|
Výběr a konzumace masa a masných výrobků
Staňková, Helena ; Kudlová, Eva (vedoucí práce) ; Bušová, Milena (oponent)
Maso a masné výrobky vždy patřily co do vlivu na lidské zdraví k velmi diskutovaným potravinám. V roce 2016 zařadil IARC masné výrobky do kategorie 1, tedy pro člověka karcinogenní látky a červené maso do kategorie 2A, tedy pro člověka pravděpodobně karcinogenní látky. V dnešní době se setkáváme s mnoha druhy výrobků, jejichž kvalita se velmi liší, tudíž výběr vhodného výrobku vyžaduje aktivní účast spotřebitele. Cílem teoretické části této bakalářské práce bylo provést rešerši o nutričním složení masa a masných výrobků a vlivu konzumace masa a masných výrobků na lidské zdraví, zejména ve spojitosti s klasifikací IARC, a uvést je do souvislosti s výživovými doporučeními. Z výsledků vyplývá, že se studie týkajících se konzumace masa a masných výrobků a vlivu na zdraví liší a závěry jsou často protichůdné. Faktem je, že studie týkající se především negativního vlivu konzumace masa na lidské zdraví nejsou konzistentní a metodologicky shodné, což znesnadňuje získání dostatečných důkazů na považování masa a masných výrobků za karcinogeny. Součástí práce je také frekvenční dotazník, určený studentům vysokých škol v Praze, který se zaměřuje na frekvenci konzumace masa a masných výrobků a na aspekty výběru těchto potravin. Cílem praktické části bylo zjištění frekvence konzumace masa a masných výrobků respondentů,...
|
|
Anémie pro praxi sestry na intenzivní péči
Dubická, Zuzana ; Brixiová, Simona (vedoucí práce) ; Hrabánková-Navrátilová, Darja (oponent)
v ČJ: Tématem předložené práce je problematika anémií. Teoretická část diplomové práce se zabývá přehledem nejznámějších typů anémií, jejich etiologii, diagnostikou, příznaky, léčbou. V praktické části je sledována informovanost o této problematice nelékařských zdravotnických pracovníků, pracujících bez odborného dohledu na odděleních intenzivní péče. Informace od vybraných respondentů budou získány, metodou strukturovaných dotazníků. Výstupem práce je edukační materiál, kterého lze použít k ucelení znalostí o této problematice v rámci adaptačního procesu. Výsledky výzkumného šetření, budou zpracovány do tabulek s grafy a shrnuty v diskuzi a závěru.
|
|
Změny krevního obrazu u chronicky nemocných pacientů a jeho laboratorní zpracování
VÁVROVÁ, Michala
Ve své bakalářské práci se zabývám anémií chronických onemocnění (ACD), která je druhou nejčastější anémií po anémii z nedostatku železa a obvykle doprovází chronické zánětlivé, infekční či dokonce autoimunitní onemocnění. V teoretické části popisuji anémii z obecného hlediska, neboť se jedná o velmi časté onemocnění. Dále se zabývám poruchami metabolismu železa a jeho správným fungováním v organismu, diagnostikou, příčinami, léčbou a novými léčebnými přístupy ACD. Zvláštní pozornost věnuji pacientům, kteří mají anémii s chronickým onemocněním ledvin. Je to jedna z nejčastějších primárních chorob, kterou anémie doprovází a za poslední desetiletí se stala předmětem intenzivního studia. V praktické části se věnuji analýze dat. Nejprve jsem vyšetřila krevní obraz 30 pacientům s ACD pomocí hematologického analyzátoru CELL-DYN Ruby v laboratoři STAFILA, spol. s. r. o. České Budějovice za období červen 2016 až duben 2017. Z krevního obrazu pacientů jsem se dále zabývala těmito parametry: počtem erytrocytů (RBC), množstvím hemoglobinu (HGB), středním objemem erytrocytů (MCV) a distribuční šíří erytrocytů (RDW), poněvadž bývají spojovány s ACD. Vypozorovala jsem, že ACD se nejvíce vyskytovala u pacientů ve věkové kategorii nad 70 let, která zahrnovala hlavně ženy a podle spočítaného průměrného věku obou pohlaví se u žen choroba projevuje o něco dříve. Téměř všichni pacienti měli nízké hodnoty RBC i HGB. Podle hladiny HGB jsem určila závažnost anémie. Nejvíce pacientů mělo lehkou anémii a nejméně pacientů těžkou. Dle průměrných hodnot hemoglobinu (Hb) pro jednotlivé věkové kategorie jsem vysledovala, že hodnota Hb klesá se zvyšujícím se věkem. Dle parametru MCV měla většina pacientů normocytární anémii a dle RDW se heterogenní populace erytrocytů vyskytovala více u mužů. Své výsledky jsem porovnala se studiemi a potvrdila si, že jde opravdu o ACD.
