|
|
Biogeography, phylogeny, ecology and systematics of epigean freshwater Amphipoda in the Carpathian arc and beyond
Copilas-Ciocianu, Denis ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Väinölä, Risto (oponent) ; Trontejl, Peter (oponent)
4 ABSTRAKT(INCZECH) Sladkovodnírůznonožci mají poměrněšpatnouschopnostšíření, mimojinév důsledkuizolovanostiobývanýchstanovišťaabsenceodolnýchpropagulívživotnímcyklu. Většinajejichdruhůjeprotoúzceendemickáarozšířené morfologickydefinovanédruhy ("morfospecies")seskládajízčetnýchgenetickyodlišnýchevolučníchlinií.Takovérozšířenía genetickástrukturajsoupovažoványzareliktyhistorickýchprocesů.OblastKarpatského obloukuprodělalaběhemposledních20 milionůletdramatickýgeomorfologickývývoj: KarpatybylypostupněvyzdviženyzmořeParatethysavmiocénutvořilysouostroví,kterése nakonecspojilodojednohoznejdelšíchhorskýchpásemvEvropě.Tytohoryaokolnínížiny jsou navícobývanérůznorodoufaunoublešivců,cožposkytujeideálníprostředípro testováníhistorickýchbiogeografickýchhypotéz.Výsledkyprezentovanévtétodisertační práciukázaly,žehorskétaxonyroduGammarusvjižníčástiKarpatmajíroztříštěnéa alopatrickéareály,zatímcodruhyrodůNiphargus aSynurella sevětšinouvyskytují sympatrickyanarozsáhlýchúzemích.Následné molekulárnístudiedoložily,žeroztříštěná distribuce druhového komplexu Gammarusfossarum vjihozápadních Karpatech je pravděpodobnědůsledkemrozpadudřívesouvislépevninypředcca16milionylet.Ilokální endemickézápadokarpatskélinienaúzemí MoravyaSlovenskajsoumiocenníhostáří,což naznačuje,žetitoblešivcipřežilipleistocenníklimatickévýkyvyna...
|
|
|
Biogeography, phylogeny, ecology and systematics of epigean freshwater Amphipoda in the Carpathian arc and beyond
Copilas-Ciocianu, Denis ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Väinölä, Risto (oponent) ; Trontejl, Peter (oponent)
4 ABSTRAKT(INCZECH) Sladkovodnírůznonožci mají poměrněšpatnouschopnostšíření, mimojinév důsledkuizolovanostiobývanýchstanovišťaabsenceodolnýchpropagulívživotnímcyklu. Většinajejichdruhůjeprotoúzceendemickáarozšířené morfologickydefinovanédruhy ("morfospecies")seskládajízčetnýchgenetickyodlišnýchevolučníchlinií.Takovérozšířenía genetickástrukturajsoupovažoványzareliktyhistorickýchprocesů.OblastKarpatského obloukuprodělalaběhemposledních20 milionůletdramatickýgeomorfologickývývoj: KarpatybylypostupněvyzdviženyzmořeParatethysavmiocénutvořilysouostroví,kterése nakonecspojilodojednohoznejdelšíchhorskýchpásemvEvropě.Tytohoryaokolnínížiny jsou navícobývanérůznorodoufaunoublešivců,cožposkytujeideálníprostředípro testováníhistorickýchbiogeografickýchhypotéz.Výsledkyprezentovanévtétodisertační práciukázaly,žehorskétaxonyroduGammarusvjižníčástiKarpatmajíroztříštěnéa alopatrickéareály,zatímcodruhyrodůNiphargus aSynurella sevětšinouvyskytují sympatrickyanarozsáhlýchúzemích.Následné molekulárnístudiedoložily,žeroztříštěná distribuce druhového komplexu Gammarusfossarum vjihozápadních Karpatech je pravděpodobnědůsledkemrozpadudřívesouvislépevninypředcca16milionylet.Ilokální endemickézápadokarpatskélinienaúzemí MoravyaSlovenskajsoumiocenníhostáří,což naznačuje,žetitoblešivcipřežilipleistocenníklimatickévýkyvyna...
|
|
|
Genetic variation in North American crayfish species introduced to Europe and the prevalence of the crayfish plague pathogen in their populations
Filipová, Lenka ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Diéguez-Uribeondo, Javier (oponent) ; Trontejl, Peter (oponent)
- ABSTRAKT - Biologické invaze korýšů představují vážnou hrozbu pro původní druhy v Evropě. Ve své dizertační práci jsem se zaměřila na nepůvodní sladkovodní raky introdukované do Evropy, a jejich parazita Aphanomyces astaci, původce račího moru. Má práce zahrnuje čtyři publikované prvoautorské články (kapitoly I, II, IV a V), dva prvoautorské rukopisy (kapitoly III a VI) a jeden článek, jehož jsem spoluautorkou (kapitola VII). První část (kapitoly I-V) je zaměřena na genetickou variabilitu severoamerických raků introdukovaných do Evropy. Ukázali jsme, že genetická variabilita dvou raků, kteří jsou oba úspěšnými invazními druhy v Evropě, se výrazně liší a odráží jejich odlišný způsob kolonizace kontinentu. Rak pruhovaný, Orconectes limosus, byl pravděpodobně do Evropy introdukován jen jednou, kdy bylo dovezeno 90 jedinců. Variabilita na úrovni mitochondriální DNA je u raka pruhovaného v Evropě mnohem nižší než v Severní Americe (kapitola I), ačkoli určitá míra variability byla zaznamenána na jaderných markerech v jeho středoevropských populacích (kapitola II). Opačným příkladem je rak signální, Pacifastacus leniusculus, který byl do Evropy introdukován vícekrát, mnoha jedinci. Jeho geneticky vysoce diverzifikované evropské populace patří jedinému poddruhu P. l. leniusculus (kapitola III). Ten je jedním ze...
|
host ::
RSS.