|
|
Životní krize z pohledu náboženství
NOVÁKOVÁ, Alena
Práce se věnuje věřícím lidem a jejich postoji k náročným životním situacím. Teoretická část je rozčleněna do tří kapitol. Ty jsou zaměřeny na charakteristiku pojmu krize, na její příčiny, typologii, typy, průběh a řešení, dále na charakteristiku pojmů zátěžová situace, frustrace, konflikt, stres, deprivace, trauma, krize, protektivní faktory a mechanismy zvládání zátěžových situací. Praktická část obsahuje zpracování, vyhodnocení a následné srovnání dat sebraných pomocí dotazníků, které byly rozdány rovnoměrně mezi členy tří církví.
|
|
|
Stres v profesi pedagoga
PISKLÁKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou stresu v profesi pedagoga. Teoretická část práce popisuje problematiku stresu, jeho příčin, projevů, účinků a způsobů zvládání z obecného hlediska a z hlediska pedagogické profese. Závěr teoretické části práce je věnován osobnosti pedagoga volného času, požadavkům na jeho povolání a přítomnosti stresu při vykonávání této profese. Praktická část práce se zaměřuje na zjištění, zda pedagogové volného času považují, na základě subjektivního hodnocení, své povolání za stresující a jestli se příčiny učitelského stresu u učitelů a pedagogů volného času shodují.
|
|
|
Adaptace dětí při vstupu do MŠ v souvislosti s typem jejich citové vazby
ŠKROBÁKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zaměřuje na adaptaci dětí při vstupu do mateřské školy v souvislosti s typem jejich citové vazby. V teoretické části jsem definovala pojmy jako jsou adaptace, citová vazba, socializace a výchova. V praktické části jsem shrnula výsledky svého pozorování, které jsem prováděla u sedmi nově příchozích dětí. Doplňující informace jsem získala z rozhovorů s rodiči, s kolegyněmi a samotnými dětmi. Zaměřila jsem se na jejich adaptaci, popsala jsem její průběh vzhledem k dané citové vazbě. Cílem této práce bylo zjistit, jak děti zvládají vstup do mateřské školy v souvislosti s jejich citovou vazbou, jaké chování je charakteristické pro daný typ citové vazby a jaký vliv má na samotný proces adaptace.
|
|
|
Psychohygiena zaměstnanců pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby regionu Pelhřimov
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Psychohygiena (duševní hygiena) je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví, prevencí duševních poruch a nemocí. Je to systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužící k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví. Pomáhající profese jsou bezesporu všeobecně považovány za velmi náročné. Na pracovníky jsou kladeny vysoké nároky, vždy musí být připraveni pomáhat druhým s jejich problémy a těžkými životními situacemi, proto je pro udržení duševní rovnováhy těchto pracovníků dodržování zásad psychohygieny velice důležité. Cílem diplomové práce je zjistit, jak pomáhající pracovníci subjektivně hodnotí svou pracovní zátěž, zda vědí, jakým způsobem čelit této zátěži, a zjistit konkrétně, jakými prostředky psychohygieny se se zátěží plynoucí z jejich povolání vyrovnávají. Před samotným výzkumem byly stanoveny 3 hypotézy: H1: Pracovníci pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby v pelhřimovském regionu si uvědomují míru svého pracovního zatížení, H2: Pracovníci pomáhajících profesí jsou seznámeni s možnostmi, jak se vyrovnat s pracovní zátěží, H 3: Pracovníci pomáhajících profesí eliminují svou pracovní zátěž pomocí aktivních i pasivních prostředků psychohygieny. Pro zpracování výzkumné části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum, metodou sběru dat bylo dotazování, technikou byl zvolen dotazník. Výzkum byl realizován ve všech 16 zařízeních poskytujících sociální služby v regionu Pelhřimov. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 224 zaměstnanců v pomáhajících profesích z těchto zařízení. Výzkum potvrdil všechny předpokládané hypotézy. Výsledky výzkumu mohou být k dispozici vedoucím pracovníkům zařízení poskytujících sociální služby jako podnět k aktivnímu přístupu k řešení dané problematiky. Dále by práce mohla posloužit jako zdroj důležitých informací k tématice duševní hygieny jak samotným pracovníkům pomáhajících profesí, tak i všem těm, kteří mají o tuto problematiku hlubší zájem.
