|
|
Využití skotu a ovcí při údržbě krajiny
HOUŠKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit a vyhodnotit podmínky pro společný chov skotu a ovcí při pastevním způsobu chovu a stanovit základní životní projevy plemenic v obou stádech v průběhu pastevního období.Do sledování bylo zařazeno 79 kusů plemenic masného skotu Aberdeen angus a 56 kusů bahnic plemena Suffolk. Etologická sledování proběhla třikrát v průběhu pastevního období (po dobu 24hodin) metodou přímého pozorování (délka intervalu 10 minut). Obě stáda jsou chována v průběhu pastevního období společně.
|
|
|
Vyhodnocení vlivu pastvy na užitkovost dojnic
TOMAN, Michal
Tato práce se zabývá analýzou vlivu pastvy na užitkovost dojnic v podniku, který se nachází v LFA oblasti. Dále se také zabývá postupy při obhospodařování pastvin a při samotné pastvě. Operace, prováděné před pastvou a během pastvy, jsou důležité z hlediska množství a kvality píce. Z výsledků této práce vyplývá, že v podniku Těšovský statek s. r. o. byla mléčná užitkovost během pastevní sezóny nižší než v zimním období. Nižší mléčné užitkovosti bylo dosaženo z důvodů zvýšené pohybové aktivity, změny krmné dávky a nízké kvality porostu, s čímž souviselo vysoké zatížení pastvin, které bylo 2,2 DJ . ha-1.
|
|
|
Společenstvo metanotrofních bakterií v půdách zimoviště skotu
NITKULINCOVÁ, Andrea
Během let 2009 a 2010 byl na zimovišti skotu ekofarmy v jižních Čechách zkoumán vliv zvířat na společenstvo půdních bakterií oxidujících metan (MOB). Do výzkumu byly zahrnuty vzorky ze 4 odběrů půd ze 4 ploch různě skotem ovlivněných. Pomocí metod DGGE a MISA byly zkoumány rozdíly ve struktuře společenstva MOB mezi jednotlivými plochami. Pomocí metody real time PCR byla provedena kvantifikace společenstva MOB typu I. Pomocí metody CARD-FISH bylo zjištěno procentuální zastoupení a absolutní počty buněk MOB Typu I a Typu II vzhledem ke všem prokaryontním buňkám. Součástí práce bylo hledání optimální modifikace použitých metod.
|
|
|
Plodnost krav chovaných v moderní technologii
ŠVARCOVÁ, Lenka
Cílem práce bylo vyhodnotit jednotlivé ukazatele plodnosti dojnic holštýnského skotu chovaných v moderní technologii chovu na farmě Rolnička Lipanovice a přispět tak k objasnění provázanosti faktorů, ovlivňujících výsledky plodnosti. Do sledovaného souboru bylo zařazeno 288 inseminovaných plemenic, u kterých bylo možno průkazně doložit údaje zjištěné buď vlastním sledováním či získáním informací od majitelky farmy a inseminačních techniků. Takto byla shromážděna data od 1. 7. 2009 do 30. 6. 2010, vypovídající informace o průběhu a intenzitě říje plemenic. Ze zaznamenaných a zpracovaných údajů byly vyhodnoceny výsledky, charakterizující vliv jednotlivých faktorů na plodnost.
|
|
|
Sledování hlukové zátěže v objektech živočišné výroby pro chov skotu.
MATĚJŮ, Aleš
Náplní této bakalářské práce je popsat stavební charakteristiky sledovaných objektů a charakteristiky výrobních technologií. Hlavním cílem je pak měření hlukové hladiny ve vybraných objektech na hranicích jejich pozemků. Měřeny byly stáje pro chov jalovic a telat. Dále zajištění dat z měření a jejich následné vyhodnocení.
