|
|
Falšování medu
Pavlíková, Hana
Tato diplomová práce se zabývá stanovením nedeklarovaného či nedovoleného přídavku cukru pomocí metody HPLC (High-Performace liquid chromatography) s refraktometrickou detekcí. V této práci bylo provedeno i orientační stanovení důkazu porušení medu škrobovým sirupem, škrobovým cukrem a sladovými výtažky pomocí Fieheho reakce II. Zároveň bylo zhodnoceno i označování vzorků v souladu s legislativou. Vzorky medu pocházely z běžné tržní sítě, zdravé výživy i přímo od včelaře a byly zakoupeny na podzim roku 2013. Vzorky přímo od včelaře pocházely z brněnských vánočních trhů 2013. Celkem bylo analyzováno 21 vzorků. 13 vzorků bylo zakoupeno v běžné tržní síti, 6 pocházelo přímo od včelaře a 2 ze zdravé výživy. Bylo sledováno, zda vzorky vyhovují legislativním požadavkům na obsah fruktózy, glukózy a sacharózy. Dále bylo posuzováno, zda dané vzorky splňují legislativní požadavky na označování medu povinnými údaji. Legislativním požadavkům vyhověly 4 vzorky z 21 vzorků.
|
|
| |
|
| |
|
|
Obsah vitamínu C v bramborách při technologických operacích
Matoušková, Pavlína
Tato bakalářská práce se zabývala obsahem vitamínu C v bramborách při technologických operacích. V experimentální části byly brambory vloženy do studené vody a vařeny, vloženy do teplé vody a vařeny, vařeny v páře, v mikrovlnné troubě a smaženy. Vodou vyextrahované brambory byly vloženy do centrifugy k oddělení kapalné části od pevné, a tento extrakt byl přefiltrován a vstříknut do HPLC, kde byl vyhodnocen vitamín C, který má retenční čas v 6 minutě. Snížení vitamínu C bylo skoro 40x u brambor s ohřevem ve studené vodě, nejlépe dopadly brambory vařené v mikrovlnné troubě, v tomto vaření byl obsah snížen jen 1,6x
|
|
|
Vliv vybraných preparátů při technologii výroby bílého vína na jeho výslednou kvalitu
Žiška, Zbyněk
Tato diplomová práce skládající se z teoretické a praktické části, se zabývá vlivem kvasinkových preparátů na výslednou kvalitu vína. Literární část práce pojednává o kvasinkách, jejich stanovištích, vinařsky důležitých druzích, způsobech kvašení a o faktorech ovlivňujících fermentaci. Následně navazuje část zabývající se biochemií kvašení, látkovým složením vína a aromatickými látkami. Poslední část popisuje enzymatické preparáty sloužící pro hydrolýzu pektinů a glykosidických vazeb. V experimentální části práce pojednává o výrobě vína odrůdy Chardonnay. Následuje popis použitých analytických metod a vyhodnocení výsledků v podobě diskuze.
|
|
|
Analytické a senzorické možnosti kontroly falšování pravosti révového vína
Rozek, Kamil
Tato diplomová práce je zaměřena na analytické a senzorické možnosti kontroly falšování pravosti révového vína. V literární části se zabývá platnými zákonnými opatřeními, která regulují povolené látky ve víně a povolené postupy při výrobě vína. Seznamuje čtenáře se způsoby falšování vín v České republice, které vyplynuly z analýzy souboru nevyhovujících vzorků vín, které SZPI zachytila v rozmezí let 2012 -- 2015. V praktické části popisuje postup výroby révového vína a jejich napodobenin a metody použité pro jejich následný senzorický a analytický rozbor. Následně vyhodnocuje naměřená data a porovnává možnosti a vhodnosti senzorického hodnocení a analytických rozborů k odhalení falšování vín.
|
|
|
Stanovení přírodních antioxidantů v ovocných džusech
Pelcová, Lucie
V závěrečné práci byl sledován obsah vybraných polyfenolů v následujících džusech: jablečný z koncentrátu, jablečný vyrobený přímým lisováním z jablek, pomerančový s dužinou, pomerančový bez dužiny, grepový z koncentrátu, dále džusy z červených hroznů, z granátového jablka a z fialové karotky. K měření byla požita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Polyfenol s celkově nejvyšší hodnotou a zároveň nejvýznamnější polyfenol džusů z citrusového ovoce byl hesperidin. V jablečných džusech byl významný obsah kryptochlorogenové kyseliny a hyperosidu, v jablečném džusu vyrobeného přímým lisováním z jablek bylo také velké množství katechin. Epigallokatechin, epikatechin a gallová kyselina byly látkami s nejvyšší naměřenou hodnotou v džusu z granátového jablka. V džusu z hroznového vína byly nejvíce zastoupeny katechin, epikatechin a epigallokatechin. Kvantitativně nejvýznamnějšími látkami džusu z fialové karotky byly kávová a kryptochlorogenová kyselina.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kvalita pestreca mariánskeho (Silybum marianum L. (GAERTN.))
Bínovská, Katarína
Ostropestřec mariánský, Silybum marianum (L). Gaertn., patří k nejvíce pěstovaným léčivým rostlinám v Česku i na Slovensku (Situační a výhledová zpráva, 2018). Lékopisnou drogu tvoří zralý plod zbavený chmýru. Plodem jsou nažky, ze kterých se získává komplex biologicky aktivních látek - silymarin (Český lékopis, 2017). Poptávka po ostropestřeci mariánském se v současnosti stále zvyšuje. Největším odběratelem je farmaceutický průmysl, roste zájem i o zpracování do výživových doplňků, krmiv a kosmetiky. Žádaný je také olej z ostropestřce, který vzniká jako vedlejší produkt při získávání silymarínového komplexu. Produkční potenciál má však i biomasa ostropestřce. Ta poskytuje další možnosti využití ostropestřce (Andrzejewski et al., 2015). V literární rešerši byly uvedeny odrůdy ostropestřce mariánského, jejich právní ochrana a současný stav pěstování ostropestřce mariánského v Česku a na Slovensku. V diplomové práci byla dále popsána technologie pěstování, obsahové látky, choroby a škůdci ostropestřce. V práci byly shrnuty vědecké poznatky o léčebných účincích silymarinu, metody stanovení obsahových látek a požadavky na kvalitu drogy. Z důvodu epidemiologické situace nebylo možné podílet se na pěstování a sklizni ostropestřce. Silymarínový komplex a olejnatost byly z tohoto důvodu stanoveny z různých komerčně dostupných vzorků ostropestřce mariánského.
|
host ::
RSS.