|
|
Zdravotně sociální problematika ventilovaných pacientů v domácím prostředí
FENEŠOVÁ, Lucia
V poslední době zaznamenala umělá plicní ventilace výrazný posun zavedením domácí umělé plicní ventilaci. Domácí plicní ventilace je určena pacientům, kteří trpí těžkou progresivní nemocí. Většinou jde o ireverzibilní stav, který jim brání ve vědomém dýchání. Pro tyto pacienty je velkým přínosem. Umožňuje jim žít několik let téměř normálním životem v jejich přirozeném prostředí. Cílem bylo zjistit nejčastější zdravotní a sociální problémy nemocných ventilovaných v domácím prostředí, dále zjistit výhody domácího ošetřování a případná rizika u ventilovaných nemocných a nakonec vypracovat ošetřovatelský standard péče o ventilované pacienty v domácím prostředí. Výzkumné kvalitativní šetření bylo prováděno formou 2 polostrukturovaných rozhovorů. Jeden rozhovor byl veden s 5 vybranými sestrami pracující v agentuře domácí péči a ve stejné agentuře domácí péče byl proveden i druhý rozhovor vedený s 5 vybranými nemocnými na umělé plicní ventilaci, kteří jsou v péči této agentury. Z výsledků rozhovorů, bylo zjištěno, že nejčastější zdravotní problém u ventilovaných nemocných jak pro nemocné tak pro sestry je ucpání tracheostomické kanyly. Dále bylo zjištěno, že ventilovaný nemocný narozdíl od názoru sestřiček se necítí být sociálně izolováni. V rozhovorech s nemocnými bylo zjištěno, že výhodou domácího ošetřování je, že jsou doma a rizikem, že v domácím prostředí veškerá péče o ně závisí v podstatě na jednom člověku a je časově velmi náročná. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané šetřením budou poskytnuty domácí zdravotní péči Eva Šafránková, kde bylo šetření prováděno. Vypracovaný ošetřovatelský standard může být použitý jako další možný zdroj informací pro ventilované pacienty a k zlepšení péče o ventilované pacienty v domácím prostředí. Doporučením je, aby se sestry více vzdělávaly v oblasti umělé plicní ventilaci. Vhodným řešením by bylo uspořádání školení na toto téma. Přínosem by byla exkurze na pracovišti, kde se umělá plicní ventilace provádí. Dále doporučením bude uspořádání dalšího výzkumného šetření problematiky výhod domácí umělé plicní ventilace před umělou plicní ventilaci v zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Základní principy ovlivňující kvalitu ošetřovatelské péče u sester v agenturách domácí péče
RAJTMAJEROVÁ, Pavla
Název této práce zní Základní principy ovlivňující kvalitu ošetřovatelské péče u sester v agenturách domácí péče. Jejím cílem bylo zjistit, zda plnění základních principů komplexní domácí péče ovlivňuje podle sester kvalitu ošetřovatelské péče. Zmíněné principy jsou princip podpory obnovy zdraví společnosti, princip akceptování lidských práv, princip standardizace postupů, princip kontinuálního vzdělávání členů týmu, princip etických aspektů a princip komplexnosti. V rámci této práce jsme se zaměřili především na poslední tři zmíněné principy. V současném stavu je uvedena historie domácí péče a její vývoj, formy této péče, jsou zde rozebrané jednotlivé principy, z toho stěžejní principy jsou uvedené podrobněji. K výzkumu byl použit nestandardizovaný dotazník učený pro sestry v agenturách domácí péče. Byl rozdán především v agenturách domácí péče v jihočeském kraji a několik dotazníků i v kraji západočeském. Výzkumem bylo zjištěno, že všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny. Sestry se domnívají, že kontinuální vzdělávání, používání standardů a dodržování etických principů ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče. Tato práce může být využita jako podklad pro výuku komunitního ošetřovatelství pro všechny typy vzdělávacích institucí, které se touto problematikou zabývají. Dále může sloužit jako zdroj zajímavých informací pro sestry, které začínají pracovat v agenturách domácí péče. Také může být využita pro vytvoření prezentace na sesterských seminářích či konferencích.
|
|
|
Důsledky stárnutí populace na vývoj potřeb v oblasti zdravotní a sociální péče.
