|
|
Vývoj sektoru zemědělství v Moravskoslezském kraji
Weissová, Veronika
Bakalářská práce se zabývá vývojem sektoru zemědělství v Moravskoslezském kraji. Primárním cílem této bakalářské práce je určení hlavních komodit v tomto kraji a zhodnocení jejich vývoje. Tato práce je rozdělena na dvě části a to literární část a analytickou část. V literární části jsou definovány základní pojmy, které souvisejí se zemědělským sektorem, jako jsou zemědělství, agrobyznys, zemědělská výroba a agrární trh. Druhá část charakterizuje kraj, hlavní komodity, které se zde pěstují či chovají a analyzuje jejich vývoj.
|
|
|
Primární a sekundární prevence karcinomu prsu u žen
WEISSOVÁ, Veronika
Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen v České republice. Od roku 2002 se Česká republika připojila k většině evropských zemí a zahájila celoplošný mamografický screening, umožňující ženám od 45 let docházet na pravidelná preventivní vyšetření. V lednu 2014 bylo zahájeno adresné zvaní žen k preventivnímu vyšetření karcinomu prsu podpořené celorepublikovou informační kampaní. Mortalita na toto nádorové onemocnění v posledních letech klesá, což lze vysvětlit zvyšující se kvalitou léčby a časnějším záchytem onemocnění. Proto je velmi důležitá znalost primární a sekundární prevence. V teoretické části práce je stručně popsána anatomie ženského prsu, definován zhoubný nádor, jsou zde popsány epidemiologické aspekty rakoviny prsu. Dále je zde rozsáhlejší kapitola o rizikových faktorech karcinomu prsu. Další kapitolou je samotná prevence. Zabývala jsem se především primární a sekundární prevencí, o prevenci terciární je pouhá zmínka. V sekundární prevenci je popsáno samovyšetřování prsů a historie a podstata mamografického screeningu. V této práci jsou také představeny organizace realizující preventivní programy, zaměřené na onemocnění rakovinou prsu. Praktická část zahrnuje výsledky výzkumu, které byly získávány kvantitativní dotazovací metodou, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily ženy, které mají trvalé bydliště v Ústeckém kraji. Dotazník se skládal z 27 otázek a byl určen 150 ženám ve věkové kategorii 18-44 let a 150 ženám nad 45 let. Dotazníky jsem rozdávala na Ústecké poliklinice, s.r.o. v Ústí nad Labem a vytvořila jsem také elektronický dotazník, který jsem rozesílala přes sociální sítě. Ze 150 (100 %) rozdaných dotazníků na Ústecké poliklinice se mi vrátilo jen 60, dostatečně vyplněných pro potřeby výzkumu bylo 58, návratnost byla pouze 38,7%. Zbylých 242 dotazníků jsem získala elektronickou cestou. Cílem práce bylo zmapovat informovanost žen v Ústeckém kraji o rizikových faktorech karcinomu prsu a zároveň zjistit, zda si ženy v Ústeckém kraji provádí samovyšetření prsů a zda ženy starší 45 let dochází na pravidelný mamografický screening. Na základě cílů práce jsem si stanovila čtyři hypotézy. Hypotéza 1: Ženy v Ústeckém kraji jsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Hypotéza 2: Ženy ve věkové kategorii 18-44 let v Ústeckém kraji jsou informovanější o rizikových faktorech karcinomu prsu než ženy ve věkové kategorii nad 45 let. Hypotéza 3: Rozdíl ve frekvenci provádění samovyšetření prsů u žen ve věkové kategorii 18-44 let je statisticky významnější než u žen ve věkové kategorii nad 45 let věku. Hypotéza 4: Docházení na mamografické vyšetření u žen starších 45 let v Ústeckém kraji stoupá s výší jejich vzdělání. Po otestování hypotéz je z výsledků zřejmé, že ženy v Ústeckém kraji nejsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Předpokládala jsem, že informovanost bude vyšší u žen ve věkové kategorii 18-44 let, ale ani tato hypotéza se mi nepotvrdila. Informovanost o rizikových faktorech je v kategorii žen 18-44 let na stejné úrovni jako u žen nad 45 let. Co se týká samovyšetřování prsů, ženy ve věkové kategorii nad 45 let si provádí samovyšetření častěji než ženy ve věkové kategorii 18-44 let. Nepotvrdila se mi ani poslední stanovená hypotéza, docházení na mamografické vyšetření nezávisí na vzdělání žen. Zvýšit informovanost žen je třeba hlavně u rizikových faktorů karcinomu prsu. Zvýšení informovanosti by se mohlo docílit větší informační kampaní v televizi, v denním tisku, v podnicích, kde pracuje vysoký počet žen a na středních a vysokých školách formou různých přednášek přístupných i pro veřejnost. Na mamografický screening v mém výzkumu dochází přes 90 % žen, což jsou chvályhodné výsledky. Závažné je zjištění, že samotné provádění samovyšetření prsů více jak polovina žen ve věkové kategorii 18-44 let neprovádí vůbec nebo výjimečně. Tato práce by mohla posloužit pro výuku jako studijní materiál ke zlepšení znalostí v této problematice.
