|
|
The habitation model of central Považie in Middle Ages
Malec, Juraj ; Slivka, Michal (vedoucí práce) ; Unger, Josef (oponent) ; Šalkovský, Petr (oponent)
(česky) Problému studia sídlištních celků (měst, vesnic, hradů, hrádků/tvrzí, atd.) na území dnešního Slovenska ve středověku se do současnosti nevěnoval dostatek zájmu badatelů. Tahle práce nabízí vyčerpávající katalog všech sídlištních celků, odpovídající současnému stavu výzkumu v dané oblasti, se zaostřením na fortifikační systém. Specifické problémy osídlení jsou řešeny na jednotlivých modelech, s nejvyšším stupněm archeologického bádaní. Území středního Považí bylo ve středověku důležitou součástí Uherského království, především svým přímým kontaktem s územím Moravy. Hodně fortifikací různých typů, tvořících velkou pohraniční linii, bylo konstruovaných na zabezpečení téhle neklidné hranice. Přes tuhle oblast procházela důležitá považská obchodní cesta, s několika více nebo méně důležitými propojeními s regionem Moravy. V severní části, v užším okolí hradu Budatín, ležela velice významná křižovatka cest, vedoucích taktéž do regionů Slezska a Polska.
|
|
|
Archeologie tvrze v českých zemích. K počátkům středověkých opevněných sídel
Laval, Filip ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent) ; Unger, Josef (oponent)
Archeologie tvrze v českých zemích K počátkům středověkých opevněných sídel Práce se věnuje tvrzím ve středověku českých zemí s ohledem na potřebu formulace nových otázek. Okrajově se dotýká terminologie, historického pojmosloví a jeho významové náplně. Pro poznávání funkcí tvrzí si všímá jejich zasazení ve struktuře souvisejícího osídlení. Za podstatné považuje výpověď vybraných písemných pramenů, jejichž kontext naznačuje právně historické souvislosti daných sídel. Samostatná kapitola je věnována rozboru několika příkladů archeologických výzkumů z českých zemí i z Evropy, které odkryly situace zařaditelné k tvrzím, popř. hradům, jimž předcházely méně výrazně nebo vůbec neopevněné objekty, a to při dodržení úzké prostorové kontinuity. To otevírá cestu ke zhodnocení otázky počátků daného druhu sídel. K tomuto problémovému okruhu práce přistupuje ve srovnávací analýze, která směřuje k určitému přehodnocení významu románského kostela se západní věží jako objektu, který je svým způsobem redukcí hradního modelu známého ze soudobého (12. stol.) západoevropského prostředí a který je založen na vztahu profánního a sakrálního objektu - věže a kostela/kaple. Do takto kulturně přiraveného prostředí nastupuje ve 13. stol. typ stavby, kterou označujeme jako tvrz. 1
|
host ::
RSS.