Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Redukcia organických látok v sedimentoch za využitia bakteriálne - enzymatických zmesí
Voltemar, Erik
Kumulace sedimentů v rybnících představuje závažný problém dnešního rybníkářství. Vysoká ekonomická, organizační a časová náročnost je často pro mnohé rybníkáře limitujícím faktorem, kvůli kterému každoročně přichází o znační část produkční plochy. Jako jedno z dostupných řešení této problematiky se v posledím čase jeví bakteriálně – enzymatické směsi, které mají díky modifikovaným kulturám bakterií redukovat organickou hmotu sedimentů a zároveň celkově zlepšovat fyzikální a chemické parametry vody. Cílem této diplomové práce bylo ověření účinku bakteriálně – enzymatické směsi PTP plus v laboratorních a terénních podmínkách. Pro laboratorní experiment byla zvolena metoda ověřování různých koncentrací přípravku v kontrolovaných podmínkách skleněných nádob. Výsledky laboratorní zkoušky však nepotvrdili významný vlyv tohto bioenzymatického přípravku na redukci organické složky sedimentu, ani na změny fyzikálních a chemických parametrů vody, avšak při několikanásobně vyšší dávce byl přeukázán vlyv na celkové zlepšení vizuálních vlastností vody. Pro terénní experiment byli zvolené tři malé rybníky při obci Bohuslavice u Konice, s celkovou rozlohou přibližne 2,5 ha. Nadobudnuté výsledky terénního experimentu taktéž nepotvrdili významný vlyv bioenzymatického přípravku na fyzikální a chemické parametry vody v sledovaných lokalitách. Avšak v nejspodnější lokalitě BOH I byla zaznamenána mírná redukce organické složky sedimentu.
Vliv vypouštění oteplených vod na makrozoobentos malého toku
Voltemar, Erik
Bakalárska práca sa venuje téme Vplyv vypúšťania oteplených vôd na makrozoobentos malého toku. Cieľom bakalárskej práce bolo vypracovanie literárnej rešerše na tému vplyvu tepelného znečistenia na vodné ekosystémy a tolerancie vodných bezstavovcov voči teplote. Pre účely praktickej štúdie boli vybrané štyri toky v blízkom okolí jadrovej elektrárne Dukovany. Pre komplexné výsledky boli toky sledované v období jeseň 2013 a jar 2014. Na ovplyvnenom Skryjskom potoku boli pre objektívne sledovanie zvolené štyri odberné lokality SP0-SP3. Lokality LIP, HER a LUHY neboli priamo ovplyvnené oteplenou odpadnou vodou z EDU a slúžili ako porovnávacie lokality. Na všetkých lokalitách prebehli počas sledovaní multihabitatové odbery makrozoobentosu metódou PERLA. Zároveň boli merané základné fyzikálno-chemické parametre a odobrané vzorky pre stanovenie základných chemických parametrov. Z nadobudnutých výsledkov bola stanovená abundancia, taxonomické zloženie a štruktúra spoločenstva makrozoobentosu. Ďalej boli vyhodnotené rozdiely v zložení spoločenstiev na ovplyvnených lokalitách a referenčných tokoch. Zo zistených výsledkov vyplýva, že oteplené odpadné vody z EDU majú značne redukujúci vplyv na makrozoobentos Skryjského potoku. V ovplyvnenom Skryjskom potoku bola pri jesenných i jarných odberoch vplyvom vysokej teploty a konduktivity odpadných vôd, výrazne znížená abundancia a počet prežívajúcich taxónov, než na neovplyvených potokoch Luhy, Lipňanskom potoku a Heřmanickom potoku

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.