|
|
Ovlivnění spasticity selektivní dorzální rhizotomií u pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Prajerová, Hana ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Selektivní zadní rhizotomie je neurochirurgická metoda užívaná k léčbě spasticity. Cílem práce je zjistit vliv této metody na snížení spasticity a na změny funkčních schopností u pacientů s dětskou mozkovou obrnou. Sledovala jsem 5 pacientů (4 chlapci a 1 dívka) s kvadruparetickou formou DMO ve věku 12 až 21 let. K měření spasticity jsem využila Ashworthovy a modifikované Ashworthovy škály, k hodnocení lokomoce Peacockovy stupnice a k posouzení schopnosti sebeobsluhy test bazálních všedních činností ADL upravený podle Barthelové. Měření jsem prováděla vždy před operací, za týden po operaci a za 3 až 4 roky. Výsledky prokázaly pokles spasticity na dolních i horních končetinách, ústup klonu Achillovy šlachy a zlepšení řeči. Při opakovaném měření po třech letech po operaci jsem zaznamenala nárůst svalového napětí zejména v oblasti kyčelních adduktorů, plantárních a dorzálních flexorů u některých pacientů, ale jeho velikost nepřekročila hodnoty získané před operací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv aplikace botulotoxinu na spasticitu svalu
Tintěrová, Alena ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Smékal, David (oponent)
Práce se zabývá vlivem přírodního jedu botulotoxinu na spastické svaly. Přináší základní přehled poznatků k danému tématu a zpracovává vlastní zkušenost s léčbou spas-ticity u dětských pacientů s diagnózou dětské mozkové obrny pomocí botulotoxinu typu A. Sledovány byly dvě skupiny pacientů. Skupina A (n=9) prošla kontrolním měřením před aplikací a po aplikaci. Skupina B (n=24) vyplnila a zaslala dotazníky GSA. Každý z pacientů vykazoval po aplikaci botulotoxinu pozitivní změny, tedy změny ve smyslu snížení spasticity. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv aplikace botulotoxinu na nadměrné svalové napětí a funkční schopnosti pacienta
Kratochvílová, Pavla ; Syslová, Jana (oponent) ; Kraus, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá vlivem botulotoxinu na nadměrné svalové napětí u 53 dětských pacientů. Jejím cílem je ověřit efekt botulotoxinu na svalové napětí, rozsah pohybu v kloubu a funkční schopnosti pacienta. Teoretická část shrnuje základní poznatky k tomuto tématu, zabývá se charakteristikou spasticity a působením botulotoxinu na svaly s nadměrným svalovým napětím. Praktická část hodnotí efekt botulotoxinu u dvou skupin pacientů. První skupinu tvoří 14 předem vybraných, osobně sledovaných pacientů, kteří prošli vyšetřením v domácím prostředí před aplikací botulotoxinu a za stejných podmínek minimálně měsíc po aplikaci botulotoxinu. Vyšetření zahrnovalo měření rozsahů pohybu v odpovídajících kloubech, hodnocení spasticity dle modifikované Ashworthovy škály, vyplnění globální škály hodnocení spasticity (GSA), vyšetření funkčních schopností za použití testu GMFM a testu WeeFIM a sleduje volbu fyzioterapeutických metod před aplikací botulotoxinu a po ní. Druhou skupinu tvoří 39 pacientů, kteří po dobu jednoho měsíce vyplňovali dotazník subjektivního vnímání nadměrného svalového tonu na základě GSA. Výsledky potvrdily pozitivní vliv botulotoxinu na snížení svalového napětí, zvětšení rozsahu pohybu i na hrubou motoriku pacienta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam a možnosti polohování v terapii u pacientů po cévní mozkové příhodě
PLOUHAROVÁ, Kamila
Tato bakalářská práce se zabývá významem a možnostmi polohování v terapii u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP). Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována souhrnu teoretických poznatků o CMP a možnostem polohování pacientů po CMP. Podrobnější popis je věnován antispastickým polohám, které vycházejí z Bobath konceptu. Práce zahrnuje také informace o dalších možnostech polohování, kterými jsou polohování v konceptu Bazální stimulace, polohování za pomoci nafukovacích dlah, canisterapie a vhodný přísun informací k pacientovi. Cílem praktické části práce je zhodnotit význam polohování v terapii u pacientů po CMP porovnáním vstupního a výstupního vyšetření a navrhnout krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán u konkrétních pacientů. V praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum případová studie, která byla provedena u 5 pacientů po CMP. Pacienti byli vybráni náhodně v době mé praxe v českobudějovické nemocnici na Neurologickém a Rehabilitačním oddělení. Sběr dat byl proveden zpracováním kazuistik, ve kterých byla použita metoda pozorování, rozhovoru s pacienty a ošetřovatelským personálem a sekundární analýza dat. Každá kazuistika obsahuje anamnézu, vstupní a výstupní vyšetření, návrh krátkodobého a dlouhodobého rehabilitačního plánu a informace o terapii. Z výsledků práce vyplývá, že u pacientů popsaných v kazuistikách 1, 2 a 3 došlo ke zlepšení fyzického stavu. U pacientů 1 a 3 došlo také ke zlepšení psychického stavu. Pacientka popsaná v kazuistice 2 neměla žádný psychologický problém již na počátku výzkumu. U pacientů popsaných v kazuistikách 4 a 5 nedošlo ke zlepšení fyzického ani psychického stavu, ale nedošlo ke vzniku dekubitů a ke snížení pasivních rozsahů pohybu v kloubech. Zlepšení u pacientů 1, 2 a 3 lze přikládat příznivé prognóze již na počátku onemocnění a také péči multidisciplinárního týmu. Naopak u pacientů 4 a 5 byla prognóza nepříznivá.