PRYLOVÁ, Pavla
Mezi hlavní faktory, které ovlivňují vybavenost krajů zdravotními a sociálními službami, patří demografický vývoj, sociální struktura obyvatelstva, pokles neformální podpory a solidarity v rodině a také geografický profil územního celku, urbanizace, hustota osídlení a velikost obcí v regionu. Dále také nesmí zůstat opomenuta aplikace principů poskytování zdravotně sociálních služeb, které se uplatňují v západních evropských zemích. Cílem diplomové práce je zmapování pobytových a terénních služeb zdravotní a sociální péče v Libereckém kraji, zjištění jejich kapacity, kvality a jejich využívání seniorskou populací. Dalším cílem je zjistit, zda se moderní evropské trendy v poskytování služeb promítají ve zkoumaných službách v Libereckém kraji. Výzkum byl proveden pomocí sekundární analýzy dokumentů a dotazníkovou metodou. Výzkum prokázal, že kapacita především pobytových služeb sociální a zdravotní péče je nedostačující a dále také, že se moderní evropské trendy ve zdravotně sociálních službách neprojevují.
|
|
|
Vliv domácího prostředí klienta na poskytování ošetřovatelské péče agenturou domácí péče
VONEŠOVÁ, Petra
Domácí péče v plném rozsahu respektuje integritu klienta s jeho vlastním sociálním prostředím. Úkolem domácí péče je zajistit takovou ošetřovatelskou péči, která odpovídá aktuálním potřebám klienta vzhledem k jeho zdravotnímu stavu. Domácí prostředí a přítomnost blízkých osob má bezprostřední vliv na psychiku člověka, která v procesu uzdravování hraje významnou roli. Výhodou ošetřování klienta v domácím prostředí je absence nozokomiálních nákaz, naopak nevýhodou je někdy nevyhovující sociální prostředí, neochota změnit domácí prostředí vzhledem k aktuálním potřebám a nedodržování léčebného režimu. Cílem práce bylo zjistit, jak domácí prostředí klienta ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče, kterou poskytuje Agentura domácí péče. Výzkum byl prováděn formou kvalitativního výzkumu, technikou polostandardizovaného rozhovoru se sestrami a klienty z Agentury domácí péče. První výzkumný vzorek tvořilo pět sester, pracující v Agentuře domácí péče. Druhý výzkumný vzorek tvořili čtyři klienti, u kterých je domácí péče poskytována pravidelně několik dní v týdnu, po dobu již několik let. Kasuistiky klientů byly doplněny pozorováním jejich vlastního prostředí, které se uskutečnilo během rozhovoru.Z výzkumu vyplynulo, že kvalita poskytované ošetřovatelské péče je ovlivněna několika faktory, především spoluprácí klienta a jeho rodiny, stavem domácího prostředí a spoluprácí s ošetřujícím lékařem. Z pozice sester jsou důležité jejich teoretické znalosti a praktické dovednosti.Na základě výsledků byly stanoveny dvě hypotézy. H1: Pro zajištění kontinuální domácí ošetřovatelské péče je nezbytná spolupráce s rodinou. H2: Kvalita ošetřovatelské péče, zajišťována sestrami z agentury domácí péče, je ovlivněna stavem domácího prostředí. V souvislosti s výzkumem byla objasněna specifika domácí péče a zmapovány možné problémy, se kterými se sestra, při provádění ošetřovatelské péče v domácím prostředí, může setkat.
