Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Psychometrické vlastnosti metody Youth Self-Report u klinického souboru
Urbánek, Tomáš ; Čermák, Ivo ; Štěpánek, Petr ; Schmidtová, Jana
Příspěvek se zabývá validitou a reliabilitou dotazníku Youth Self-Report autora Thomase M. Achenbacha. Jde o metodu zjišťující jedenáct subškál, syndromů převážně patologického chování a prožívání dětí a mladistvých. Data byla získána od psychiatrických pacientek ve věku 12-18 let, z nichž většina byla vystavena domácímu násilí a zneužívání. Byla provedena analýza vnitřní konsistence a analýzy dokládající empirickou validitu jednotlivých subškál.
Model adaptivních schopností pro vývoj českých posuzovacích škál u dětí
Chadimová, L. ; Urbánek, Tomáš ; Seifert, M. ; Ivanková, K.
Představujeme výsledky shlukové analýzy, která byla provedena v rámci vývoje českých posuzovacích škál adaptivních schopností u dětí a adolescentů. V rámci činnosti NÚV byla svolána skupina 8 odborníků na oblast adaptivních schopností z akademické a výzkumné oblasti i poradenské praxe. Každý člen skupiny obdržel v rámci jednoho setkání celkem 300 otázek, které byly inspirovány některými ze zahraničních či místních nástrojů hodnotících adaptivní schopnosti. Úkolem skupiny bylo rozdělit otázky do kategorií, které se jim z hlediska konstruktu adaptivních schopností a jeho projevů v českém prostředí zdají smysluplné. Na základě výsledků kategorizace byl zpracován výsledný model adaptivních schopností, který se stane podkladem pro strukturování vytvářených posuzovacích škál. Tento model ve svém příspěvku porovnáme s aktuálně užívaným modelem adaptivních schopností dle DSM-V.\n
Měření fonologického povědomí – test skládání hlásek na počátku školní docházky: porovnání klasického přístupu a teorie odpovědi na položku
Gorčíková, M. ; Šafr, Jiří
Cílem příspěvku je ukázat výhody a limity dvou přístupů klasické teorie měření (CCT) a teorie odpovědi na položku (IRT) k posouzení úrovně diagnostického nástroje pro hodnocení fonologického povědomí (FP) mezi žáky prvních tříd. FP bylo měřeno testem skládání hlásek v rámci longitudinálního výzkumu 25 škol v Praze a Středočeském kraji (N=439). Výhodou přístupu IRT oproti klasické testové teorie je především pojetí nezávislosti položek v testu. Pravděpodobnost určité odpovědi je tak závislá na úrovni latentní schopnosti žáka a charakteristikách konkrétní položky. Pokud tedy známe parametry položek (obtížnost) lze na základě odpovědí žáka odhadnout úroveň měřené lingvistické schopnosti uplatnitelné v praktické diagnostice. Výsledky poukázaly na vhodnost úpravy testu skládání hlásek (zejména pro konec první třídy) tak, aby adekvátně měřil velkou dynamiku růstu úrovně schopnosti FP během první třídy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.