|
|
Struktura románů Jurije Andruchovyče
Sevruk, Alexej ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Morávková, Alena (oponent)
Románový svět Jurije Andruchovyče vykazuje značnou vnitřní soudržnost díky společným místům, objevujícím se ve všech jeho románech. Tato místa vytváří systém, jenž se stal předmětem dané práce. Autor aktualizuje předrománové literární žánry, což implikuje fabulační schéma iniciačního románu. Postavy Andruchovyčových románů splňují požadavek tzv. "iniciačního trojúhelníku", jež ve spojení s teatrálností a karnevalovostí postav propůjčuje Andruchovyčovým románům postmoderní intersémiotický rozměr. Karneval představuje základní téma Andruchovyčovy tvorby a poutá významy vlastní tomuto kulturnímu fenoménu. V karnevalovosti nacházejí svůj odraz takové postmoderní textotvorné praktiky, jakými jsou metatextovost a intertextualita literárního díla. Odkazy na jiné texty dávají Andruchovyčovu tvorbu do kontextu analogických historických literárních praktik a žánrů. Textový amalgam imituje pestrý a nejednoznačný obraz světa. Stěžejním prostorovým motivem v Andruchovyčově díle je město. Autor klade důraz na důležitost města jako kulturního a kulturotvorného činitele. Autor pracuje s jednotlivými toposy se sobě vlastní ironií a podle postmoderního klíče zpochybňuje některé významy, jež se k nim vážou. Motiv iniciace v obecnější rovině funguje jako zasvěcení ukrajinské literatury do světového kulturního dědictví....
|
|
|
Literární suržyk: obrysy literární vícejazyčnosti
Sevruk, Alexej ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Bakula, Boguslaw Leszek (oponent) ; Kalina, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje smíšené hybridní rusko-ukrajinské řeči známé jako suržyk s důrazem na její reflexi v dílech současné ukrajinské literatury. Cílem práce je načrtnout základní rysy, kterými se ubírá či by se mohlo ubírat současné uvažování o literárním suržyku. V první části dochází k všestrannému vymezení pojmu suržyk, k jeho sociolingvistickému definování, geografickému a funkčnímu rozšíření. Je naznačen vztah mezi tímto jevem a jeho literárním odrazem - tak zvaným literárním (nebo též autorským či vědomým) suržykem. Následující část mapuje reflexi literárního suržyku v odborné literatuře, a to jak zaměřené lingvisticky, tak literárně-teoreticky. Je zde podrobně rozebráno, jak s pojmem literární suržyk (nebo suržyk v literatuře) pracují autoři zásadních monografií, věnovaných tomuto jevu (Artur Bracki, Larysa Masenková, Salvatore Del Gaudio), ale také autoři klíčových prací o ukrajinské postmoderní literatuře a ukrajinské společnosti (Tamara Hundorovová, Roksana Charčuková, Ola Hnatiuková). Ve třetí části je pro další zkoumání literárního suržyku převzat koncept intratextové vícejazyčnosti Petra Mareše. Práce sleduje, jakých forem nabývá hybridní řeč v ukrajinské literatuře a jaké funkce zde plní. Pro uchopení literárního suržyku byly seznány jako nejvhodnější některé specifické formy textové...
|
|
|
Struktura románů Jurije Andruchovyče
Sevruk, Alexej ; Morávková, Alena (oponent) ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce)
Románový svět Jurije Andruchovyče vykazuje značnou vnitřní soudržnost díky společným místům, objevujícím se ve všech jeho románech. Tato místa vytváří systém, jenž se stal předmětem dané práce. Autor aktualizuje předrománové literární žánry, což implikuje fabulační schéma iniciačního románu. Postavy Andruchovyčových románů splňují požadavek tzv. "iniciačního trojúhelníku", jež ve spojení s teatrálností a karnevalovostí postav propůjčuje Andruchovyčovým románům postmoderní intersémiotický rozměr. Karneval představuje základní téma Andruchovyčovy tvorby a poutá významy vlastní tomuto kulturnímu fenoménu. V karnevalovosti nacházejí svůj odraz takové postmoderní textotvorné praktiky, jakými jsou metatextovost a intertextualita literárního díla. Odkazy na jiné texty dávají Andruchovyčovu tvorbu do kontextu analogických historických literárních praktik a žánrů. Textový amalgam imituje pestrý a nejednoznačný obraz světa. Stěžejním prostorovým motivem v Andruchovyčově díle je město. Autor klade důraz na důležitost města jako kulturního a kulturotvorného činitele. Autor pracuje s jednotlivými toposy se sobě vlastní ironií a podle postmoderního klíče zpochybňuje některé významy, jež se k nim vážou. Motiv iniciace v obecnější rovině funguje jako zasvěcení ukrajinské literatury do světového kulturního dědictví....
|
host ::
RSS.