|
|
Ošetřovatelské péče o pacienta s koagulopatií.
RŮŽIČKOVÁ, Ivana
Abstrakt Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta s koagulopatií. Cílem práce je zmapovat danou problematiku a vytvořit souhrn informací o daném onemocnění, jeho rozdělení, příznacích, možnostech využívaných v diagnostice léčby a následně možnostech léčby pacientů trpících tímto onemocněním. Stěžejním bodem této práce je ovšem část o ošetřovatelské péči, kde je kladen důraz na pacienta a jeho problémy spojené s onemocněním. A následně je popisováno řešení deficitu potřeb, kdy sestra je hlavní aktérkou v odstranění deficitu. Koagulopatie je souhrnný název pro onemocnění, která jsou charakteristická zvýšenou krvácivostí a nedostatkem či poruchou koagulačních faktorů nebo jejich inhibitorů. Onemocnění můžeme rozdělit do dvou základních skupin. První skupina vypovídá o koagulopatiích, které vznikly na podkladě dědičnosti. A naopak druhá skupina je vyvolána během života pacienta a je způsobena primárním onemocněním, přičemž se nejčastěji jedná o poruchu funkce jater. Vrozenou koagulopatii často najdeme v literatuře pod názvem hemofilie. Toto onemocnění můžeme dále rozdělit podle toho, který koagulační faktor je porušen. Jestliže se porucha týká koagulačního faktoru VIII, mluvíme o hemofilii typu A. Hemofilie typu B je poté charakteristická nedostatkem faktoru IX. A hemofilie C, která se v našich geografických podmínkách nevyskytuje, je označena jako deficit koagulačního faktoru číslo XI. Mezi hemofilické onemocnění můžeme zařadit také von Willebrandovu chorobu, která je specifická nedostatkem von Willebrandova faktoru v koagulační kaskádě. Získané koagulopatie vznikají jako sekundární onemocnění. Jejich příčinou vzniku jsou onemocnění funkce jater, kdy nejčastěji se jedná o jaterní cirhózu, hepatitidu, obstrukční ikterus. Koagulopatie ovšem může být zapříčiněna i otravou farmakologickými přípravky; nejčastěji jsou to kumarinové typy léků, mezi které řadíme Paralen, Warfarin, Macumar. Rozdíl v léčbě u pacientů s hemofilií a s vrozenou koagulopatií spočívá především v uvědomění si, že vrozená koagulopatie je následné onemocnění vzniklé z důvodu komplikací primárního onemocnění. V této práci se nadále dozvíme o vyšetřovacích metodách, které vedou k následné diagnostice. Důraz je v diagnostice kladen na anamnézu, fyzikální vyšetření a následné laboratorní metody, které jsou při tomto onemocnění pro nás nejdůležitější. Následně jsou důležité i zobrazovací metody, které jsou u pacientů s koagulopatií považovány za preventivní vyšetření, díky nimž pacienti trpící tímto onemocněním předcházejí vzniku komplikací. Stěžejním bodem této práce je ošetřovatelství, u něhož je pro nás důležité vědět, jak správě pečovat o pacienty s tímto onemocněním a zbavit je jejich aktuálních deficitů potřeb. Nejčastěji se jedná o deficity spojené s rizikem vzniku krvácení či s následným porušením kožní integrity či měkkých tkání. Častým problémem bývá i riziko vzniku infekce. Významným problémem v léčbě pacientů bývají i poruchy psychického stavu, nejčastěji se jedná o porušený obraz těla z důvodu tvořících se hematomů na těle pacientů či častého krvácením. Pacienti s onemocněním zvané koagulopatie by také měli být informováni o možnostech doplňování vitaminu K ze stravy. Vitamín K je nedílnou součástí léčby pacientů se získanou koagulopatií. Významným problémem pro pacienty i pro nás jako zdravotnický personál je poté deficit znalostí ohledně onemocnění a jeho následné léčby, aplikace intravenózních koncentrátů koagulačních faktorů. Pacienti s koagulopatií by měli být informováni o možnostech sdružování pacientů se stejným onemocněním. V České republice existují dvě sdružení pro takovéto pacienty. Mluvíme o sdružení Hemojunior, které je určeno dětem trpícím hemofilií. Jako další sdružení známe Český svaz hemofiliků. Pacienty s tímto onemocněním je nutné brát jako individuální jedince a také k nim takto přistupovat.
