|
Právní úprava GMO v Evropské unii
Křivánek, Michal ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Vavrečka, Jan (oponent)
Těžištěm této práce je regulace geneticky modifikovaných organismů v Evropské unii. Cílem práce je podat přehled a analýzu právního rámce pro záměrné uvolňování do životního prostředí geneticky modifikovaných organismů a jejich uvádění na trh, jakož i problematiky geneticky modifikovaných potravin a krmiv. Dalším cílem této práce je navrhnout potřebné úpravy právního rámce na základě zmíněné analýzy. První část pojednává o povaze a zkoumá rozsah použití genetické modifikace a vlastnosti a možnosti geneticky modifikovaných organismů, přičemž má zároveň na paměti jejich potenciál, stejně jako nebezpečí pro lidské zdraví a životní prostředí, které by mohly představovat. Druhá část se zabývá právní úpravou geneticky modifikovaných organismů jako takovou, porovnává základní zásady v ní stanovené se stavem vědeckého poznání geneticky modifikovaných organismů, vyhodnocuje jejich přiměřenost a navrhuje změny, které by bylo vhodné přijmout.
|
|
Evropská právní politika v oblasti geneticky modifikovaných organismů
Stejskalová, Radka ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Neděla, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktuální právní politikou Evropské unie v oblasti geneticky modifikovaných organismů v rámci ochrany spotřebitele. Evropská unie vytvořila komplexní soubor přísných pravidel pro nakládání s GMO. První část této práce přibližuje problematiku moderních biotechnologií, druhá popisuje vývoj, současnou právní politiku EU a analýzu soudních rozsudků Soudním dvorem Evropské unie v souvislosti s GMO. Cílem závěrečné části je představení postoje České republiky ke genetickým modifikacím.
|
|
Vývoj a optimalizace metodiky pro detekci GMO brambor
ČERMÁKOVÁ, Jitka
Geneticky modifikované (GM) nebo transgenní plodiny, dnes často označované jako {\clqq}Biotech plodiny`` jsou komerčně pěstovány od roku 1996. Zároveň od tohoto roku jsou komerčně pěstovány i GM brambory v USA, Mexiku, Kanadě a později v Jižní Africe, Číně a Indii. V roce 2006 byla celková plocha schválených Biotech plodin 102 milionů hektarů a Biotech plodiny byly pěstovány ve dvaadvaceti státech, jedenáct z nich bylo průmyslových a jedenáct rozvojových. Česká republika je jednou ze šesti států Evropské unie, kde jsou v současné době pěstovány Biotech plodiny. Jedním z nejpřesvědčivějších důvodů pro pěstování Biotech plodin je jejich schopnost zvyšovat produktivitu a stabilitu produkce, uchovávat biodiversitu a jejich schopnost produkce obnovitelných zdrojů založených na bio-palivech, čímž se z Biotech plodin stává technologie, která chrání prostředí. Tato diplomová práce byla zaměřena na vyvinutí rychlé, přesné a levné metody, založené na PCR, pro detekci transgenu v bramborách {--} hlízách a listech, umožňující sledovat přítomnost GMO v obchodovaných bramborách a výrobcích i případnou kontaminaci prostředí.
|
| |
| |