Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Recyklace fosforu z čistírenských kalů pomocí termochemických metod
Struňáková, Katarína ; Šyc, Michal (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Světová produkce potravin je silně závislá na aplikaci fosforečnanových hno- jiv, pro jejichž výrobu je nezbytná primární fosfátová hornina - apatit. Jedná se o neobnovitelný zdroj fosforu a vyčerpání jeho zásob je odhadováno v horizontu 50 - 300 let. Významným sekundárním zdrojem fosforu jsou čistírenské kaly, ze kterých lze fosfor recyklovat. Jedním ze způsobů jeho recyklace jsou termoche- mické metody. V této diplomové práci byla sledována hydrotermální karbonizace stabilizovaného čistírenského kalu v prostředí destilované vody, roztoku kyseliny sírové a hydroxidu sodného. Sledován byl transport fosforu a těžkých kovů mezi pevný a kapalný produkt této úpravy v závislosti na podmínkách prostředí. Ve všech případech došlo k redukci hmotnosti čistírenského kalu a destrukci části organické hmoty. Nejvyšší účinnosti bylo dosaženo v alkalických podmín- kách, kdy došlo k redukci hmotnosti o 44 % a výsledný pevný produkt obsahoval přibližně 25 % organické hmoty. 91 % fosforu po neutrální hydrotermální úpravě zůstala v pevném produktu, ve kterém se kumulovaly i ostatní sledované prvky. K největšímu uvolnění fosforu do kapalné fáze došlo v kyselých podmínkách, kdy se rozpustilo 62 % fosforu. Kromě toho ale došlo i k výraznému rozpouštění těžkých kovů (zejména Cr, Ni a Zn). V alkalických podmínkách bylo...
Stanovení potenciálu procesních vod pro recyklaci kovů
Struňáková, Katarína ; Krystyník, Pavel (vedoucí práce) ; Jadrný, Josef (oponent)
Spalováním odpadů v zařízeních pro energetické spalování vzniká mimo jiné mnoho vedlejších produktů, například popílek a škvára. Tyto produkty mohou obsahovat určité koncentrace těžkých kovů, některé z nich lze kyselým loužením převést do vodní fáze, ze které je možné je následně získávat několika metodami, např. elektrodepozicí. Tato bakalářská práce je zaměřena na popis procesu zpracování odpadu a nakládáním s pevným zbytkem, jež může být využit jako sekundární surovina. V zařízením v České republice s kapacitou 96 000 t/rok se ročně vyskytne zhruba 27 tun zinku, jehož ekonomická hodnota je více než 1 700 000 Kč. Při účinnosti extrakce 80 % je tato hodnota stále více 1 400 000 Kč. Je tu proto možnost, že by tento zinek mohl být získáván a využíván jako druhotná surovina.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.