|
|
| |
|
|
Způsoby zástavy krvácení a jejich využití v záchranných složkách
MADĚRÁNKOVÁ, Adéla
Teoretická část práce pojednává o krvácení a metodách jeho zástavy. Je zde postupně popsáno dělení krvácení, fyziologická hemostáza, změny organismu při hemoragickém šoku, metody zástavy krvácení, další ošetření po dočasné zástavě krvácení a komplikace. Práce obsahuje dlouho známé metody zástavy krvácení, jako je tlakový obvaz, ale také relativně nové pomůcky, například hemostatická gáza celox a nově vyvíjené prostředky, k nimž patří Wound Stasis System. Pro výzkum jsem si stanovila dva cíle. Hlavním cílem bylo zjistit, jaké způsoby zástavy krvácení aplikují při svých zásazích jednotlivé složky integrovaného záchranného systému. Vedlejším cílem bylo porovnání vybavení na zástavu krvácení jednotlivých záchranných složek integrovaného záchranného systému. Výzkum byl prováděn kvalitativní formou výzkumu. Použila jsem metodu řízeného rozhovoru, který jsem vedla se třinácti členy integrovaného záchranného systému z Jihočeského a Jihomoravského kraje. Každý respondent je z jiné organizace, jejich výběr byl náhodný. Všem jsem položila šest otázek. Zjišťovala jsem jejich proškolení, vybavení a zkušenosti se zástavou krvácení. Dále jsem se ptala na spokojenost s vybavením a znalost turniketu C-A-T. Členové dotazovaných organizací mohou, díky své výbavě a proškolení, využít všechny základní metody zástavy krvácení. Konkrétně to je tlak v místě rány, stisknutí tlakového bodu, nasazení tlakového obvazu a zaškrcení. Z porovnání vybavení jsem zjistila, že výbava jednotlivých složek integrovaného záchranného systému se liší pouze v turniketu C-A-T, fixačním pánevním pásu a hemostatických gázách.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s hemofílií
HOUSKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí a zabývá se specifiky ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií. Teoretická část se snaží komplexně shrnout problematiku vztahující se k vrozené koagulopatii, kterou je v tomto případě hemofilie. Zabývá se definicí daného onemocnění, stupni závažnosti, příčinami, projevy, diagnostikou, komplikacemi a terapií. Další oblastí, kterou nelze opomenout je ošetřovatelská péče, která s sebou vzhledem k charakteru onemocnění nese řadu specifik a zahrnuje komplexní péči. Empirická část naší bakalářské práce přináší výsledky z kvalitativního přístupu výzkumného šetření, jehož hlavním cílem bylo odkrývání specifik ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií včetně jejich potřeb a dále také odkrývání vlivu onemocnění na různé oblasti hemofilikova života. Byly stanoveny tři cíle. První cíl byl soustředěn na specifické potřeby lidí trpících hemofilií. Druhý cíl byl zaměřen na to, v jakých oblastech denního života je ovlivněna osoba trpící hemofilií. Třetí a zároveň poslední cíl byl orientován na specifika ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky. K naplnění cílů výzkumného šetření byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tedy tvořen dvěma skupinami, a to pěti sestrami, které mají zkušenosti s hemofilickými pacienty, a pěti hemofiliky. Polostrukturovaný rozhovor vedený se sestrami byl zaměřen na zjištění specifik ošetřovatelské péče o hemofilické pacienty včetně jejich potřeb. U respondentů s hemofilií nás především zajímaly oblasti týkající se aktivity v běžném životě. Pro fixaci výsledků bylo použito nahrávací zařízení a následný ruční přepis rozhovorů či ruční záznam. Výsledky byly podrobeny důkladné analýze a následovně zařazeny do odpovídajících kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny sestry uvádějí jako nejdůležitější specifikum v ošetřovatelské péči o pacienty s hemofilií pravidelnou aplikaci koagulačního faktoru, která probíhá zpravidla dvakrát týdně. Dále se však zmiňují, že je v průběhu hospitalizace ve většině případů časový interval mezi jednotlivými aplikacemi menší z důvodu plánovaných výkonů. Bylo zjištěno, že je s ohledem na charakter onemocnění, jako je hemofilie, nutné pacienta častěji kontrolovat na jeho pokoji a monitorovat krvácení a v neposlední řadě bolest. Všechny sestry uvádí, že má právě bolest velký vliv na únavu pacienta. Za velice zásadní specifikum v ošetřovatelské péči o hemofilické pacienty sestry uvádějí, že se těmto pacientům nesmí aplikovat intramuskulární injekce z důvodu velkého rizika krvácení do svalu. Další kontraindikaci je podávání léků s kyselinou