|
|
| |
|
|
Kvalita života pacientů s úzkostnými poruchami v ambulantní péči na Vimpersku
BEJČKOVÁ, Milada
Bakalářská práce se zabývá mapováním a hodnocením kvality života pacientů s úzkostnými poruchami v ambulantní péči na Vimpersku. Tyto poruchy jsou nazývány neurotické, stresové a somatoformní. Jsou to častá psychiatrická onemocnění a jejich počet v současné době společně se změnou životního stylu stoupá. Často jde o onemocnění chronická, která pacienta pronásledují dlouhodobě. Velmi důležitá je adekvátní léčba a také přístup pacienta a jeho okolí k onemocnění. Hlavním cílem léčby je nejen zmírnění obtíží, ale i podpora pacienta v jejich zvládání, v jeho samostatnosti a zapojování do života společnosti. Jmenovaná onemocnění do značné míry omezují život člověka a ovlivňují tak jeho kvalitu. Je to velice závažný fakt, a proto jsem mu věnovala pozornost Kvalitu života můžeme charakterizovat jako subjektivní náhled jedince na jednotlivé stránky jeho života. Mezi nejdůležitější činitele, které ovlivňují kvalitu života, můžeme počítat zdravotní stav, rodinné zázemí, dostatek financí, odpovídající zaměstnání, rozvíjení sociálních kontaktů a možnosti dalšího vzdělávání a smysluplného využití volného času. Kvalita života je pojem velmi individuální. Jde o hodnoty, které jsou pro každého člověka jiné a během života se mění. Bakalářská práce se skládá ze dvou základních části, teoretické a výzkumné. v teoretické části jsem čerpala z odborné literatury, kde jsou popisovány jednotlivé úzkostné poruchy a jejich léčba. v další kapitole jsem se zabývala otázkou kvality života a různými možnostmi náhledu na tuto veličinu. Druhou část práce představuje {\clqq}výzkumná studie`` zpracovaná na základě analýzy dat údajů získaných prostřednictvím dotazníků a rozhovorů. Výzkum kvality života pacientů byl proveden metodou SEIQoL, dále byl respondentům předložen dotazník, který byl specificky upraven za účelem zodpovězení výzkumných otázek. Celkem byly získány a analyzovány údaje od 100 pacientů psychiatrické ambulance ve Vimperku. Dále byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Cítí se klienti psychiatrické ambulance ve společnosti stigmatizováni a 2. Zda a jakým způsobem se zlepšila kvalita života u zkoumaného souboru v porovnání se začátkem léčby. Výběr pacientů byl náhodný, jednalo se o klienty ambulance s úzkostnými poruchami, kteří se dostavili v období leden - březen ke kontrolnímu vyšetření a souhlasili s provedením výzkumu. Využití bakalářské práce lze spatřovat v možnosti jako zdroj informací jak pro laickou veřejnost, tak i pro zřizovatele a poskytovatele ambulantních služeb na celorepublikové úrovni.