|
|
|
Problémy ošetřovatelské péče u pacienta s močovým katétrem v domácím prostředí {--} edukační činnost
JANÁKOVÁ, Šárka
Tato práce se orientuje na pacienty s permanentním močovým katétrem a na zdravotní sestry, které tyto pacienty edukují při propuštění do domácího léčení. Důležitá v této problematice je zdravotní sestra a to především v roli edukátorky. Může se jednat o sestry v nemocnici, ale i v agenturách domácí péče a domovech pro seniory. Ne každý pacient totiž zvládne péči o močový katétr sám, proto má možnost zajištění sestry z agentury domácí péče. Sestra by měla edukovat pacienta ve všech oblastech např. důvod zavedení, komplikace (močová infekce, vytažení atd.), ošetřování katétru (hygiena a pomůcky, výměna sběrného sáčku atd.), výměna katétru (max. po 21 dnech od zavedení), sledování barvy moči aj. Sestra by měla zajistit klidné a příjemné prostředí pro edukaci, ale především si udělat na pacienta dostatek času, aby nic nezanedbala. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda sestry na urologickém oddělení edukují pacienty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení. Druhý cíl byl zaměřen na sestry z agentur domácí péče a domovů pro seniory, zda se zapojují do edukace v ošetřování pacienta s močovým katétrem. Třetím cílem bylo zjistit, zda pacienti s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení jsou edukováni o péči o močový katétr. K cílům byly přiřazeny i hypotézy. První hypotéza se zajímala o to, zda sestry z urologického oddělení edukují pacienty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení v oblasti výměny katétru. Hypotéza se potvrdila. Druhá hypotéza byla opět zaměřena na sestry z urologie, zda edukují kleinty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení v oblasti předcházení vzniku močové infekce a z výzkumu nám vyšlo, že sestry pacienty v této oblasti edukují. Třetí hypotéza byla zaměřena na sestry z agentur domácí péče a domovů pro seniory, zda edukují klienty s močovým katétrem v oblasti předcházení močové infekce. I třetí hypotéza se potvrdila. Čtvrtá se vztahovala k samotným pacientům, zda jsou informováni o péči o močový katétr v oblasti rozpoznání příznaků močové infekce. Příznaky infekce sice pacienti znají, ale ne všechny, tudíž hypotézu nelze považovat za potvrzenou. K naplnění cílů bylo použito kvantitativního výzkumu, realizovaného pomocí anonymních dotazníků pro sestry i pacienty. Dotazník pro sestry obsahoval 21 otázek a dotazník pro pacienty 23 otázek. Sběr dat probíhal od března do května roku 2009. Sestrám bylo rozdáno 100 dotazníků, navráceno 80, návratnost činila 80 %. Pacientům bylo poskytnuto 50 dotazníků, vráceno 30, návratnost činila 60 %. Tato práce dokazuje, že ne všechny sestry provádí dostatečnou edukaci ve všech potřebných oblastech pro pacienta. A i sami pacienti se cítí nedostatečně edukováni.
|
|
|
Péče o staré občany s demencí
PRŮCHA, Vlastimil
Práce se zabývá projevy a důsledky stárnutí a stáří. A to jak z pohledu seniora a jeho prožívání této životní etapy, tak i z pohledu rodiny a společnosti, která ho obklopuje. Dále upozorňuje na důležitost provázanosti zdravotní a sociální péče o občany se zdravotním postižením a vyzdvihuje význam sociální práce v péči o seniory. V další části vysvětluje pojem demence a zaměřuje se na Alzheimerovu demenci. Ukazuje základní problémy, které život člověka s demencí provázejí a podává informace, které mohou pomoci jeho rodině i všem, kteří mu pomáhají. V závěru práce hodnotím význam stacionární péče a zamýšlím se nad potřebností podpory neinstitucionální péče a tím vyzdvihuji význam pečující rodiny, lidskosti a pochopení, které jsou důležité pro kvalitní život uživatelů s demencí. Což je cílem mé práce.