|
|
Význam a způsoby měření hematokritu a hemoglobinu v přednemocniční neodkladné péči
PEŠL, Stanislav
Tématem bakalářské práce je: Význam a způsoby měření hematokritu a hemoglobinu v přednemocniční neodkladné péči. Nedávný pokrok v technologii přinesl možnost měření nejrůznějších laboratorních hodnot malými přenosnými systémy. Mezi nimi jsou i Hb a Ht. Protože měření těchto hodnot není v našich podmínkách v PNP standardem, práce pojednává o potenciálním zavedení. Teoretická část se zabývá složením a fyziologií hemoglobinu a s ním spojených chorob, jako je anémie a polyglobulie. Uvedena je zde i problematika diagnostiky, jak postupovat při základním fyzikálním vyšetření a na co se zaměřit při odběru anamnézy. Dále se zde píše o přenosných měřících přístrojích, metodách jejich měření a systémech dostupných na českém trhu. Praktická část byla realizována pomocí kvantitativní metody. Sběr potřebných dat byl realizován standardizovaným anonymním dotazníkem s uzavřenými otázkami. Respondenty se stali pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje zaměstnaní na pozici zdravotnického záchranáře. Šetření proběhlo v dubnu 2014 a zúčastnilo se ho 54 respondentů. Bakalářská práce má dva cíle: zjištění schopnosti zdravotnických záchranářů využít ke stanovení diagnózy hodnoty hematokritu a hemoglobinu a zmapování názoru zdravotnických záchranářů na měření hematokritu a hemoglobinu v přednemocniční neodkladné péči. Na začátku práce byly stanoveny hypotézy, které předpokládaly, že zdravotničtí záchranáři jsou schopni využít hodnoty hematokritu a hemoglobinu a mají zájem o měření hematokritu a hemoglobinu v přednemocniční neodkladné péči. Údaje získané a zpracované ve výzkumné části bakalářské práce svědčí o tom, že zdravotničtí záchranáři mají dostatečné znalosti, potřebné ke schopnosti využít hodnoty hemoglobinu a hematokritu ke stanovení diagnózy. I přes prokázané povědomí o množství příznaků, které by potencionálně pomohly zjištěné hodnoty Hb a Ht objasnit, si zdravotničtí záchranáři myslí, že by tyto přístroje nebyly přínosem a nemají o ně zájem.
|
|
Metabolický profil dojnic holštýnského plemene v průběhu laktace
HORČIČKOVÁ, Michaela
Diplomová práce byla zaměřena na vyhodnocení dvou metabolických profilů u dojnic holštýnského plemene na základě sestavených krmných dávek pro jednotlivé fáze laktace. Metabolické testy byly provedeny u dojnic v období rozdojování, vrcholu laktace a 2. fáze laktace. U krmných dávek byla spočítána bilance živin. U metabolických profilů byly vyhodnocovány hematologické a biochemické parametry, makrominerální a močový profil. Práce u obou metabolických profilů prokázala snížený počet erytrocytů, což může souviset s výskytem anemie. V období vrcholu laktace lze uvažovat o energetickém deficitu vzhledem k nízkému obsahu triacylglycerolů. U profilových testů byla zjištěna přítomnost ketolátek v moči v období rozdojování. Toto zjištění souvisí s negativní energetickou bilancí, která se vyskytuje v průběhu prvních dvou měsíců po otelení. V rámci minerálního profilu by měla být věnována pozornost zejména obsahu vápníku, který byl snížený u obou profilů. Při porovnání profilů prováděných v roce 2011 bylo zjištěno, že došlo k úpravám krmné dávky a k navýšení obsahu hlavních živin, což se projevilo u dojnic zlepšením metabolických účinků. V chovu dojnic by měl být přesto kladen zvýšený důraz zejména na období rozdojování a doporučením pro předcházení anemii či jiných onemocnění je provádění výběrového metabolického testu.
|
|
Toxické hemolytické anémie.
ZEMANOVÁ, Vendula
Tato bakalářská práce se zabývá toxickými hemolytickými anémiemi, které jsou často opomíjeny. Jsou zde popsány laboratorní známky hemolytických anémií, jejich rozdělení do jednotlivých skupin a následné zaměření především na toxické a polékové hemolytické anémie a jejich příčiny.
|
|
Kvalitativní parametry erytrocytů u vybraných druhů zvířat
BÖHMOVÁ, Václava
Cílem této diplomové práce je vyhodnotit hematologické ukazatele červených krvinek v závislosti na fyziologickém stavu a užitkovosti u skotu, ovcí a psů. Do hodnocení kvalitativních parametrů červených krvinek bylo zařazeno 59 krav dojných, 57 krav masných, 62 ovcí a 73 psů. Zhodnocení hematologických parametrů bylo u skotu provedeno na základě produkčního (užitkového) typu a podle sezóny, u ovcí podle sezóny, věku a pohlaví jehňat, u psů na základě pohlaví, věku a velikosti hmotnosti. Mezi užitkovými typy byl statisticky významný rozdíl mezi počtem erytrocytů, hematokritem, koncentrací hemoglobinu, MCV i MCH. U dojných krav byly zjištěny sezónní výkyvy v počtu erytrocytů, hematokritu a hemoglobinu, u masných krav v hodnotách hemoglobinu, MCH a MCHC. Vliv věku u ovcí prokázal vyšší hodnoty erytrocytů a nižší hodnoty MCV a MCH u jehňat. Mezi pohlavím jehňat nebyly zjištěny významné rozdíly. Hodnocením psů podle věku se prokázaly rozdíly u hodnot hematokritu a hemoglobinu. Velikost (hmotnost) ani pohlaví psa neměly prokazatelný vliv na hematologické hodnoty. Anémie byla zjištěna u 36 % dojnic (u masného skotu se nevyskytovala) a u 2 ovcí (3 %). U psů nebyla anémie podle většiny autorů zjištěna.
|
| |
| |
| |