|
|
|
Vliv roztroušené sklerózy na psychické zdraví lidí s roztroušenou sklerózou
CHROUSTOVSKÁ, Petra
Ve své bakalářské práci jsem se soustředila na osoby s roztroušenou sklerózou a jejich blízké. Věnovala jsem se otázkám, jak toto onemocnění ovlivňuje psychické vnímání lidí s touto nemocí a jak změnu vnímají jejich nejbližší. Skleróza pochází z latinského "skleros", v překladu "tuhý, tvrdý" a roztroušená, protože se léze mohou vytvářet kdekoliv v centrální nervové soustavě. Roztroušená skleróza je autoimunitní zánětlivé onemocnění. Příčina vzniku této nemoci stále není známa a zatím neexistují léky, které by dokázaly onemocnění zcela zastavit a vyléčit. Je to nemoc zejména mladých lidí ve věku 20 - 40 let. V organismu dochází k rozpadu myelinových pochev a následně k přerušení nebo zpomalení nervových vzruchů. Tento děj vede k postupné invaliditě takto nemocných lidí. Práce je rozdělena na dvě základní části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se hlavně věnovala základní problematice roztroušené sklerózy. Jsou zde popsány příznaky nemoci a jejich léčba, diagnostika onemocnění a vliv na rodinný, společenský nebo pracovní život. Kvalitativní výzkum je obsahem praktické části. Zde jsem oslovila dvě skupiny osob. V první skupině jsou osoby s roztroušenou sklerózou, od kterých byla data získávána narativními rozhovory. Druhou skupinou jsou osoby blízké, u kterých byl použit polostandardizovaný dotazník. Osoby byly vybírány metodou "snowball", tedy sněhové koule. Z výzkumu provedeného u nemocných, vyplynul základní poznatek. U osob s dobrým rodinným zázemím došlo po sdělení diagnózy k poklesu psychického zdraví a mírným depresím, které většinou po léčbě antidepresivy ustoupily a nemocný byl schopen vrátit se zpět do aktivního života. U osob s narušeným rodinným zázemím se psychické i fyzické zdraví zhoršilo trvale. Nejbližší rodinní příslušníci chápou změny životních hodnot u svých blízkých a snaží se je v každé nové aktivitě podporovat. Téma jsem si vybrala, protože lidí s roztroušenou sklerózou přibývá. Touto prací bych ráda přispěla k větší informovanosti jak nemocných, tak společnosti, podpořila nemocné a ukázala, že i s roztroušenou sklerózou se dá žít plnohodnotný život.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu s využitím metod na neurofyziologickém podkladě
HANZALOVÁ, Jitka
Tématem této bakalářské práce je fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu onemocnění s využitím metod na neurofyziologickém podkladě. Cévní mozková příhoda je náhle se rozvíjející postižení části mozkové tkáně, které vzniká z důvodu poruchy prokrvení dané oblasti. Cévní mozková příhoda se klinicky manifestuje velice různorodě. Závisí zejména na lokalizaci, rozsahu, tíži a trvání ischémie či prokrvácení mozkové tkáně. Z toho plyne nutnost individuálního specializovaného rehabilitačního plánu pro konkrétního pacienta. Základním principem pohybové terapie na neurofyziologickém podkladě je využití plasticity nervového systému, jež je zachována i při rozsáhlém poškození mozkové tkáně. Metody využívají působení na různé tělesné receptory, čímž ovlivňují řídící mechanismy přímo v centrální nervové soustavě. Tato terapie působí na pacienta komplexně a nezaměřuje se jednotlivě na konkrétní svaly. Cílem této práce bylo ověřit a zhodnotit význam fyzioterapeutické péče založené především na využití metod na neurofyziologickém podkladě u pacientů, kteří se nacházejí v chronickém stádiu onemocnění. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část této bakalářská práce shrnuje poznatky o cévní mozkové příhodě, věnuje se jejím rizikovým faktorům, komplikacím, následkům atd. Dále jsou zde stručně popsány vybrané neurofyziologické metody používané v léčbě mozkových iktů, jejichž prvky jsou následně využity v praktické části práce při terapiích s konkrétními pacienty. Rovněž jsou zde popsány další prvky komplexní rehabilitace, využitelné v chronickém stádiu onemocnění. Praktická část popisuje fyzioterapeutickou léčbu u konkrétních pacientů. V této části byla užita metoda kvalitativního výzkumu s metodikami anemnéza, vstupní vyšetření, speciální vyšetření pomocí hodnocení hemiplegie dle Chedoke, záznamy jednotlivých terapií a zhodnocení účinnosti terapie. Práce může být využita jako informační a studijní zdroj pro odborné pracovníky a osoby, podílející se na péči o chronického pacienta s diagnózou cévní mozkové příhody.
