Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hyperintensional Modal Logic: Motivation, Semantic Frameworks, and Basic Theory.
Dragonová, Ivana ; Sedlár, Igor (vedoucí práce) ; Punčochář, Vít (oponent)
Modálny operátor je hyperintenzionálny, ak nerešpektuje pravidlo ekvivalencie (RE), podľa ktorého ak sú dve formuly logicky ekvivalentné, tak aj výsledky aplikácie modál- neho operátoru na nich sú ekvivalentné. Typicky sa naráža na túto situáciu napríklad pri témach ako vedomosti alebo presvedčenie, ktoré požadujú jemnejšie rozlíšenie výz- namov než sú propozície. Táto práca sa venuje triede modálnych logík neuzatvorených na pravidlo (RE), nazývajúcej sa hyperintenzionálna modálna logika a ponúka prehľad sémantických prístupov, ktoré môžeme použiť na vhodnú interpretáciu tejto triedy logík. Zaoberáme sa stavovým prístupom zavedeným Rantalom(1982) a neskôr rozšíreným Wansin- gom(1990) a zaoberáme sa aj štrukturalistickým prístupom navrhnutým Cresswellom(1975). V poslednej časti sa venujeme nedávnemu hyperintenzionálnemu prístupu (Sedlár(2021), Pascucci and Sedlár(2023)) a ukážeme, že zmienený stavový aj štrukturalistický prístup môžu byť modelované vnútri Sedlárových hyperintenzionálnych modelov. Dokazujeme aj úplnosť všetkých zmienených hyperintenzionálnych sémantických prístupov - všetky z nich sú korektné a úplné vzhľadom na najmenšiu (hyperintenzionálnu) modálnu logiku. 1
Generic Approach to Updating Uncertainty: Focus on Conditioning
Kuncová, Alexandra ; Peliš, Michal (vedoucí práce) ; Sedlár, Igor (oponent)
Najprv sa budeme zaoberat' rôznymi druhmi reprezentácie neistoty a metódami aktualizácie pomocou kondicionalizácie. Zameriame sa na generický rámec (kon- dicionálnej) plauzibility pre jeho schopnost' generalizovat' všetky ostatné repre- zentácie. Následne sa lepšie pozrieme na tri štruktúry a uvedieme vlastnosti, ktoré je nutné pridat' rámcu kondicionálnej plauzibility, aby sme každú z nich dokázali skonštruovat'. Hlavným ciel'om tejto práce je ukázat', ako môže byt' verejné vy- hlásenie na jedno-agentových modeloch plauzibility, " ranking" štruktúrach, a " possibility" štruktúrach, v spojení s ich odpovedajúcimi mechanizmami zmeny, vnorené do rámca kondicionálnej plauzibility. Na záver ešte stručne popíšeme všeobecný model zmeny postavený na miere plauzibility. Kl'účové slová: dynamická logika, epistemická logika, neistota, rámec plauzibility, revízia presvedčenia, verejné vyhlásenie, zmena neistoty.
Dynamické epistemické logiky
Pivoňková, Martina ; Bílková, Marta (vedoucí práce) ; Sedlár, Igor (oponent)
V této práci se budeme zabývat logikou veřejného prohlášení, která je dynamickým rozšířením epistemické logiky. Nejprve vyložíme logiku pravdivého veřejného prohlášení pro multiagentní systém S5, a poté budeme zkoumat, jak by mělo vypadat veřejné prohlášení v systémech slabších než je S5. Zaměříme se konkrétně na systémy, v nichž neplatí axiom T a epistemický operátor nutnosti se v nich interpretuje nikoli jako "znalost , nýbrž jako "přesvědčení . Vytvoříme tak novou sé- mantiku veřejného prohlášení, které už nemusí být pravdivé, je ovšem jako pravdivé přijímáno. Systémy rozšířené o takovéto veřejné prohlá- šení se rovněž pokusíme axiomatizovat. Klíčová slova: logika veřejného prohlášení, logika přesvědčení
Fragmenty intuicionistické logiky, intermediárích logik a substrukturálních logik (vybrané otázky).