acetylsalicylovou, která má negativní vliv na agregaci krevních destiček. Všechny sestry se shodly, že je nutné brát ohled, v rámci hygieny, na ztuhlost kloubů a jejich otoky, které jsou často doprovázeny silnou bolestí. Bolest také respondenti často uváděli jako faktor, který je o nejčastěji omezuje v oblasti aktivit v běžném životě. Shodují se, že jsou pro ně velice nevhodné kontaktní a adrenalinové sporty, při kterých je vysoké riziko vzniku úrazu a následného otevřeného nebo skrytého krvácení. Dále respondenti uvádějí, že mnohdy pociťují omezení při výběru zaměstnání, které musí vybírat s ohledem na jejich krvácivé onemocnění. Na základě výzkumného šetření byla vytvořena informační brožura. Tato brožura může být použita jednak jako zdroj základních informací pro hemofiliky a lidi z jejich blízkého okolí, ale také pro studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Znalostní předpoklady předlékařské první pomoci u pedagogů v mateřských školách
KOVÁŘÍK, Ondřej
Obsahem bakalářské práce s názvem Znalostní předpoklady předlékařské první pomoci u pedagogů v mateřských školách je stručné shrnutí akutních stavů a onemocnění vyskytujících se především u dětí předškolního věku. Teoretická část se zabývá vybranými úrazy. A to od těch nejzávažnějších (resuscitace, poruchy vědomí, dušení) až po ty méně závažné (např. zlomeniny). U každého z úrazů je stručně popsána patofyziologie, příznaky a na závěr poskytnutí předlékařské první pomoci. V této části je také popsáno, podle jakých zákonů jsou povinni se pedagogové v problematice první pomoci vzdělávat. Ke zpracování této části jsem nejčastěji používal obsahovou analýzu z odborné publikace. Druhá část, praktická, je věnována výzkumu, kde záměrem bylo zjistit znalosti první pomoci u pedagogů v mateřské škole. Výzkum probíhal metodou kvantitativní, a to formou dotazníků. Dotazník byl sestaven ze čtrnácti otázek. Tento dotazník byl vyplňován pedagogy nejčastěji při osobní schůzce přímo v mateřských školách v nejbližším okolí mého bydliště v Brně. Výzkum je zpracován do grafů s popisem. Výsledky odpovědí jsou uvedeny u každého grafu v procentech. Hypotéza, která byla na začátku výzkumu stanovena, se výzkumem nepotvrdila. Pedagogičtí pracovníci mají dostatečné znalosti z předlékařské první pomoci. Mají však mezery v oblasti nových poznatků první pomoci (např. resuscitace, dušení). V těchto případech by většina pedagogů jednala podle zastaralých norem. V dalších otázkách dotazníku převládaly především správné odpovědi. Zajímavým zjištění bylo, že polovina dotázaných neabsolvovala žádné školení první pomoci.
|
|
|
Znalost laické první pomoci u pedagogických pracovníků základních škol.
JEŘÁBKOVÁ, Iva
V první části bakalářské práce je popsána laická první pomoc u nejčastěji se vyskytujících případů poruch zdraví. Dále je v této části popsáno, podle jakých zákonů jsou pedagogové povinni se v problematice první pomoci vzdělávat. Součástí druhé části bakalářské práce je výzkum, který byl prováděn na několika náhodně vybraných základních školách v Plzeňské a Jihočeském kraji. Cílem práce bylo zjistit úroveň znalosti laické první pomoci u pedagogických pracovníků na základních školách a zmapovat četnost a charakteristiku poskytované první pomoci na základní škole. Sběr dat byl proveden kvantitativní formou, metodou dotazování, technikou dotazníku. Dotazníky byly rozdány pedagogickým pracovníkům na základních školách. Výsledkem výzkumu je nedostatečná orientace pedagogů v oblasti nových poznatků (resuscitace, hadí uštknutí a epilepsie). Jednání pedagogů by bylo v těchto případech zastaralé. V ostatních otázkách převládly správné odpovědi nad těmi špatnými. Zajímavým výsledkem je zjištění, že téměř všichni z dotazovaných pedagogů mají zájem o kurz první pomoci.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u nemocného dítěte s hemofilií
RENDL, Lukáš