|
|
|
Fyzioterapie u osob s dětskou mozkovou obrnou od 15ti do 30ti let
ŠKOPKOVÁ, Eva
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Fyzioterapie u osob s dětskou mozkovou obrnou od patnácti do třiceti let. Počet pacientů s dětskou mozkovou obrnou stále přibývá přibližně od 50. let 20. století, kdy se začala zlepšovat neonatologická péče. Díky které se zachrání stále větší počet novorozenců, kteří dříve umírali na následky nedonošenosti či na jiné nemoci. Tyto děti jsou často postiženy dětskou mozkovou obrnou. Jedná se o dosud nevyléčitelné postižení, ale vhodně zvolenou léčebnou terapií můžeme ovlivnit důsledky tohoto postižení. Bakalářská práce má dvě základní části. První část je teoretická, která je rozdělená na část obecnou a speciální. V obecné části jsem věnovala pozornost souhrnu teoretických poznatků o dětské mozkové obrně, zaměřila jsem se na charakteristiku dětské mozkové obrny, na incidenci, etiologii, na patologickou anatomii a na klasifikaci tohoto onemocnění. Nadále se zabývám sdruženými poruchami s DMO. Ve speciální části především popisuji fyzioterapii u dětské mozkové obrny se zaměřením na reflexní lokomoci. Cílem teoretické části je shrnout informace a poznatky o daném onemocnění. Vzhledem k tomu, že jedním ze základních pilířů léčby je fyzioterapie, věnovala jsem pozornost základním metodám používaných při léčbě dětské mozkové obrny. V teoretické části se zabývám zejména Vojtovou metodou reflexní lokomoce, Redcord? terapií a konceptem manželů Bobathových. V praktické části jsem použila kvalitativní výzkum, kde jsem stanovila cíle práce, popis metodiky, charakteristiku souboru a zpracovala jsem tři kazuistiky. Součástí kazuistik byla anamnestická data a zpracování vstupního a výstupního vyšetření. V těchto vyšetřeních bylo obsaženo celkové objektivní vyšetření, určení lokomočního stádia podle prof. Vojty, vyšetření pohybových dovedností a goniometrické vyšetření. U všech probandů byla nadále hodnocena spasticita podle Ashworthovy škály a bylo provedeno vyšetření zkrácených svalů. Výzkum byl prováděn v centru ARPIDA v Českých Budějovicích, probíhal po dobu tří měsíců (březen, duben a červen/2013), kdy u každého pacienta trvala terapie přibližně 1 měsíc, ve kterém bylo uskutečněno 9 terapií sezení. Cílem praktické části bylo vypracovat fyzioterapeutický postup u sledovaných pacientů s dětskou mozkovou obrnou. Výsledky výzkumu prokázaly, že krátkodobá terapie měla pozitivní efekt na zdravotní stav u třech pozorovaných probandů. Nejvíce došlo k pozitivnímu ovlivnění stability, korekce osového orgánu, dále byl snížen hypertonus svalů či došlo k posílení ochablých svalů. Bakalářská práce může být využita jako informační materiál pro orientaci v této problematice studentům fyzioterapie či může sloužit jako edukační materiál pro pacienty ve věkovém rozmezí od patnácti do třiceti let a jejich rodiče Také může být inspirací pro fyzioterapeuty k sestavení léčebné terapie u pacientů s dětskou mozkovou obrnou s využitím ne tolik známé metodiky Redcord?.
