevřeného kódování technikou "tužka, papír". Výsledky výzkumného šetření byly rozděleny do kategorií a kvůli přehlednosti také do podkategorií. Tyto kategorie ukazují zkušenosti a znalosti dané problematiky a samotnou ošetřovatelskou péči. Výsledky ukazují způsob péče o pacienta léčeného pomocí terapeutické hypotermie. Z výzkumného šetření je patrné, že všechny sestry mají s terapeutickou hypotermií zkušenosti a v problematice se dobře orientují. Zkušenosti sester jsou ovlivněny nejrůznějšími faktory,například délkou praxe sestry, druhem oddělení, na kterém pracují, nebo velikostí nemocnice. Dále také sestry uvedly, že ošetřovatelská péče o pacienta léčeného terapeutickou hypotermií probíhá téměř shodně jako o jakéhokoliv jiného pacienta v intenzivní péči. To například znamená, že péče o vyprazdňování pacienta nebo o žilní vstup a podobně je stejná jako u jiných pacientů a péče je poskytovaná standardním způsobem. Péče o takového pacienta je vždy komplexní.
|
|
|
Vzájemná očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních
KLAUSOVÁ, Klára
Bakalářská práce se věnuje vzájemnému očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaká jsou vzájemná očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních. Text bakalářské práce je rozdělen na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části práce se věnujeme historii vzdělání sester, současným podmínkám studia oboru Všeobecná sestra, kompetencím Všeobecné sestry, praktické výuce, mentorství a specifikům ošetřovatelské péče na vybraných odděleních. V části empirické bylo využito kvantitativní výzkumné šetření, které probíhalo pomocí dvou variant dotazníků. Jedna varianta dotazníků byla rozdána sestrám na chirurgickém, interním a psychiatrickém oddělení. Druhá varianta dotazníků byla rozdána studentům druhého a třetího ročníku oboru Všeobecná sestra. Pro splnění cíle práce bylo sestaveno šest hypotéz. H1: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních ovlivňuje stupeň jejich dosaženého vzdělání. H2: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno vzděláním sester. H3: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno specifiky vybraného oddělení. H4: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno délkou praxe sestry na vybraném oddělení. H5: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno předchozím vzděláním studenta. H6: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno předchozím vzděláním studenta. Z výsledků vyplynulo, že očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno stupněm jejich dosaženého vzdělání a také předchozím vzděláním studenta. Na očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných oddělení mají vliv specifika vybraného oddělení. Dále bylo zjištěno, že na očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných oddělení nemá vliv vzdělání sester ani předchozí vzdělání studenta. Výsledky práce mohou využít studenti před nástupem na praktickou výuku, ale také sestry jako zpětnou vazbu.
|
|
|
Zkušenosti sester s agresivním chováním klientů v domovech pro seniory
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat zkušenosti sester s agresivním chováním klientů v domovech pro seniory. Na základě tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky v následujícím znění: "S jakým typem agresivního chování ze strany klientů se sestry pracující v domovech pro seniory setkávají?", "Jaké postupy volí sestry pracující v domovech pro seniory v rámci předcházení agresivnímu chování klientů?" a "Jaké postupy volí sestry pracující v domovech pro seniory v rámci zvládání agresivního chování klientů?" Empirická část bakalářské práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet otázek, z toho první tři otázky sloužily k zjištění identifikačních údajů informantů. V případě potřeby byly kladeny také doplňující otázky. Podklad pro rozhovor je součástí této práce jako příloha č.1. Otázky byly koncipovány tak, aby co nejlépe odhalily zkušenosti sester v oblasti problematiky agrese klientů. Zaměřeny byly především na jednání s agresivním klientem, prevenci a příčiny agrese, dopad agrese na psychickou pohodu sester a také na znalosti sester v oblasti dané problematiky. Výzkumný soubor byl tvořen celkem sedmi všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly v různých domovech pro seniory. Rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou začleněny do jednotlivých kategorií a podkategorií, do kterých byly rozděleny pro lepší přehlednost. Tyto kategorie přehledně popisují jednotlivé zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na ošetřovatelkou péči o agresivního klienta v domově pro seniory. Z výzkumného šetření vyplývá, že každá z dotazovaných sester se již s agresivním chováním klienta setkala, převážně s agresí verbální. Informantky udávají, že agresi řeší především individuálně na základě předchozích zkušeností s klientem, stejně tak volí i prevenci.
|
|
|
Muž pracující v profesi všeobecná sestra
DAŇKOVÁ, Klára
Téma této bakalářské práce je "Muž pracující v profesi všeobecná sestra". Cílem práce bylo zmapovat práci muže v této profesi. Zajímalo nás, jak na tyto muže nahlíží laická i odborná veřejnost a jak svou práci vnímají sami muži. Byl aplikován kvalitativní i kvantitativní výzkum. Oba druhy výzkumu byly zvoleny proto, aby poskytly ucelený náhled na toto téma. V části kvalitativního výzkumu jsou vytyčeny následující výzkumné otázky: Jaké jsou důvody, proč se muž rozhodne pracovat v profesi všeobecná sestra? Jak vnímá muže pracujícího v profesi všeobecná sestra odborná veřejnost? Jak vnímá muže pracujícího v profesi všeobecná sestra laická veřejnost? S jakými překážkami se setkává muž pracující v profesi všeobecná sestra? Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány s osmi muži pracujícími v profesi všeobecná sestra. V části kvantitativního výzkumu jsou vytyčeny tyto hypotézy: 1. Náhled na muže pracujícího v profesi všeobecná sestra se liší dle pohlaví. 2. Náhled na muže pracujícího v profesi všeobecná sestra se liší dle věku. Sběr dat probíhal formou dotazníku. Výzkumný soubor se skládá z 218 osob, které nepracují ve zdravotnickém prostředí. Obecně bylo zjištěno, že názor na muže v profesi všeobecná sestra není závislý na věku ale na pohlaví ano. Vzhledem ke stálé feminizaci tohoto oboru je tato práce přínosná jak laické veřejnosti, a to přiblížením problematiky tématu, tak mužům, kterým by mohla práce pomoci při výběru profese.
|
host ::
RSS.