|
|
Fenomén stigmatizace v komunikaci mezi sestrou a pacientem
TROJANOVÁ, Hana
Bakalářská práce je zaměřena na fenomén stigmatizace v komunikaci mezi pacientem a sestrou. Termín stigmatizace představuje přemýšlení ve stereotypech a celkový přístup s předem stanovenou vizí, která mnohdy nemusí být reálně podložena. Tyto předsudky se pak objevují zejména v oblasti komunikace. Jedná se o připisování záporných vlastností a častování nevhodnými pojmenováními. Takové jednání může vést až k sociální izolaci. Bakalářská práce mapuje problematiku stigmatizace a možného užívání tzv. "nálepek" v komunikaci mezi pacientem a sestrou v rámci ošetřovatelského procesu. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na informovanost sester o termínu stigmatizace a dále bylo zjišťováno, jaký postoj sestry zaujímají k pacientům, kteří mohou být díky svojí odlišnosti mnohem více ohroženi tímto fenoménem. Z tohoto důvodu byli do výzkumného šetření zahrnuti obézní pacienti, pacienti s psychickou poruchou, dále klienti bez domova, národnostní menšiny, pacienti léčící se ze závislosti na alkoholu či drogách a v neposlední řadě také ti, kteří mají jakoukoliv formu tělesného postižení. V bakalářské práci se také soustředíme na to, jak tito klienti vnímají spolupráci se sestrami během hospitalizace, zdali zaznamenali rozdíly v komunikaci s nimi a jinými pacienty a také nás bude zajímat, jestli se po dobu své hospitalizace setkali s užíváním stigmatizujících pojmů a v jaké podobě.
|
|
|
Stigmatizace osob s duševní poruchou
PEŘINOVÁ, Eva
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Stigmatizace osob s duševní poruchou. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám duševním zdravím, duševními poruchami a jejím rozdělením dle MKN 10, historií péče o duševně nemocné, postavením psychicky nemocných ve společnosti. Zaměřuji se také na sociální práci s lidmi s duševním onemocněním a na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem výzkumné části této bakalářské práce je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou osoby trpící duševní poruchou stigmatizovány. Dalším cílem je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou stigmatizováni sociální pracovníci, kteří pracují s lidmi s duševním onemocněním. Praktická část práce je zpracována kvalitativní metodou. Pro tuto práci byla využita metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Polořízené rozhovory byly vedeny se dvěma zaměstnanci a čtyřmi uživateli Domina služby pro osoby s duševním onemocněním při Městské charitě České Budějovice (dále jen Domino). Uživatelé i pracovníci Domina byli vybráni účelovým kvótním výběrem. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad zaměstnanců Domina byla ochota spolupracovat a praxe v oboru minimálně dva roky. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad uživatelů Domina byla ochota spolupracovat a doba onemocnění minimálně pět let. Z výsledků rozhovorů s uživateli vyplynulo, že využívání této sociální služby uživatelům pomáhá a doporučili by ji dalším lidem s podobnými problémy. Dále bylo z rozhovorů patrné, že tito uživatelé se potýkají s různými obtížemi, které jim znesnadňují život. Od dvou ze čtyř komunikačních partnerů se odvrátila i rodina a přátelé. Výsledky výzkumu poukazují na to, že jeden z uživatelů nepociťuje stigmatizaci v žádné oblasti života, dva uživatelé se cítí stigmatizovaní jen v některých oblastech života a jeden dotazovaný spatřuje stigmatizaci téměř ve všech oblastech svého života. Z výsledků rozhovorů se zaměstnankyněmi vyplynulo, že práce s touto cílovou skupinou s sebou přináší různé klady i zápory, ale jedna z komunikačních partnerek žádné klady v této práci nenachází. V organizaci se snaží pracovat se stigmatizací a destigmatizací, snaží se tuto sociální službu prezentovat na veřejnosti, aby se veřejnost seznámila s touto cílovou skupinou. Ani jedna z komunikačních partnerek se necítí stigmatizována v žádné z oblastí života. Dle jejich názoru je tomu tak proto, že veřejnost neví, s jakou cílovou skupinou pracují. Komunikační partnerky si myslí, že osoby s duševní poruchou jsou v naší společnosti stigmatizovány. Znají některé mýty a předsudky, které v naší společnosti o duševně nemocných kolují. Obě se domnívají, že největší podíl na této situaci mají média. Tato práce může sloužit jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost v oblasti problematiky stigmatizace osob s duševní poruchou.
