|
|
Analysis of lysosomes of Trichomonas vaginalis
Zimmann, Nadine ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Walochnik, Julia (oponent) ; Field, Mark (oponent)
(CZECH) Lysozomy představují centrální degradační kompartment eukaryotních buněk. Tyto organely s kyselým pH a řadou kyselých hydroláz jsou určeny k degradaci a recyklaci materiálu pro buněčnou homeostázu a výživu. Rozsáhlé studie savčích lysozomů odhalily dlouhý seznam lysozomálních proteinů. Jak lze očekávat, největší podskupinu tvoří hydrolázy, avšak funkce většiny z nich zůstává nejasná. O biogenezi a funkci lysozomů parazitických protistů je známo jen málo a ještě méně o jejich roli v sekreci. Cílem této studie bylo objasnit složení (fago-)lysozomálního proteomu lidského parazita Trichomonas vaginalis a jeho zapojení do sekrece hydroláz. Naše studie odhalili, že lysozomální proteom zahrnuje 462 proteinů ve 21 funkčních třídách. Hydrolázy představovaly největší funkční třídu a zahrnovaly proteázy, lipázy, fosfatázy a glykosidázy. Identifikace velkého souboru proteinů zapojených do vezikulárního transportu a přestavbě cytoskeletu ukazuje, že fagolysozomální kompartment je velmi dynamickou strukturou. Několik hydroláz jsme také identifikovali v sekretomu T. vaginalis, včetně cysteinové proteázy TvCP2, avšak způsob jejich sekrece byl nejasný. Studium lysosomů odhalilo, že k sekreci TvCP2 dochází spíše prostřednictvím lysozomů než klasickou sekreční cestou. Dále jsme ukázali, že cysteinová proteáza...
|
|
|
Live cycle of the free-living amoeba. Differentiation of amoebae of the genera Acanthamoeba and Balamuthia
Klieščiková, Jarmila ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Ondriska, František (oponent) ; Walochnik, Julia (oponent)
Volně žijící améby Acanthamoeba spp. a Balamuthia mandrillaris jsou původci závažných onemocnění člověka: vzácné, většinou fatální granulomatózní amébové encefalitidy (obě) nebo keratitidy (akantaméby). Jedním z důvodů neúspěšné terapie je schopnost trofozoitů obou organizmů vytvářet rezistentní stádia - cysty, které lze najít také v postižených tkáních. V naší práci jsme zjistili, že encystace u akantaméb vyžaduje kromě jiného přítomnost fungujícího Golgiho aparátu, který se podílí na trasportu materiálu pro stavbu cystové stěny na povrch buňky; glykogenfosforylázy, enzymu, který degraduje glykogen na podjednotky glukózy využívané encystující buňkou pro syntézu celulózy a dvě nově exprimované celulóza syntázy. Syntéza celulózy u akantaméb není inhibovaná známými herbicidy. Kromě celulózy jsme v cystové stěně akantaméb detekovali -mannan a -1,3-1,4-glukan (lichenin). Zatímco celulóza je přítomna ve vnitřní (endocystě) a zevní stěně (exocystě) cysty, -mannan a lichenin se nacházejí pouze v endocystě. Lichenin, který byl u protozoí v naší studii detekován vůbec poprvé, má podobnou stavbu jako lichenin ječmene. Je tvořen především celobiózou a celotriózou s menším podílem celotetrózy. Použitím stejných metod jako u akantaméb se nám nepodařilo detekovat žádný cukerný zbytek v cystové stěně...
|
host ::
RSS.