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů a zdravotníků
VOPELKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce nabízí přehled informací, které se týkají problematiky stresu a syndromu vyhoření. Zabývám se zde zejména příčinami, příznaky, rizikovými faktory, prevencí a zvládáním stresu a syndromu vyhoření. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit jaké jsou projevy syndromu vyhoření u zdravotníků a učitelů. Předpokládala jsem rozdílné projevy syndromu vyhoření na základě rozdílných nároků, které jsou na ně kladeny v zaměstnání. Dalším cílem bylo zjistit, jaká je informovanost zdravotníků a učitelů o syndromu vyhoření a o možnostech, jak mu čelit. Můj předpoklad byl, že syndrom vyhoření zná jen 60% dotázaných. S cílem zvýšit informovanost o syndromu vyhoření jsem vytvořila materiály, které mají jasně a stručně informovat o problematice syndromu vyhoření a prevenci. Tyto materiály byly na základě mé žádosti ohodnoceny dvěma učiteli a zdravotníky. Pro získání údajů jsem použila anonymní dotazník, který zjišťoval osobní údaje, informovanost, a pomocí Inventáře projevů syndromu vyhoření manželů Tošnerových, projevy syndromu vyhoření v rovině kognitivní, emocionální, fyzické a sociální. Zjištěné údaje jsem procentuálně vyhodnotila. Na základě vyhodnocení získaných údajů byl potvrzen předpoklad, že projevy syndromu vyhoření se u zdravotníků a učitelů objevují v různých oblastech. Bylo zjištěno, že informovanost zdravotníků a učitelů o syndromu vyhoření je mnohem nižší, než bylo předpokládáno. Hypotéza tedy nebyla potvrzena. Výsledky odkrývají velké nedostatky v informovanosti respondentů o syndromu vyhoření a možnostech, jak mu čelit. Vytvořené informační materiály byly všemi dotázanými kladně ohodnoceny a jsou považovány za přínosné. Někteří dotázaní by přivítaly další informace o syndromu vyhoření formou přednášky.
|
|
|
Stresory v práci sociálních pracovníků
KLEJMOVÁ, Jaroslava
Bakalářská práce se teoreticky i prakticky zabývá aspekty, které se týkají stresogenních faktorů v profesi sociálních pracovníků pracujících v neziskovém sektoru.Stres je označován za civilizační chorobu, která nás atakuje v naší každodennosti. Cílem této práce je identifikování subjektivně vnímaných stresových faktorů působících na sociálního pracovníka pracujícího v neziskové sféře. Bakalářská práce je zaměřena zejména na specifikaci negativně působícího stresu, tedy distresu. V úvodu se práce zabývá obecně problematikou stresu, jeho terminologií, projevy stresu, stresovými reakcemi a strategiemi zvládání stresu obecně. Po této obecné teoretické části je zaměřena na stěžejní oblast, tedy na specifika stresu v profesi sociálních pracovníků a celkově na kontext profese sociálního pracovníka, v níž se pojí mnoho faktorů, jež mohou jeho činnost ovlivňovat. Cílem práce tedy není a není ani v jejích možnostech zjistit, jak stresogenní faktory ovlivňují činnost sociálního pracovníka obecně. Cílem této práce je poodhalení stersogenních faktorů, jež na sociální pracovníky působí při výkonu jejich profese. Dílčím záměrem zkoumání je zjistit, jaké copingové strategie sociální pracovníci používají při zvládání konkrétních stresogenních situací a dále pak odhalení, jaké důvody by mohly vést sociální pracovníky k rozhodnutí opustit profesi. Pro zjištění těchto cílů byl zvolen kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Skupinu dotazovaných tvořili sociální pracovníci působící v těchto neziskových organizacích: Auritus Tábor, CheironT Tábor, Fokus Tábor, Kaňka Sezimovo Ústí 2. Celkem bylo pořízeno 11 rozhovorů.Výzkum prokázal, že profese sociálního pracovníka je velmi náročná, klade na osobnost sociálního pracovníka vysoké požadavky a je zde nutnost vysoké míry jeho angažovanosti. V práci se podařilo specifikovat mnohé stresory, které k výkonu tohoto povolání patří.
