|
|
Stanovování uhlíku - 14 v plynných výpustech z jaderné elektrárny Temelín a jeho distribuce v životním prostředí
VALÁŠEK, Michal
Tato práce pojednává o monitorování radiouhlíku v plynných výpustech jaderné elektrárny Temelín a jeho distribuci v životním prostředí. Čtenář by měl získat ucelenou představu o úrovni monitorování radiouhlíku ve ventilačních komínech jaderné elektrárny Temelín a v životním prostředí v jejím okolí. Práce je členěna na několik částí. V úvodní části je čtenář seznámen se základními informacemi z oblasti fyziky, chemie a radiobiologie vztahujícími se k problematice radiouhlíku. Je zde popsán vznik radiouhlíku ve VVER reaktoru, cesty uvolňování do životního prostředí a koloběh uhlíku v přírodě. Dále je zde popsán způsob monitorování radiouhlíku ve ventilačních komínech jaderné elektrárny Temelín a v jejím okolí a souhrn platné legislativy České republiky vztahující se k radiační ochraně. Následující části se zabývají cíly práce, hypotézami a použitou metodikou. Výsledky jsou interpretovány formou tabulek a grafů. Diskuze výsledků je provedena v následující části. V závěru práce jsou shrnuty získané poznatky.
|
|
|
Monitorování radiační zátěže radiačních pracovníků na jaderné elektrárně Temelín
CUPALOVÁ, Klára
Tato práce se zabývá profesionálními expozicemi radiačních pracovníků Jaderné elektrárny Temelín. Úvodní část je věnována druhům ionizujícího záření po-dílejících se na radiační zátěži pracovníků, veličinám a jednotkám a základním legislativním požadavkům souvi-sejícím s osobním monitorováním. Následuje charakteris-tika metod používaných pro měření osobních dávek ze zevního ozáření, mezi které patří filmová dozimetrie, termoluminiscenční dozimetrie, radiofotoluminiscenční dozimetrie a elektronická dozimetrie. Pro sledování úvazků efektivních dávek z vnitřní kontaminace jsou po-užívány přímé a nepřímé metody. V práci jsou popsány možnosti optimalizace profesionálních expozic. Práce obsahuje zpracované výsledky osobního mo-nitorování z let 2005 a 2006 a návrh programu monitoro-vání. Nový program monitorování je založen na aktivních elektronických osobních dozimetrech a zabezpečuje po-tenciální přechodné období z pasivních osobních dozime-trů na aktivní dozimetry. Na rozdíl od pasivních dozimet-rů umožňují elektronické osobní dozimetry lepší kontrolu profesionálních expozic a díky přímé informaci o dávce zvyšují kulturu radiační ochrany.
|
|
|
Ochrana pracovníků, obyvatel a životního prostředí při těžbě a zpracování uranové rudy
PILECKÁ, Eliška
V České republice se uran dobýval v Jáchymově (do roku 1967), v okolí Příbrami (1948- 1991), v Okrouhlé Radouni v jižních Čechách (1972- 1990), u Vítkova v západních Čechách (do roku 1991), v Zadním Chodově (do roku 1992), na Dyleni (do roku 1994), v Hamru a Křižanech poblíž Stráže pod Ralskem (do roku 1990), v Zálesí v Rychlebských horách a v mnohých dalších lokalitách. Těžba uranu v nemalé míře ovlivnila zdraví a kvalitu života horníků i jejich rodinných příslušníků a dodnes do jisté míry ovlivňuje kvalitu života obyvatel hornických oblastí. Uranový průmysl ale především zanechal nenapravitelné změny na krajině a dodnes pozůstatky po těžbě uranové rudy ve značné míře ovlivňují kvalitu životního prostředí. Proto je i nadále nutné věnovat této problematice naši pozornost. V současné době je evidováno na území České republiky 3768 starých zátěží uranového průmyslu, z toho 2523 hlavních důlních děl, které je nutno sledovat a pravidelně kontrolovat. Jako staré zátěže jsou přitom označovány negativní vlivy již zlikvidované těžební nebo úpravárenské činnosti na životní prostředí, nebo jinak ohrožující veřejné zájmy. Podle charakteru negativního projevu se pak může jednat o zátěže báňské, to znamená negativní vliv důlního díla na stabilitu povrchu, a zátěže ekologické, to znamená negativní vliv na životní prostředí. Otázka uranového průmyslu je podle mého názoru široké veřejnosti velmi málo objasněna. Jedním důvodem může být to, že v dobách největšího rozkvětu uranového průmyslu v České republice byly veškeré informace související s výzkumem, těžbou, či zpracováním uranové rudy přísně tajné. Druhým důvodem může být i to, že neexistuje žádný ucelený zdroj informací použitelný jak pro studijní účely, tak pro informovanost široké veřejnosti. Tato práce by proto měla takový zdroj informací poskytovat.
|
|
|
Poranění hrudní a bederní páteře - postavení jednotlivých zobrazovacích metod v diagnostice a terapii
DOLEŽALOVÁ, Martina
Tato práce informuje o poranění hrudní a bederní páteře se zaměřením na práci radiologického asistenta. Poranění páteře patří mezi nejzávažnější poranění a jejich incidence stále stoupá. K diagnostice těchto poranění se používají radiologické zobrazovací metody jako skiagrafie, počítačová tomografie a magnetická rezonance, která provádí právě radiologický asistent. Pokud jsou tato poranění léčena operativně, setkává se s nimi radiologický asistent i na operačních sálech. Zde obsluhuje skiaskopické přístroje a pomáhá tak operatérovi s navigací výkonu. Je důležité, aby radiologický asistent správně ovládal postupy při všech výkonech které provádí a dbal na radiační ochranu. Důsledkem nekvalitně odvedené práce radiologického asistenta může být špatné nebo pozdní stanovení diagnózy a zvýšená radiační zátěž pro pacienta a v případě terapeutických výkonů i pro přítomný zdravotnický personál. V práci dále rozebírám soubor pacientů hospitalizovaných od 1.1.2006 do 31.12.2006 na neurochirurgickém oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové s diagnózou zlomenina hrudního nebo bederního obratle. Soubor čítá 84 pacientů ( 48 žen a 36 mužů ). Uvádím věkovou charakteristiku souboru, četnost postižení jednotlivých obratlů hrudní a bederní páteře, procentuální zastoupení jednotlivých terapeutických metod. Hlavně se však věnuji radiologickým metodám, kterými byli tito pacienti vyšetřováni a chybám, které jsme v jejich zhotovení zaznamenali.
|
host ::
RSS.