|
|
Pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem
TOBOLKOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá pracovní zátěží u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Cílem práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak pracovníci v sociálních službách v domově se zvláštním režimem subjektivně vnímají zátěž? Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol, které jsou podloženy na základě odborné literatury. V kapitolách je podrobně popsána profese pracovníka v sociálních službách včetně odborné způsobilosti. Také je zde vymezena sociální služba domov se zvláštním režimem. Následující část se týká definování zátěže, rozdělení zátěže na pracovní, psychickou a fyzickou. V souvislosti s pracovní zátěží je v této kapitole zmíněn i termín work life balance. V další kapitole je připomenuta prevence vzniku zátěže, konkrétně supervize a psychohygiena. Poslední kapitola se detailně zabývá syndromem vyhoření. Ve výzkumné části této práce byl vymezen cíl práce a hlavní výzkumná otázka, na základě které bylo stanoveno pět dílčích výzkumných otázek. K získání dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, dále byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum byl zvolen konkrétní domov se zvláštním režimem v kraji Vysočina. Výzkumu se zúčastnilo devět pracovníků v sociálních službách pracujících v zařízení minimálně jeden rok. Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, na jehož základě byly otázky výzkumu upraveny. V další fázi byl realizován vlastní výzkum. Získaná data byla zpracována metodou trsů a následně vyhodnocena. Vyhodnocená data jsou uspořádána dle dílčích výzkumných otázek. Pracovníci v sociálních službách režim práce zvládají dobře. Práci považují pracovníci zařízení za náročnou po fyzické, ale zejména po psychické stránce. Manipulace s ležícími klienty je pracovníky zařízení shledávána jako nejnáročnější úkon. Za nejvíce psychicky náročnou situaci je podle pracovníků úmrtí klientů, jednání s klienty, neustálé vysvětlování úkonů, informací aj. Pracovníci zařízení zažívají stresové situace s klienty, častěji však s rodinou klientů. Za zdravotní problémy, které souvisí se zaměstnáním pracovníků zařízení, jsou považovány především bolesti zad. Výsledky této diplomové práce mohou sloužit vybranému domovu se zvláštním režimem kraje Vysočina nebo jako studijní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Rodinné soužití s osobou se zdravotním postižením
TOBOLKOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá rodinným soužitím s osobou se zdravotním postižením. Téma bylo zvolené z důvodu, že k osobám se zdravotním postižením konkrétně s mentálním postižením mám velmi kladný vztah. Hlavním úkolem této práce je zmapovat faktory, které ovlivňují soužití s osobou se zdravotním postižením. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola teoretické části se zabývá problematikou zdravotního postižení a jeho dělení. Druhá kapitola je zaměřena na osoby s mentálním postižením, konkrétně na příčiny vzniku tohoto postižení, klasifikaci jednotlivých stupňů postižení a na výchovu a vzdělávání. Třetí kapitola je soustředěna na rodinu, která pečuje o osobu s mentálním postižením. Zde jsou popsány reakce rodičů na narození dítěte se zdravotním postižením, vztahy mezi sourozenci a péče o člověka s mentálním postižením. Čtvrtá a poslední kapitola popisuje základní sociální služby, jejich formy. Dále jsou zde zmíněny konkrétní sociální služby, které mohou osoby s mentálním postižením využívat. Ve výzkumné části je vytyčen cíl práce a byla stanovena hlavní výzkumná otázka ,,Jak ovlivňuje rodinné soužití péče o osobu se zdravotním postižením?" a pro její zodpovězení byly použity čtyři dílčí výzkumné otázky. Pro získání potřebných dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu za použití metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Z výzkumu vyplynulo, že péči o osobu se zdravotním postižením pečující osoby zvládají dobře. Informanti se většinou shodli, že pociťují spíše psychickou zátěž. Nejčastěji využívanou sociální službou mezi informanty je denní stacionář. Podle většiny dotazovaných se péče o osoby se zdravotním postižením v budoucnu nezmění. Z výzkumu také vyplynulo, že všichni informanti tráví svůj volný čas s osobou se zdravotním postižením. Získané informace mohou sloužit jako informační materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
host ::
RSS.