|
|
|
Syndrom vyhoření u generace 50 plus
SHÝBALOVÁ, Ivana
Bakalářská práce pojednává o stále více diskutovaném jevu, kterým je syndrom vyhoření. Jedná se o stav, provázený souborem typických, avšak polymorfních příznaků, které bývají výsledkem interakce pracovního prostředí, podmínek na pracovišti, nároků kladených na pracovníka, mezilidských vztahů a v neposlední řadě subjektivní povaze pracujícího. Vyhoření se pak projevuje nejen v kvalitě práce vyhořelého, ale především i v jeho osobním životě. Nejrizikovějšími jsou pomáhající profese, kde je člověk vystaven daleko většímu tlaku, míře zodpovědnosti a stresovým situacím. Šetření bylo zaměřeno na zdravotnické pracovníky v Nemocnici České Budějovice, a.s. v porovnání s pracovníky Lázní Aurora a Bertiných lázní v Třeboni. Pro výzkum byl použit již ověřený dotazník podle Tošnerových, jehož součástí je i Inventář projevů syndromu vyhoření. Dle předpokladu je náchylnost ke stresu znatelně vyšší u pracovníků nemocnice než lázní, mnozí z dotázaných zaměstnanců již na sobě příznaky naprostého vyčerpání pocítili, což se odráží i na vztazích mimopracovních. Jako možná prevence se osvědčila změna přístupu, především v aktivním využití volného času a v neposlední řadě i pomoc odborníka. Ohrožení syndromem vyhoření představuje aktuální problém zdravotnických pracovníků, proto by se měla zavést taková opatření na pracovišti, která riziko vzniku pomohou snížit. Rovněž i samotní pracovníci by měli dbát o své zdraví a dodržovat základní preventivní opatření proti vzniku syndromu vyhoření. Tato práce by měla informovat pracovníky ohrožených profesí o nebezpečí vzniku ohrožení syndromem vyhoření. Současně by měla přispět k uvědomění si, že v ohrožení vzniku syndromu vyhoření může být každý z nás v důsledku působení nepříznivých rodinných a dalších sociálních faktorů. Proto je třeba klást velký důraz na dodržování preventivních opatření, včetně dodržování zdravého životního stylu.
|
|
|
Rizikový životní styl jako zdravotně sociální problém
CHYTILOVÁ, Monika
Každý člověk si své zdraví ovlivňuje vlastním životním stylem. Životní styl celkově určuje naše zdraví z 80%. Pouze zbývajících 20% je dáno všemi ostatními vlivy, zejména dědičností a zdravotnickou péčí. Tato diplomová práce analyzuje životní styl studentů Jihočeské univerzity Zdravotně sociální fakulty a Ekonomické fakulty se zaměřením na negativní faktory, jako je užívání drog, konzumace alkoholu, kouření, obezita a stres. Zahrnuje vysvětlení základních pojmů, které dávají základ této práci. První část je věnována definicím jako jsou zdraví a nemoc, životní styl, prevence, podpora zdraví, psychologie zdraví a determinanty zdraví, které významně ovlivňují zdraví člověka. Velká část je zaměřena na rizikové faktory jako je například konzumace alkoholu, obezita, stres a další faktory, které z velké části můžeme sami pozitivně ovlivnit. Záleží však na jedinci a na jeho vůli. Cílem této práce je zmapování životního stylu studentů Zdravotně sociální fakulty a Ekonomické fakulty a následné porovnání výsledků. Výzkumná část práce, realizovaná formou dotazníku, se věnuje stravě, pohybu, kouření, drogám a alkoholu. První hypotéza- Studenti zdravotně sociální fakulty jsou informovanější o rizikovém životním stylu, než studenti ekonomické fakulty- byla potvrzena. Druhá hypotéza- Studenti Zdravotně sociální fakulty a studenti Ekonomické fakulty znají zásady zdravého životního stylu. Třetí hypotéza- Mezi studenty Zdravotně sociální fakulty a studenty Ekonomické fakulty nejsou rozdíly v životním stylu- byla potvrzena.
|
host ::
RSS.