|
|
|
Analýza chování dojnic při dojení pomocí robotů
SCHESTAUBEROVÁ, Markéta
S větší spotřebou mléka a mléčných výrobků docházelo ke zvyšování počtu dojeného skotu, ale zároveň ke zvyšování požadavků na dojnice a tím i ke změnám v technologii a technice dojení, které by zvyšovalo produkci mléka, produktivitu práce, a zlepšovalo welfare dojnic. Vhodným řešením by mohly být dojící roboty. První robot byl uveden na farmu v Nizozemsku v roce 1992. Cílem bakalářské práce je na základě analýzy chování plemenic českého strakatého skotu v produkční stáji vyhodnotit základní životní projevy v průběhu celého dne ve vztahu k mléčné užitkovosti a k počtu dojení v průběhu laktace. Etologická pozorování proběhla celkem tři v období od června do prosince 2009 na soukromé rodinné farmě v Chlumečku nedaleko Křemže. Celková výměra zemědělské půdy je 320ha z toho 120ha trvalých travních porostů a 210ha orné půdy. Na farmě je chováno v průměru 72 dojnic českého strakatého skotu, jejich kříženky a několik kusů holštýnských dojnic. Zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel a Statistica 9. Nejvíce se příjmu krmiva dojnice věnovaly v září a to 26,07% z celého dne. Při prvním pozorování v květnu to bylo 23,18% času a při třetím pozorování v prosinci 24,35% času. Stání dojnic činilo v průměru 22,33% času a průměrná délka pohybové aktivity dosáhla v průměru 4,33% dne. Doba, kterou dojnice věnovaly ležení, se v průběhu roku měnila minimálně. Při prvním pozorování činila doba ležení 49,88%, při druhém 48,25% a při třetím 48,87% času. Množství mléka za laktaci bylo v průměru 4679kg, přičemž nejvyšší užitkovosti dosáhla skupina dojnic na 2.laktaci a to 4866kg mléka. Množství bílkovin bylo v průměru 159,33kg při obsahu 3,40%. Průměrný počet dojení za den dosáhl 2,86. Z ukazatelů plodnosti byla délka inseminačního intervalu 103,49dnů a servis periody 159,97dnů.
|
|
|
Vliv robotizovaného dojení na chování plemenic skotu
BLÁHOVÁ, Lucie
Se stále rostoucí spotřebou mléka a mléčných výrobků docházelo ke zvyšování počtu dojeného skotu, ale zároveň ke zvyšování požadavků na dojnice a tím i ke změnám v technologii a technice dojení, které by zvyšovalo produkci mléka, produktivitu práce a zlepšovalo welfare dojnic. Vhodným řešením by mohly být dojící roboty. První robot byl uveden na farmu v Nizozemsku v roce 1992. Zavedení robotizovaného dojení na zemědělské farmy v České republice začalo v roce 2003, kdy hlavním důvodem byl nedostatek kvalifikované pracovní síly, která by byla ochotna pracovat ve zhoršených pracovních a hygienických podmínkách. Cílem diplomové práce je posoudit vliv dojení pomocí dojících robotů na chování plemenic skotu v průběhu celého dne ve vztahu k mléčné užitkovosti a plodnosti v závislosti na laktace a genotypové zařazení (H100, HxC, C100). Etologické sledování dojnic proběhlo v zemědělských podnicích Brlohu (dojení pomocí dojících robotů) a v Haklových Dvorech - kontrolní skupina (dojení v dojírně) v období od srpna roku 2009 do ledna roku 2010. Zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Pro vyhodnocování veškerých ukazatelů byly u sledovaných stád vypočteny základní statistické charakteristiky. Rozdíly mezi jednotlivými ukazateli byly vyhodnoceny jednofaktorovou analýzou rozptylu. Prvním sledováním u skotu bylo zjištění reprodukčních ukazatelů z hlediska genotypu. Byly zjištěny příznivější hodnoty plodnosti u skupiny HxC v obou stájích. Délka inseminačního intervalu v ZD Brloh dosahovala 69,1 dne (oproti 110,1 dne v ŠZP Haklovy Dvory), délka servis periody 110,8 dne (oproti 142,9 dne). U délky mezidobí (vzhledem k rozdílnému počtu zvířat ve skupině) činila délka 409,5 dne oproti 438,5 dne u skupiny plemenic dojených v