Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 125 záznamů.  začátekpředchozí101 - 110dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Mobilita fotosyntetických proteinů
KRAFL, Jaroslav
Metodou FRAP (Fluorescence Recovery After Photobleaching - Návrat fluorescence po fotovybělení) byla zkoumána mobilita fotosyntetických pigment-proteinových komplexů (fykobilizomy a fotosystém II), které hrají ve fotosyntéze důležitou roli. Metoda FRAP je fluorescenční mikroskopickou metodou pro měření mobility v biologických systémech. Studované komponenty v membráně jsou vyběleny soustředěným laserovým paprskem. Návrat fluorescence ve vybělené oblasti odpovídá mobilitě (difúzi) nevybělených proteinů. Současný stav poznání o mobilitě fotosyntetických proteinů je značně omezený. Práce byla zaměřena na optimalizaci měření mobility fotosyntetických proteinů metodou FRAP. Bylo provedeno několik metodických experimentů, na základě jejichž vyhodnocení a ověření se povedlo se změřit mobilitu a difúzní koeficienty fykobilizomů a proteinů obsahující chlorofyl u vybraných zástupců ruduch (Porphyridium cruentum, Cyanidium caldarium) a sinic (Synechocystis PCC6803, Acaryochloris marina). Metodika vyvinutá v rámci diplomové práce byla uplatněna v dalších výzkumech.
Sinice dostřikové zóny pobřeží ostrovů Veruda a Ugljan, Chorvatsko
VONDRÁŠKOVÁ, Alžběta
Na dvou chorvatských ostrovech, Veruda a Ugljan, byla studována společenstva sinic, v horizontálním a vetikálním směru na 16 lokalitách. V 336 vzorcích bylo nalezeno 42 druhů sinic, 1 druh zelených řas a 1 ruducha. Na obou ostrovech dominovaly Hyella spp. a Gloeocapsopsis crepidinum. Solentia spp., Kyrtuthrix dalmatica a Mastigocoleus testarum se na lokalite vyskytovaly hojně. Statistické analýzy potvrdily členění dostřikové zóny na 3 horizontální zóny. V rámci jednotlivých horizontálních zón nebyly potvrzeny rozdíly v druhovém složení biomasy ve vzorcích. Dále bylo prokázáno, že druhová diverzita sinic není závislá na orientaci substrátu vůči světovým stranám.
Sinice dostřikové zóny pobřeží ostrovů Veruda a Ugljan, Chorvatsko
VONDRÁŠKOVÁ, Alžběta
Na dvou chorvatských ostrovech, Veruda a Ugljan, byla studována společenstva sinic, v horizontálním a vetikálním směru na 16 lokalitách. V 336 vzorcích bylo nalezeno 42 druhů sinic, 1 druh zelených řas a 1 ruducha. Na obou ostrovech dominovaly Hyella spp. a Gloeocapsopsis crepidinum. Solentia spp., Kyrtuthrix dalmatica a Mastigocoleus testarum se na lokalite vyskytovaly hojně. Statistické analýzy potvrdily členění dostřikové zóny na 3 horizontální zóny. V rámci jednotlivých horizontálních zón nebyly potvrzeny rozdíly v druhovém složení biomasy ve vzorcích. Dále bylo prokázáno, že druhová diverzita sinic není závislá na orientaci substrátu vůči světovým stranám.
Eutrofní zatížení údolní nádrže Orlík
ZELENKOVÁ, Kamila
Detekce případných zdrojů eutrofního zatížení povrchových vod. Vodní nádrž Orlík je mimo svůj vodohospodářský a energetický účel také využívána k rekreačním účelům. V posledních letech se zaznamenává zhoršení kvality vody. Dochází k tomu, že se objevuje "rozkvetlá" vodní plocha a nárůst sinic. Obsahem práce bylo sledování měnícího se stavu kvality vody v údolní nádrži Orlík a jejího okolí v průběhu sezóny. Sledovány byly parametry: vodivost, pH, kyslík, dusičnany, fosforečnany a to v průběhu sezóny roku 2013.
Využití fluorescenčních metod pro studium světlosběrné funkce fotosyntetických antén u sinic
CHARVÁT, Filip
Měření variabilní fluorescence chlorofylu je užitečná metoda pro výzkum fotosyntézy. V této práci upravuji metodu FRRF (Fast Repetition Rate Fluorescence) pro studium fotoprotektivních mechanismů v sinicích. Použil jsem metodu FRRF pro testování specifických mutantů sinice s pozměněnou funkcí fykobilisomů.
Ekologie fytobentosu tůní vznikajících v průběhu jarní záplavy v úseku horní Lužnice
VESELÝ, Lukáš
V úseku horní Lužnice během jarních povodní vznikají dočasné tůně. Tato práce popisuje meziroční variabilitu vývoje fytobentosu v dočasných a trvalých tůních říční nivě řeky Lužnice během jarních povodní.
Metody omezení nadměrného rozvoje fytoplanktonu
CHADTOVÁ, Gabriela
Cílem práce bylo zpracovat literární přehled metod boje proti nadměrnému rozvoji fytoplanktonu. Práce také zahrnuje kritické zhodnocení použitelnosti, úspěšnosti a rizik těchto metod. Metody boje proti rozvoji nadměrné biomasy sinic a řas lze rozdělit na přímé a nepřímé. Zatímco metody přímé působí přímo proti fytoplanktonu, metody nepřímé jsou založeny většinou na snížení množství živin dostupných pro růst fytoplanktonu. Obě tyto metody lze dále rozdělit na biologické, fyzikálně-mechanické a chemické. Mezi přímé metody fyzikálně-mechanické patří ultrazvuk a proplachovaní a ředění, metody přímé chemické zahrnují použití algicidů, koagulantů či flokulantů. Metody přímé biologické jsou speciálně rozděleny na principu parazitismu (viry, baktérie a houby), konkurence (řasy), alelopatie (extrakty z vyšších rostlin), predace (prvoci a býložravé ryby). Mezi metody nepřímé mechanické patří těžba a překrývání sedimentu. Chemickými metodami se rozumí vazba živin do nerozpustných sloučenin v sedimentu a biologickými využití společenstev bakterií pro mineralizaci sedimentů. V dalších částech práce se věnuji charakteristice řas a sinic a také faktorům ovlivňujícím vznik a vývoj vodního květu. V této části práce se zaměřuji hlavně na sinice, jejich toxiny a vliv, který mají na jednotlivé složky vodních ekosystému.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 125 záznamů.   začátekpředchozí101 - 110dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.