|
|
|
Stigmatizace klientů se schizofrenií
MYŠÁKOVÁ, Helena
Bakalářská práce je zaměřena na stigmatizaci osob se schizofrenií. Faktem je, že schizofrenie se v naší populaci vyskytuje a přesto, že osoby se schizofrenií mají stejné právo na důstojný život, jako ti ostatní, objevuje se bohužel v nemalé míře jejich stigmatizace. Teoretická část práce je rozdělena do tří kapitol. První se zabývá schizofrenií, jejím výskytem, vznikem, diagnostikou, klinickými projevy, typy a léčbou. Druhá část je věnována klientovi se schizofrenií, jeho postavení v právním systému, vztahu člověka se schizofrenií a jeho rodiny, komunikaci s člověkem se schizofrenií a organizaci zdravotní a sociální péče. Třetí kapitola teoretické části obsahuje informace o stigmatizaci, včetně stigmatizace odborníky, sebeznačkováním a destigmatizací. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda jsou v naší společnosti osoby se schizofrenií stigmatizovány. Dílčími cíli bylo zjistit, jaké je povědomí veřejnosti o schizofrenii, jaké je povědomí o stigmatizaci osob se schizofrenií a zjistit, zda jsou lidé se schizofrenií stigmatizováni v oblasti zaměstnávání.
|
|
|
Kolostomie jako stigma u klientů v produktivním věku a úloha sestry při spolupráci s těmito klienty
GASNÁRKOVÁ, Dagmar
Bakalářskou práci na téma Kolostomie jako stigma u klientů v produktivním věku a úloha sestry při spolupráci s těmito klienty jsem si vybrala hned z několika důvodů. Jednak si myslím, že se sice o kolostomiích pořád mluví, ale když pak skutečně hledáte nějakou literaturu, tak ji je dle mého názoru málo. A značná část kolostomiků volá po více pramenech informací. A také je mi toto téma blízké z osobních důvodů. V mé vlastní rodině a v blízkém okolí přátel se vyskytují kolostomici. Ať už mají kolostomie po nádorovém onemocnění nebo při Crohnově chorobě, pořád mají velice podobné problémy, které vedou k nějaké stigmatizaci, kterou si vědomě i nevědomě podsouvají do své mysli. A tak mě napadlo toto téma. Je důležité zmapovat to, co je stigma, co si kolostomici myslí o stigmatu a také vnímání stigmatu zdravotními sestrami. Dle mého úsudku je to neotřelé spojení dvou problémů, které jsou sice hojně diskutované, ale nijak řešené a popsané. V dnešní době, v době masmédií a stresu by si jedinec jen těžko pomyslel, že vlastně vůbec nezná některé aspekty života, se kterými se setkává jistá část populace a mnohdy o této problematice ani neví. Člověk si myslí a věří tomu, že je na vše připraven, vyrovnán a vše umí vyřešit. Ale pokud se nějaký problém dotkne jeho zdraví, mnohdy je to složka člověka, nad kterou ani moc nepřemýšlí a připadá mu přirozenou součástí jeho běžného každodenního života, začíná být doslova bezradný a úzkostný a to se vše stupňuje dle toho jak velký zásah do jeho zdraví to je. Když se řekne pojem stomie, tak lidé mnohdy váhají a vůbec netuší, co by to mohlo být. Není to samozřejmě pravidlem, ale musíme si uvědomit, že značná část populace touto problematikou trpí každý den. Je proto důležité, aby se provedla osvěta a dbalo se na informovanost široké populace a důraz na to, aby pochopili každodenní strasti stomiků. Také pojem stigma, jak jsem sama ke svému překvapení zjistila, je pojem také docela neznámý. A to se stigma a stigmatizující faktory mohou vyskytovat ve větším spektru onemocnění, než právě zmiňovaná stomie. Cílem práce je tedy osvětlit pojem stigma a kolostomie. A také zjistit jaké jsou nejčastější stigmatizující faktory při tomto onemocnění a nalézt nějaké řešení tohoto problému.
|
|
|
Stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti
CHODOROVÁ, Alena
Práce se zabývá problémem stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti. Je vymezena skupina osob s duševním onemocněním na základě definování pojmů duševní zdraví a duševní porucha, jsou popsány dopady onemocnění na kvalitu života duševně nemocných. Dále je přiblížena historie péče o duševně nemocné a vývoj názorů společnosti na tuto skupinu. Je popsána problematika stereotypů v přístupu k duševně nemocným a poukázáno na závažnost dopadů stigmatizace na osobnost nemocného i jeho okolí. V poslední části jsou nastíněny možnosti, jak přispět k odstranění stigmatu, se zřetelem na využití zkušeností v oblasti péče o duševně nemocné v zahraničí
|
host ::
RSS.