|
|
|
Hipoterapie, součást léčebné terapie u dětí s dětskou mozkovou obrnou
MACHOVÁ, Eva
Bakalářská práce na téma hipoterapie, součást léčebné terapie u dětí s dětskou mozkovou obrnou se věnuje působení a vlivu hipoterapie na pohybový aparát a emoční projevy tří dětských pacientů. Výzkum probíhal od ledna do března 2011 v prostorách Socioterapeutické farmy Psychiatrické léčebny Bohnice v Praze. V současné době se hipoterapie stále více dostává do povědomí odborníků i laické veřejnosti. Je ovšem důležité, aby tato terapie nebyla vnímána jen jako ?povození? na koni za účelem emočně libého prožitku, ale jako cílená a účinná terapeutická metoda. Svou bakalářskou prací poukazuji na pozitivní působení této terapie nejen na emoční stránku, ale i na motorický projev pacienta a ovlivnění svalového tonu. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsem z odborné literatury a jiných dostupných zdrojů shrnula poznatky o hiporehabilitaci se zaměřením převážně na hipoterapii. Dále jsou uvedeny poznatky o dětské mozkové obrně (DMO), možnostech fyzioterapie u dětské mozkové obrny a o typech svalového tonu. V praktické části jsem výzkum zaměřila na zjištění vlivu hipoterapie na pacienty s DMO. Pomocí hipoterapie hodnotícího testu (Hollý, Hornáček, 2005) jsem hodnotila vliv hipoterapie na motorický projev pacienta sedícího na koni, měřením vzdálenosti epicondylus lateralis femuru pravé a levé dolní končetiny v maximální abdukci (Drhovský, 2006) jsem hodnotila vliv na spasticitu dolních končetin pacienta, verbální škálou pocitu pohody (Hollý, Hornáček, 2005) jsem hodnotila, zda jízda na koni saturuje u dětí s DMO emočně libé prožitky a sekundární analýzou dat jsem se pokusila vymezit působení hipoterapie u dětí s DMO. Bakalářská práce má přinést poznatky o terapii pomocí koně jak odborné, tak i laické veřejnosti za účelem poukázání na její pozitivní působení na člověka.
|
|
|
Prevence a terapie spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě
TÁBORSKÁ, Žaneta
Spasticita je projevem mnoha neurologických onemocnění například dětské mozkové obrny, traumatického poranění mozku a míchy, roztroušené sklerózy a cévní mozkové příhody. Vznik spasticity není doposud zcela vyjasněn a mnoho definic se ji snaží vysvětlit. Spasticita může prohlubovat disabilitu nemocných i s minimální parézou. Spasticita má rozdílný klinický obraz u různých onemocnění CNS, ale i u různých pacientů se stejnou diagnózou, liší se také v průběhu času u jednoho a toho samého pacienta. Největším problémem v terapii spasticity tak je, že léčba fungující u jednoho pacienta, může zcela selhávat u druhého. Cílem této práce bylo uvést přehled současných možností v terapii spasticity. Terapeutické přístupy ke zmírnění spasticity jsou většinou součástí speciálních kinezioterapeutických metodik, jedná se například o antispastické polohování, volní relaxaci, pasivní pohyby, antispastický placing (Bobath koncept), relaxační techniky (PNF), aplikace dlah, dlouhodobý účinek tepla, ledování a další. Naopak ji prohlubují bolest, dekubity, subluxační postavení nejčastěji ramenního kloubu, psychický stres, močové infekce atd. V teoretické části jsem se zaměřila na řízení svalového tonu, patofyziologii, klinickou symptomatologii, diagnostiku a zejména prevenci a terapii spasticity. V praktické části jsem za pomoci kvalitativního výzkumu zjišťovala účinnost antispastické terapie. Pro sběr dat byla použita anamnéza, pozorování (kineziologický rozbor), kazuistika a sekundární analýza dat. Výzkum byl prováděn u dvou probandů s poškozením mozku na cévním podkladě. Zjišťovala jsem účinnost vybrané terapie u jednotlivých probandů a současně její vhodnou kombinaci. Zaměřila jsem se na oblast horní končetiny. U prvního pacienta se podařilo vhodnou kombinací jednotlivých metod pozitivně ovlivnit spasticitu a aktivní hybnost horní končetiny. U druhého pacienta v chronickém stádiu spasticity se ji podařilo ovlivnit vždy jen krátkodobě a výsledky se výrazně lišily v časovém průběhu. Terapii spasticity musí předcházet důkladná znalost patofyziologických mechanismů, neurofyziologie a především komplexní kineziologický rozbor. Terapeutický přístup by měl být vždy individuální, přiměřeně reagovat na změny klinického obrazu a používat vhodné kombinace terapeutických přístupů. Pokud je terapie spasticity úspěšná pozitivně ovlivní motorický deficit a sníží pacientovu disabilitu.
|
|
| |
host ::
RSS.