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u dětí s hemofilií. Hemofilie je krvácivé onemocnění, které se řadí do vrozených koagulopatií. V České republice žije asi 780 hemofiliků, přičemž asi 230 z nich jsou hemofilici ve věku 0-18 let. Podstatou krvácivých epizod je nedostatek či úplná ztráta jednoho z koagulačních faktorů VIII, IX nebo XI, přičemž každý z těchto faktorů hraje důležitou roli v procesu srážení a svým nedostatkem nebo úplnou absencí narušuje srážecí kaskádu. V teoretické části práce najdeme rozdělení hemofilie dle typů a stupňů, veškeré projevy této choroby, její charakteristickou dědičnost, která způsobuje výskyt choroby pouze u chlapců. Z ošetřovatelského hlediska se tato práce zabývá psychologickou a sociální problematikou u těchto pacientů, specifickými potřebami hemofilických pacientů a z nich plynoucí specifická ošetřovatelská péče. V práci dále najdeme, velmi specifickou léčbu hemofilie dle dosavadních nejmodernějších metod a srovnání přístupů a léčby hemofilie s jinými státy. Pro praktickou část této práce bylo použito kvalitativně kvantitativní šetření, které bylo rozděleno do dvou částí a probíhalo od ledna do dubna 2011. Cílem práce bylo zjistit, jak probíhá spolupráce mezi zdravotnickým zařízením a rodinou dítěte s hemofilií. Zkoumání tohoto cíle bylo uskutečněno pomocí anonymních nestandardizovaných rozhovorů se 4 rodinami s hemofilií a 2 hemofilickými sestrami. Dalším cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dítěte s hemofilií. K tomu byly použity anonymní nestandardizované rozhovory se 4 sestrami pracujícími na lůžkové části dětské hematoonkologie a dotazníky pro sestry a studenty nelékařských oborů. Dotazníkového šetření se účastnilo 12 sester a 49 studentů. Informace z dotazníků byly zpracovány do grafů. V praktické části této práce bylo zjištěno, jak probíhá spolupráce mezi zdravotnickým zařízením a rodinou dítěte s hemofilií, bylo poukázáno na důležitost profesionálního přístupu zdravotnického personálu zejména v prvních fázích setkání rodiny s chorobou a bylo zjištěno, že přístup zdravotnického personálu má vliv na přijímání této nemoci. Dále byly vytyčeny jednotlivá specifika v ošetřovatelské péči o dítě s hemofilií, přičemž za nejspecifičtější je považována práce s preparáty koagulačních faktorů, které slouží k léčbě této nemoci. Jedná se o práci ve smyslu ředění a následné nitrožilní aplikace preparátů, ale také edukace rodiny a hemofilika o této problematice. Cílená edukace v této oblasti přispívá ke zkvalitnění života hemofiliků a jejich rodin potupným přesunem do programu domácí péče. Výsledky této práce mohou přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče u dětí s hemofilií. Praktickým výstupem je brožura, která je určena pro děti s hemofilií a může sloužit k výuce ředění preparátů koagulačních faktorů a následné samoaplikace.
|
|
|
Znalosti první pomoci u pracovníků tísňových složek
MORAVCOVÁ, Marta
Vzrůstající počet mimořádných událostí, které ohrožují životy a zdraví, působí značné majetkové újmy a škody na životním prostředí. Svým velkým rozsahem a ničivostí si vynucují účelnou komunikaci dostupných záchranných kapacit. Tento nárůst byl rozhodujícím momentem pro zahájení prací na tvorbě systému, jenž by spojoval všechny nutné složky předurčené pro zvládání konkrétní mimořádné situace a současně se stal účinným nástrojem pro její řešení. Tímto systémem je dnes Integrovaný záchranný systém. Základními složkami Integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, Zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. Vzájemná spolupráce je při akcích koordinována a vyžaduje trvalou součinnost, zejména při zajištění osobní bezpečnosti výjezdových skupin hasičského záchranného sboru a policie. Je výhodné, když příslušníci těchto orgánů jsou vzděláni v poskytování první pomoci, neboť i při vlastních akcích je život těchto lidí často ohrožen a pouze okamžitá první pomoc na místě může být rozhodujícím prognostickým faktorem. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat znalosti první pomoci u základních tísňových složek IZS (PČR a HZS). Výzkumný soubor tvořili příslušníci policie a hasičů Jihočeského kraje. Sběr dat byl proveden technikou dotazníku, který byl příslušníkům rozdán k vyplnění. Dotazníky jsem rozvážela osobně, protože jsem chtěla s příslušníky prodiskutovat danou problematiku a znát jejich názor. Výzkum potvrdil, že příslušníci obou bezpečnostních složek HZS i PČR jsou velmi dobře připraveni po teoretické stránce poskytnout zraněnému člověku první pomoc. Nastavený systém vzdělávání policistů a hasičů zasahujících v případech, kde se vyskytuje člověk, který potřebuje nutně poskytnout první pomoc, je zřejmě funkční a dává policistům i hasičům dostatek informací o základech první pomoci. I přesto, že policisté mají méně praktických zkušeností, neznamená to, že by neuměli první pomoc zraněnému člověku poskytnout. Obě složky jsou na setkání se zraněným člověkem v reálné situaci dobře připraveny.
|
host ::
RSS.