|
|
|
Zajištění služeb domácí péče v regionu Česká Lípa po propuštění pacienta z ústavního ošetřování
BUDNIKOVOVÁ, Eva
Abstrakt Zajištění služeb domácí péče v regionu Česká Lípa po propuštění pacienta z ústavního ošetřování Cílem diplomové práce bylo zmapování rozsahu, kvality a další návaznosti domácí péče v regionu Česká Lípa u pacientů, kteří jsou propouštěni z ústavního ošetřování a u kterých je domácí péče indikována a poté najít slabá místa systému a navrhnout optimální řešení problému. Stanoveny byly dvě hypotézy: H1: Klientům nejsou o víkendech v potřebné míře poskytovány služby domácí péče, H2: Návaznost domácí péče po propuštění z ústavního ošetřování není praktickým lékařem všem potřebným klientům řádně indikována. Teoretická část práce popisuje charakteristiky domácí péče, její význam a proces vývoje. K výzkumu byla použita metoda dotazování technikou dotazníku a analýza dokumentů. V další části jsou prezentovány výsledky provedeného kvantitativního výzkumu. Ty byly získány prostřednictvím vyhodnocení dotazníků. Analýza získaných dat potvrdila obě předpokládané hypotézy. V diskusi jsou ozřejměny některé problémy spojené s danou tématikou a v závěru práce jsou doporučena některá opatření ke zlepšení kvality i kontinuity při poskytování služeb domácí péče v českolipském regionu. Výsledky práce mohou být inspirací ke zvýšení kvality domácí péče i stávajícím nebo nově vznikajícím agenturám domácí péče.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče
LENKOVÁ, Klára
Domácí péče je moderní forma zdravotní a sociální péče poskytovaná v České republice od roku 1990. Je zaměřena na klienty, kteří by jinak byli hospitalizováni, a je poskytována v jejich vlastních domovech. Na základě indikace ošetřujícího lékaře je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Potřebnými klienty pro účely domácí péče jsou občané všech věkových kategorií, indikačních i diagnostických skupin. Domácí péče je zaměřena zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Cílem této práce je zjistit především informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče. Dalším cílem je zjistit, zda sestry pracující v agenturách domácí péče informují laickou veřejnost o službách poskytovaných těmito agenturami. Sběr dat probíhal technikou dotazníku a ankety. První výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 18 do 49 let v Jihočeském kraji. Druhý výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 50 let v Jihočeském kraji. Pro tyto soubory byl určen dotazník. Třetí výzkumný soubor tvořily sestry pracující v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji, pro který byly určeny anketní lístky. H1 {\clqq}Laická veřejnost nemá informace o službách poskytovaných agenturami domácí péče`` byla potvrzena. H2 {\clqq}Existují rozdíly v informovanosti laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče v závislosti na věku`` byla potvrzena a H3 {\clqq}Sestry pracující v agenturách domácí péče informují o službách jimi poskytovaných pouze své pacienty`` nebyla potvrzena. Požadavek je, aby se léčení v nemocnici omezilo pouze na případy, kdy to doma není možné. Naší snahou bylo zmapovat, jak je laická veřejnost informovaná o službách poskytovaných agenturami domácí péče a na základě výsledků navrhnout řešení, jakým způsobem a do jaké míry je potřeba laickou veřejnost informovat.
|
|
|
Uživatel s handicapem v domácím prostředí
PRŮCHOVÁ, Alice
Práce se zabývá přehledem vztahu ke zdravotně postiženým. V rámci mezinárodních i státních dokumentů. Uvádí výčet dávek sociální péče a poskytované sociální služby pro uživatele v domácím prostředí. Osvětluje pojmy týkající se handicapu a systému komplexní rehabilitace. Změřuje se na domácí péči a její vývoj směrem k ucelení poskytovaných služeb v domácím prostředí. Vyzdvihuje kvality péče poskytované v domácím prostředí. Na příkladu závěrečné kasuistiky jsou shrnuty všechny uvedené poznatky a témata práce. Cílem práce bylo uvést a zpřehlednit tématiku postiženého uživatele v domácím prostředí a uvést praktický příklad naplňování péče.
|
|
|
Rozvoj terénních služeb pro seniory v Oblastní charitě Sušice v letech 2002-2006
BRUZLOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zabývá faktory, které budou ovlivňovat poskytování sociálních služeb seniorům v budoucnosti. Jedním z těchto faktorů je postoj společnosti vůči seniorům, dalším faktorem je ochota a schopnost rodin poskytovat péči svým blízkým a posledním uvedeným faktorem je podpora státu při vytváření vhodných podmínek pro rozvoj terénních služeb pro seniory. V závěru práce jsem se popsala rozvoj terénních služeb pro seniory v Oblastní charitě Sušice v letech 2002-2006 a vlivy, které k němu přispěly.
|
host ::
RSS.