dojírně (ŠZP Haklovy Dvory). Dále byly vyhodnoceny ukazatele plodnosti z hlediska laktací. Nejdelší délka servis periody byla zaznamenána na 1. laktaci u ŠZP Haklovy Dvory 176 dní. Nejkratší SP byla zjištěna na 3. a další laktaci v délce 133,5 dní. Inseminační interval, který svědčí o vyhledávání říjících se plemenic, byl zhruba shodný na všech laktacích u ZD Brloh (rozmezí 72,7 až 78,2 dne), za to u ŠZP Haklových Dvorech byl nejdelší časový úsek na 2. laktaci (118,9 dní). Z hlediska mléčné užitkovosti u plemenic za jednotlivé laktace dosáhly plemenice vyšších výsledků produkce v podniku s robotizovaným dojením (100 dní ? 3 539,1 kg M, 200 dní ? 6 727,5 kg M, 305 dní ? 9 602,9 kg M). Oproti kontrolní skupině, kde na 100 denní laktaci plemenice dojily 3 240,06 kg M, na 200 denní vyprodukovaly 5 433 kg M a na 305 denní 5 327,18 kg M. Etologické sledování v obou podnicích probíhalo po dobu 24 hodin pomocí intervalové metody s délkou intervalu 10 minut. Největší část dne se dojnice věnovaly kategorii ležení. Druhou nejdelší činností dojnic byla kategorie stání, kdy průměrná doba představovala v ZD Brloh 6,05 h, v ŠZP Haklovy Dvory plemenice stály 5,71 hod. Výrazná mezi skupinami je také doba příjmu krmiva, která v systému s dojením v dojírně je podstatně kratší o 1,79 hod a činila 3,71 hod. Délka pohybu, byla v systému s dojením v dojírně o více nežli polovinu kratší a na úrovni 0,32 hod. Také doba pobytu v dojírně byla o polovinu kratší a činila 0,22 hod.
|
|
|
Monitoring hlukové zátěže lidských obydlí způsobené provozem farmy pro chov skotu.
BEHENSKÝ, Luboš
Diplomová práce monitoruje hlukovou zátěž lidských obydlí způsobenou provozem farmy pro chov skotu v obci Tajanov u Klatov. Za účelem vyhodnocení hlukové zátěže byla vybrána tři místa příjmu na hranici venkovního prostoru obydlené oblasti, která jsou rozhodující pro šíření hluku do zastavěného území. Na jednotlivých místech příjmu bylo zaznamenáno devět hodinových časových intervalů měření. Vyhodnocením naměřených hodnot byla získána ekvivalentní hladina akustického tlaku pro denní a noční referenční časové intervaly. Tyto údaje byly porovnány s platnou českou legislativou a zároveň byl vyhodnocen podíl sledované farmy na tvorbě celkového hluku prostředí na daných místech příjmu.
|
|
|
Hospodaření na trvalých travních porostech a struktura živočišné výroby v podnicích s jejich převahou
SEDLECKÝ, Pavel
Diplomová práce byla vypracovaná na téma: Hospodaření na trvalých travních porostech (TTP) a struktura živočišné výroby v podnicích s jejich převahou. Cílem bylo analyzovat stavy skotu, produkci mléka a masa, podíl TTP v ČR a podrobněji v Jihočeském kraji. Při řešení úkolu se vycházelo z pracovní hypotézy, že s rostoucí nadmořskou výškou roste i podíl TTP. V letech 1989 až 2009 se v ČR zvýšila výměra TTP o 100 tis. ha, ale ve stejném období se snížily stavy skotu o 2 100 000 kusů. To má za následek nedostatečné zatížení - 0,7 DJ/ha. Pro srovnání uvádím průměrné zatížení v EU - 1,1 DJ/ha. Z výsledků vyplývá, že by se podíl TTP v ČR měl zvyšoval, ale zatravňování by se mělo provádět cíleněji. Měla by se také zvýšit struktura chovu hospodářských zvířat na TTP a tím by se dosáhlo i zvýšení zatížení DJ/ha.
|
|
|
Životní projevy dojnic při pastevním způsobu chovu
NOVOTNÝ, Miroslav
Cílem práce bylo etologické sledování základních kategorií chování skotu při pastevním způsobu chovu. Sledování proběhla také ve stáji v průběhu dojení, které probíhalo ráno a odpoledne. Získané výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek v programu Microsoft Excel. Stádo bylo složeno z plemenic Českého strakatého skotu a Holštýnského skotu a na pastvě se nacházelo od dubna do listopadu.
|
host ::
RSS.