|
|
Mobilita fotosyntetických proteinů
KRAFL, Jaroslav
Metodou FRAP (Fluorescence Recovery After Photobleaching - Návrat fluorescence po fotovybělení) byla zkoumána mobilita fotosyntetických pigment-proteinových komplexů (fykobilizomy a fotosystém II), které hrají ve fotosyntéze důležitou roli. Metoda FRAP je fluorescenční mikroskopickou metodou pro měření mobility v biologických systémech. Studované komponenty v membráně jsou vyběleny soustředěným laserovým paprskem. Návrat fluorescence ve vybělené oblasti odpovídá mobilitě (difúzi) nevybělených proteinů. Současný stav poznání o mobilitě fotosyntetických proteinů je značně omezený. Práce byla zaměřena na optimalizaci měření mobility fotosyntetických proteinů metodou FRAP. Bylo provedeno několik metodických experimentů, na základě jejichž vyhodnocení a ověření se povedlo se změřit mobilitu a difúzní koeficienty fykobilizomů a proteinů obsahující chlorofyl u vybraných zástupců ruduch (Porphyridium cruentum, Cyanidium caldarium) a sinic (Synechocystis PCC6803, Acaryochloris marina). Metodika vyvinutá v rámci diplomové práce byla uplatněna v dalších výzkumech.
|
|
|
Sinice dostřikové zóny pobřeží ostrovů Veruda a Ugljan, Chorvatsko
VONDRÁŠKOVÁ, Alžběta
Na dvou chorvatských ostrovech, Veruda a Ugljan, byla studována společenstva sinic, v horizontálním a vetikálním směru na 16 lokalitách. V 336 vzorcích bylo nalezeno 42 druhů sinic, 1 druh zelených řas a 1 ruducha. Na obou ostrovech dominovaly Hyella spp. a Gloeocapsopsis crepidinum. Solentia spp., Kyrtuthrix dalmatica a Mastigocoleus testarum se na lokalite vyskytovaly hojně. Statistické analýzy potvrdily členění dostřikové zóny na 3 horizontální zóny. V rámci jednotlivých horizontálních zón nebyly potvrzeny rozdíly v druhovém složení biomasy ve vzorcích. Dále bylo prokázáno, že druhová diverzita sinic není závislá na orientaci substrátu vůči světovým stranám.
|
|
|
Sinice dostřikové zóny pobřeží ostrovů Veruda a Ugljan, Chorvatsko
VONDRÁŠKOVÁ, Alžběta
Na dvou chorvatských ostrovech, Veruda a Ugljan, byla studována společenstva sinic, v horizontálním a vetikálním směru na 16 lokalitách. V 336 vzorcích bylo nalezeno 42 druhů sinic, 1 druh zelených řas a 1 ruducha. Na obou ostrovech dominovaly Hyella spp. a Gloeocapsopsis crepidinum. Solentia spp., Kyrtuthrix dalmatica a Mastigocoleus testarum se na lokalite vyskytovaly hojně. Statistické analýzy potvrdily členění dostřikové zóny na 3 horizontální zóny. V rámci jednotlivých horizontálních zón nebyly potvrzeny rozdíly v druhovém složení biomasy ve vzorcích. Dále bylo prokázáno, že druhová diverzita sinic není závislá na orientaci substrátu vůči světovým stranám.
|
|
|
Eutrofní zatížení údolní nádrže Orlík
ZELENKOVÁ, Kamila
Detekce případných zdrojů eutrofního zatížení povrchových vod. Vodní nádrž Orlík je mimo svůj vodohospodářský a energetický účel také využívána k rekreačním účelům. V posledních letech se zaznamenává zhoršení kvality vody. Dochází k tomu, že se objevuje "rozkvetlá" vodní plocha a nárůst sinic. Obsahem práce bylo sledování měnícího se stavu kvality vody v údolní nádrži Orlík a jejího okolí v průběhu sezóny. Sledovány byly parametry: vodivost, pH, kyslík, dusičnany, fosforečnany a to v průběhu sezóny roku 2013.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Metody omezení nadměrného rozvoje fytoplanktonu
CHADTOVÁ, Gabriela
Cílem práce bylo zpracovat literární přehled metod boje proti nadměrnému rozvoji fytoplanktonu. Práce také zahrnuje kritické zhodnocení použitelnosti, úspěšnosti a rizik těchto metod. Metody boje proti rozvoji nadměrné biomasy sinic a řas lze rozdělit na přímé a nepřímé. Zatímco metody přímé působí přímo proti fytoplanktonu, metody nepřímé jsou založeny většinou na snížení množství živin dostupných pro růst fytoplanktonu. Obě tyto metody lze dále rozdělit na biologické, fyzikálně-mechanické a chemické. Mezi přímé metody fyzikálně-mechanické patří ultrazvuk a proplachovaní a ředění, metody přímé chemické zahrnují použití algicidů, koagulantů či flokulantů. Metody přímé biologické jsou speciálně rozděleny na principu parazitismu (viry, baktérie a houby), konkurence (řasy), alelopatie (extrakty z vyšších rostlin), predace (prvoci a býložravé ryby). Mezi metody nepřímé mechanické patří těžba a překrývání sedimentu. Chemickými metodami se rozumí vazba živin do nerozpustných sloučenin v sedimentu a biologickými využití společenstev bakterií pro mineralizaci sedimentů. V dalších částech práce se věnuji charakteristice řas a sinic a také faktorům ovlivňujícím vznik a vývoj vodního květu. V této části práce se zaměřuji hlavně na sinice, jejich toxiny a vliv, který mají na jednotlivé složky vodních ekosystému.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.