|
| |
|
| |
|
|
Řasy jako surovina pro výrobu bioetanolu
Doucha, Jiří ; Lívanský, Karel ; Doušková, Irena ; Zachleder, Vilém
Mnoho zemí aktivně vyvíjí program produkce biopaliv. Vedoucí postavení má v tomto směru Brazílie, kde současnou spotřebu benzínu ze 30 % pokrývá etanol vyráběný relativně levně z cukrové třtiny. Ve vyspělých zemích se bioetanol (3-5 % současné spotřeby benzínu) vyrábí především z kukuřice (USA) nebo z pšenice (EU). Nicméně produkce etanolu z obilnin je drahá. Slibnou surovinu představují mikroskopické řasy. Některé mohou překročit výtěžky zemědělských plodin 10–15 krát. Technologie růstu jednobuněčných řas v tenké vrstvě na nakloněných rovinách je porovnána se světově rozšířeným způsobem kultivace v otevřených bazénech. Bylo zjištěno, že díky vyšším výtěžkům a nižší spotřebě energie, jsou náklady na výrobu biomasy v tenkovrstvých reaktorech pouze 20 % v porovnání s otevřenými bazény
|
|
| |
|
|
Odstranění CO2 ze spalin pocházejících ze spalovny komunálního odpadu a produkce biomasy pomocí mikroskopických řas
Doušková, Irena ; Doucha, Jiří ; Novák, P. ; Umysová, Dáša ; Vítová, Milada ; Zachleder, Vilém
Spaliny pocházející ze spalovny komunálního odpadu byly využity jako zdroj CO2 pro kultivaci řasy Chlorella vulgaris, čímž bylo dosaženo jednak snížení produkčních nákladů a současně bioremediace CO2. Během experimentů jsme obdrželi následující výsledky: Využití spalin pro míchání fotobioreaktoru a dodávku CO2 je vhodné. Růstová rychlost řas kultivovaných na spalinách je dokonce vyšší než při kultivaci s použitím směsi čistého CO2 a vzduchu. Toxikologické analýzy získané biomasy ukázaly pouze mírné překročení obsahu rtuti, zatímco všechny ostatní látky (další těžké kovy, PAU, PCDD/F a PCB) byly pod limity pro potraviny
|
|
|
Cirkadiální hodiny se neúčastní načasování buněčného dělení v řase Chlamydomonas reinhardtii
Vítová, Milada ; Bišová, Kateřina ; Hendrychová, Jana ; Čížková, Mária ; Zachleder, Vilém
Abychom zjistili, zda cirkadiální hodiny hrají roli v kontrole buněčného dělení, testovali jsme zelenou řasu Chlamydomonas reinhardtii v širokém rozsahu růstových podmínek jak intenzity světla tak teploty. Monitorovali jsme průběh buněčného cyklu u asynchronních i synchronních kultur. Kultury rostly buď na permanentním světle, nebo v režimu světlo/tma. Délka buněčného cyklu byla také sledována při různých teplotách a u “cirkadiálního” mutanta. Prokázali jsme, že délky buněčného cyklu korespondující cirkadiálním časům lze dosáhnout pouze v úzkém rozsahu růstových podmínek. I v takovém případě je cirkadiální čas pouze výsledkem daných růstových podmínek a ne účinku cirkadiálních hodin. Tyto výsledky ukazují, že cirkadiální hodiny nehrají roli v načasování buněčného dělení zelené řasy Chlamydomonas
|
host ::
RSS.