|
| |
|
|
Vliv extrémních srážek na vymývání draselného a sodného iontu z povodí Liz v období 2002–2009
Vondrka, A. ; Tesař, Miroslav ; Šír, M.
V posledních padesáti letech došlo na území ČR ke globálnímu nárůstu teplot ovzduší, a to asi o 0,16 až 0,33 °C za dekádu. Současně je pozorována extremalizace hydrologického cyklu, která se projevuje v teplém období roku výskytem krátkodobých srážek o vysokém úhrnu a výskytem dlouhých teplých a bezdeštných období, ve kterých významně klesá vodnost zejména malých toků. Všechny tyto jevy silně ovlivňují intenzitu vymývání sodíku a draslíku z půdy a podloží. Vzniká proto otázka, zda lze nalézt nějakou souvislost mezi oteplováním klimatu a ochuzováním povodí o kationy sodíku a draslíku (Vondrka et al., 2013).
|
|
|
Bilance sodného a draselného iontu na povodí Liz v období 1994–2009
Štěpánová, M. ; Tesař, Miroslav ; Vondrka, A. ; Šír, M.
Acidifikace a následná nutriční degradace horských lesních půd nepříznivě ovlivňují kvalitu povrcho-vých vod a zdraví lesních porostů (Hruška, Cienciala, 2005). Dominantní příčinou acidifikace hor-ských půd je atmosférická depozice okyselujících látek. Smrkové porosty vyčesávají více vody z mlh a nízké oblačnosti než porosty listnaté, tudíž zvyšují atmosférickou depozici okyselujících látek na půdu. Navíc mají vysokou spotřebu bazických živin, které odčerpávají z půdy. V důsledku těchto dvou jevů je v půdě pod smrkovým porostem k dispozici méně bazických látek pro neutralizaci kyselin z atmosférické depozice. Při acidifikaci jsou z půd vyplavovány bazické kationy (Ca, Mg, K, Na), což způsobuje nutriční degradaci půd. V článku je popsána bilance draselného a sodného iontu v souvis-losti se srážkami a odtokem na malém horském povodí s převážně smrkovým porostem v letech 1994 až 2009.
|
|
|
Odtok z malého horského povodí v důsledku přesycení půdy vodou
Vondrka, A. ; Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav
Analýza tvorby odtoku v malém horském povodí umožňuje lépe pochopit mechanismy tvorby extrémních odtoků na malých povodích, zejména podíl staré (půdní) a nové (dešťové) vody v jednotlivých fázích odtoku. V příspěvku se popisuje metoda, jak zjistit, kdy v toku teče nová dešťová voda. Metoda je založená na měření vodivosti vody a koncentrace K.sup.+./sup. iontů ve vodě v toku. Cílem je odlišit starou a novou vodu protékající uzávěrovým profilem malého horského povodí. Jako nová voda se označuje voda srážková, která byla v kontaktu s půdou jen velice krátkou dobu – několik minut nebo hodin. Termín stará voda označuje vodu, která byla zadržena v půdě po mnoho dní nebo týdnů. Ve vegetační sezóně koncentrace K.sup.+./sup. v půdní vodě klesá s trváním styku vody s půdou a kořeny rostlin, tudíž koncentrace K.sup.+./sup. ve vodě v toku je indikátorem stáří vody, tedy délky zdržení vody v půdě.
|
|
|
Separace hydrogramu dešťového odtoku pomocí elektrochemických měření
Vondrka, A. ; Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav
V článku se popisuje metoda separace hydrogramu dešťového odtoku založená na měření koncentrace iontů ve vodách. Cílem je odlišit „starou“ a „novou“ vodu protékající uzávěrovým profilem malého horského povodí. Jako „nová voda“ se označuje voda srážková, která byla v kontaktu s půdou jen velice krátkou dobu – několik minut nebo hodin. termín „stará voda“ označuje vodu, která byla zadržena v půdě po mnoho dní nebo týdnů. Jako stopovače se použijí Na+ a K+ ionty. Je totiž známo, že koncentrace K+ v půdní vodě klesá s trváním styku vody s půdou a kořeny rostlin. Koncentrace obou iontů ve vodách bude měřena elektrochemicky pomocí iontově selektivních elektrod. Separace odtoku bude provedena použitím dvou- a trojsložkové metody.
|
host ::
RSS.