|
|
Československo-chilské vztahy v letech 1960 - 1990
Terešková, Barbora ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá československo-chilskými diplomatickými a obchodními vztahy v letech 1960-1990. Přestože se koncentruji na hledání cesty k znovunavázání diplomatických vztahů v šedesátých letech a období následující, uvádím také období od roku 1945, které je, dle mého názoru, důležité, pro lepší pochopení celé problematiky. Vzhledem k tomu, že není možné studovat danou problematiku bez obecného úvodu, pojednávajícího o historii československé diplomacie, je této problematice věnována úvodní kapitola. Následující část diplomové práce je zaměřena již na samotnou vztahovou problematiku, která je rozdělena do čtyř období, jež jsou ohraničena roky, které byly nějakým způsobem zásadní pro vývoj československo-chilských vztahů. Vzhledem k důležitosti, kterou sehrál chilsko-československý institut v historii československo-chilských vztahů, je mu věnována samostatná kapitolka v závěru diplomové práce.
|
|
|
Československo-chilské vztahy v letech 1960 - 1990
Terešková, Barbora ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá československo-chilskými diplomatickými a obchodními vztahy v letech 1960-1990. Přestože se koncentruji na hledání cesty k znovunavázání diplomatických vztahů v šedesátých letech a období následující, uvádím také období od roku 1945, které je, dle mého názoru, důležité, pro lepší pochopení celé problematiky. Vzhledem k tomu, že není možné studovat danou problematiku bez obecného úvodu, pojednávajícího o historii československé diplomacie, je této problematice věnována úvodní kapitola. Následující část diplomové práce je zaměřena již na samotnou vztahovou problematiku, která je rozdělena do čtyř období, jež jsou ohraničena roky, které byly nějakým způsobem zásadní pro vývoj československo-chilských vztahů. Vzhledem k důležitosti, kterou sehrál chilsko-československý institut v historii československo-chilských vztahů, je mu věnována samostatná kapitolka v závěru diplomové práce.
|
|
|
Původ americké španělštiny
Terešková, Barbora ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Tato práce se zabývá původem latinskoamerické španělštiny. Vzhledem k tomu, že je naprosto nemožné studovat cokoliv bez znalosti historického kontextu, je první část této diplomové práce věnována právě situaci v níž se nacházelo Španělské království v dobách objevných plaveb, které jsou také v této části práce rozpracovány. Vezmeme-li v úvahu fakt, že Nový svět nebyl objeven během týdne ani měsíce, ale že tento proces trval velmi dlouho, uvidíme, jak velkou důležitost zde historický kontext a datace jednotlivých plaveb hraje. Součástí historického kontextu je taktéž kapitola zabývající se jazykovou politikou. Nejvyšší záměr Katolických králů v Novém světě bylo pokřesťanštění původních obyvatel, k čemuž byl hlavním nástrojem jazyk. Jazyková politika uplatňovaná panovníky po staletí nám dopomůže pochopit některé skutečnosti. Na úplném počátku je potřeba si definovat, co to americká španělština je a jaké je klíčové období pro její formování. Vzhledem k faktu, že rozsah práce neposkytuje prostor k tomu, aby zde byli zmínění všichni lingvisté zabývající se kdy tímto tématem, zvolila jsem jen ty nejdůležitější, kteří do tématu vnesli něco zásadního. V následující části se práce věnuje charakteristickým prvkům latinskoamerické španělštiny v oblasti výslovnosti, morfosyntaxe a lexika. Ve většině těchto...
|
|
|
Konec maurské Granady
Terešková, Barbora ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Tato práce se zabývá tématem Konec maurské Granady. Práce začíná rokem 1232, kdy vzniká Nasrovský emirát, jehož prvním emírem se stává zakladatel dynastie Nasr, Muhammad ibn Yusuf ibn Nasr ibn al - Ahmar, a končí dobytím Granady Katolickými Veličenstvy, ne však přesně v roce 1492, kdy byla vydána poslední pevnost (Alhambra) v rukou arabů, ale počátkem XVI. století, protože práce si klade za úkol srovnat Nasrovskou Granadu s Granadou Katolických Veličenstev, poukázat na největší změny, které conquista přinesla a jaký vliv to mělo na politiku, ekonomiku a umění a obyvatelstvo. Práce se věnuje také historii Nasrovského emirátu a dynastii Nasr, protože se domnívám, že bez předchozí znalosti událostí, které předcházely dobytí Granady, je nemožné zabývat se Nasrovskou politikou, ekonomikou a uměním. Za dvě a půl století existence Nasrovského emirátu se na trůně vystřídalo více jak dvacet emírů a to mělo velký vliv na vnitřní politiku, která je charakteristická soupeřením o trůn, krvavými hádkami, vraždami a neschopností se dohodnout. Stát, který není schopný vyřešit vnitřní spory a sjednotit se proti nepříteli, nemá velké šance na výhru války. Politická nestabilita v emirátu značně přispěla k prohře, kterou utrpěl Nasrovský emirát od Katolických Veličenstev. Roku 1492 byly uzavřeny mírové dohody, které...
|
host ::
RSS.