|
|
Poezie prvních tří desetiletí 19. století. Východiska a podmínky tvorby a její žánrová skladba v díle osvícenské básnické generace
Vítová, Andrea ; Sgallová, Květa (vedoucí práce) ; Bekešová, Martina (oponent) ; Tureček, Dalibor (oponent)
Disertační práce Poezie prvních tří desetiletí 19. století. Východiska a podmínky tvorby a její žánrová skladba v díle osvícenské básnické generace se zabývá poezií českého národního obrození od vystoupení Puchmajerovy básnické školy vycházející z osvícenského klasicismu až po díla vznikající pod sílícím vlivem romantismu ve třicátých letech 19. století. Klade si za cíl sledovat vývoj, proměny a vzájemné působení nejdůležitějších lyrických i epických žánrů obrozenské poezie, a to se zřetelem k dobové úloze veršovaného slova a k specifickým podmínkám tvorby i recepce jazykově českých básnických děl. Předpokládá a na konkrétních textech ověřuje, že psaní českých básní je pro obrozenské autory především výrazem vlasteneckého úsilí; talent a literární erudice nejsou nutnou dispozicí k tvorbě. Práce analyzuje básnické texty a výsledky zobecňuje v podobě základních rysů obrozenské poezie. Na základě proměn jednotlivých žánrů zdůrazňují závěry práce zásadní posun, k němuž v básnické tvorbě národního obrození došlo ve dvacátých letech 19. století. Směřování básní k vysoké náročnější poezii, nebo naopak k zábavné produkci odráželo reálnou diferenciaci čtenářstva doposud soustředěného v představě idealizovaného čtenáře-vlastence. Analýza textů rovněž dokládá, že poezii v prvních třech desetiletích 19. století...
|
|
|
Máchův jamb a prostředky zeslabování konfliktu jazyka a metra
Ibrahim, Robert ; Sgallová, K.
Studie navazuje na výsledky strukturalistického bádání v oblasti veršové teorie (Roman Jakobson, Miroslav Červenka). Rozbor máchovského jambu básnické skladby Máj (1836) je založen na zkoumání vztahu jazyka a zvoleného metra, a zejména na výkladu rozporu mezi metrickým schématem a jeho jazykovou výplní v místech, kde se první (tedy přízvučná) slabika víceslabičného slova objevuje na slabé pozici verše. V básni Máj je takových veršů 87%, ale ve většině případů se jedná o přízvuk na první slabé pozici verše (nebo na pozici po caesuře), což je v českém jambu chápáno jako jedna z možností, jak vyřešit incipit vzestupného verše. Za povšimnutí stojí také morfologická organizace nemetrických veršů (např. s předložkou či předponou na slabé pozici) - upřednostňování určitých konfigurací by mohlo být přičteno Máchovu autorskému stylu.
|
|
|
Máchovské rezonance. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)
Piorecký, Karel ; Křivánek, Vladimír ; Charypar, Michal ; Fořt, Bohumil ; Hrbata, Zdeněk ; Ibrahim, Robert ; Koten, Jiří ; Sládek, Ondřej ; Sgallová, K. ; Šerlaimova, S. ; Berkes, T. ; Budagova, L. ; Čolakova, Ž. ; Galmiche, X. ; Grigorov, D. ; Melnyčenko, I. ; Procházka, M. ; Valcerová, A.
Mezinárodní bohemistický kongres se koná každých pět let z iniciativy Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Letošního kongresu se zúčastnilo více než 150 vědců z celého světa. Diskuse o projevech "jinakosti" v české literatuře byla vedena ve čtyřech tematických blocích. Vzhledem ke stému výročí narození K. H. Máchy v roce 2010 byl jeden z diskusních panelů nazván Poezie, recepce, intertextovost: druhý život díla K. H. Máchy. Konferenční příspěvky se v tomto bloku přednostně soustředily k tvorbě básníků a prozaiků, kteří se svým dílem hlásili k Máchovu odkazu a čerpali z něj inspiraci. Odlišnou cestu k porozumění významu Máchova díla nabídly referáty, které jej vnímaly v kontextu evropského a zejména středoevropského romantismu. Máchovo dílo vytvořilo rovněž příležitost k úvahám nad dějinami české literární vědy a ke sledování vlivu tohoto básníka na formování pražského literárněvědného strukturalismu.
|
host ::
RSS.