|
|
|
Porovnání znalostí studentů středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích o hygienických požadavcích na stravovací služby
WEISSOVÁ, Veronika
Provozovateli nebo zaměstnanci pracující ve stravovacích službách se nejčastěji stávají, díky odbornému zaměření, studenti středních hotelových škol. Absolventi se mohou uplatnit v oblasti pohostinství a hotelového provozu, jsou schopni zastávat práce v gastronomických zařízeních a zabezpečují dodržování předpisů v oblasti hygieny, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato práce je zaměřena právě na studenty středních hotelových škol a zjištění jejich informovanosti o hygienických požadavcích na stravovací služby. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je definovaná stravovací služba, jaké jsou její funkce a typy služeb. Dále je zde legislativa, která se týká hygienických požadavků na stravovací služby, popis prostorových požadavků provozoven, osobní a provozní hygieny a systému HACCP. Také jsou v práci stručně popsány způsoby přípravy stravy, možnosti ovlivnění její zdravotní nezávadnosti a nejčastější alimentární nákazy ve stravovacích službách způsobené nedodržením správných výrobních a hygienických zásad. V této práci je popsána sanitace (dezinfekce, dezinsekce a deratizace) a výkon státního zdravotního dozoru na úseku hygieny výživy. Praktickou část zahrnují výsledky výzkumu, které byly získávány kvantitativní dotazovací metodou, technikou dotazníku. Dotazníky byly rozdány studentům třetích a čtvrtých maturitních ročníků středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích. Dotazník obsahoval 25 uzavřených otázek, sběr dat probíhal anonymně. Ze 110 (100%) rozdaných dotazníků střední hotelové školy v Českých Budějovicích se vrátilo 106. Dostatečně vyplněných pro potřeby výzkumu bylo 99, návratnost byla 90%. Na střední hotelové škole v Teplicích se ze 100 (100%) rozdaných dotazníků vrátilo 98, dostatečně vyplněných bylo 96, návratnost tedy byla 96%. Cílem práce bylo zjistit informovanost studentů středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích o hygienických požadavcích na stravovací služby. Na základě cíle práce jsem si stanovila dvě hypotézy. Hypotéza 1: Studenti středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích nejsou informovaní o hygienických požadavcích na stravovací služby. Hypotéza 2: Studenti středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích se zájmem o práci ve stravovacích službách jsou informovanější o hygienických požadavcích na stravovací služby než studenti, kteří pracovat ve stravovacích službách nechtějí. Po otestování obou hypotéz je z výsledků zřejmé, že studenti středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích nejsou informovaní o hygienických požadavcích na stravovací služby a studenti středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích se zájmem o práci ve stravovacích službách jsou informovanější o hygienických požadavcích než studenti, kteří pracovat ve stravovacích službách nechtějí. Na základě tohoto zjištění je důležité studenty středních hotelových škol neustále vzdělávat hlavně v problematice alimentárních nákaz a motivovat je k práci ve stravovacích službách, protože u obou škol se více jak 50% studentů dále nechce věnovat práci v tomto odvětví. Mezi znalostmi studentů střední hotelové školy v Českých Budějovicích a v Teplicích nebyl skoro žádný rozdíl. O něco lépe ve správných odpovědích (v počtu respondentů) odpovídali studenti střední hotelové školy v Českých Budějovicích. Jen u jedné otázky, která se týkala epidemie E. coli v Německu, vybralo nejvíce studentů správnou odpověď pouze v Teplicích. Tato práce by mohla posloužit pro výuku jako studijní materiál ke zlepšení znalostí v této problematice. Výstupem bakalářské práce je informativní leták pro studenty středních hotelových škol.
|
host ::
RSS.