Truhlář, Pavel ; Bílková, Marta (vedoucí práce) ; Sedlár, Igor (oponent)
diplomové práce Pozitivní formule v některých substrukturálních logikách, autor Pavel Truhlář V této diplomové práci budeme zkoumat, které distributivní substrukturální logiky, tak jak jsou definovány v Resstalově knize "An Introduction to Substructural Logics" mají stejný positivní fragment s axiomem slabého vyloučeného třetího a bez něj. Hlavní výsledek této diplomové práce je, že některé substrukturální logiky tuto vlastnost mají. Zopakujeme základní pojmy, tak jak jsou popsány v Resstalově knize, zvláště pak konsekuce, přirozená dedukce, rámcové semantika, Hilbertův systém. Budeme používat věty o korektnosti a úplnosti. Také budeme potřebovat větu o ekvivalenci přirozené dedukce a Hilbertova důkazového systému. Všechny tyto důležité věty jsou ve výše uvedené Resstalově knize. V další části dokážeme náš hlavní výsledek. Budeme používat sémantiku rámců podobně jako de Jongh and Zhao v článku "Positive Formulas in Intuitionistic and Minimal Logic". Definujeme, co to je top model. Poté ukážeme, jak z daného modelu vytvoříme top model. Pro každou formuli definujeme její pozitivní část, to jest formuli, která se na top modelech chová stejně jako původní formule. Pro formulaci naší hlavní věty použijeme Hilbertův kalkulus. Dokážeme ji pomocí věty o dedukci, která platí pro některé typy Hilbertova...
Substructural logics for pooling information
Sedlár, Igor ; Punčochář, Vít
This paper puts forward a generalization of the account of pooling information – offered by standard epistemic logic – based on intersection of sets of possible worlds. Our account is based on information models for substructural logics and pooling is represented by fusion of information states. This approach yields a representation of\npooling related to structured communication within groups of agents. It is shown that the generalized account avoids some problematic features of the intersection-based approach. Our main technical result is a sound and complete axiomatization of a substructural epistemic logic with an operator expressing pooling.\n
Generic Approach to Updating Uncertainty: Focus on Conditioning
Kuncová, Alexandra ; Peliš, Michal (vedoucí práce) ; Sedlár, Igor (oponent)
Najprv sa budeme zaoberat' rôznymi druhmi reprezentácie neistoty a metódami aktualizácie pomocou kondicionalizácie. Zameriame sa na generický rámec (kon- dicionálnej) plauzibility pre jeho schopnost' generalizovat' všetky ostatné repre- zentácie. Následne sa lepšie pozrieme na tri štruktúry a uvedieme vlastnosti, ktoré je nutné pridat' rámcu kondicionálnej plauzibility, aby sme každú z nich dokázali skonštruovat'. Hlavným ciel'om tejto práce je ukázat', ako môže byt' verejné vy- hlásenie na jedno-agentových modeloch plauzibility, " ranking" štruktúrach, a " possibility" štruktúrach, v spojení s ich odpovedajúcimi mechanizmami zmeny, vnorené do rámca kondicionálnej plauzibility. Na záver ešte stručne popíšeme všeobecný model zmeny postavený na miere plauzibility. Kl'účové slová: dynamická logika, epistemická logika, neistota, rámec plauzibility, revízia presvedčenia, verejné vyhlásenie, zmena neistoty.
Hypotetické soudy, pravdivost a tvrditelnost
Punčochář, Vít ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sedlár, Igor (oponent) ; Bílková, Marta (oponent)
Vít Punčochář Disertační práce na téma: Hypotetické soudy, pravdivost a tvrditelnost Abstrakt: Základním tématem této disertační práce je logika indikativních kondicionálních vět, tj. vět, které mají obvykle tvar Pokud A, tak B. V klasické logice jsou tyto věty analyzovány pomocí tzv. materiální implikace, avšak tato analýza je v mnoha ohledech problematická. Část této práce je věnována rozboru problémů, se kterými se musíme potýkat, když chceme modelovat indikativní kondicionální věty pomocí standardní sémantiky klasické logiky. Je přitom kladen důraz na zdánlivě paradoxní situaci, v níž se přitom ocitáme. Některé obecné principy klasické logiky (jako třeba ten, podle něhož můžeme z věty Platí A nebo B odvodit větu Pokud A neplatí, tak platí B) vypadají na první pohled zcela nezpochybnitelně, avšak přitom mají velmi kontroverzní důsledky. V práci jsou představeny jak pokusy o obhajobu klasické logiky, tak i pokusy o její revizi. Přístupy k logické analýze kondicionálních vět jsou v předkládané práci rozděleny na dva základní druhy: ontický a epistemický. Ontický přístup vymezuje všechny klíčové sémantické pojmy pomocí pojmu pravdivosti, která se v logice chápe jako vztah mezi větami daného jazyka a stavy světa. Oproti tomu epistemický přístup se neopírá o pojem pravdivosti, nýbrž o pojem tvrditelnosti....
Dynamické epistemické logiky
Pivoňková, Martina ; Bílková, Marta (vedoucí práce) ; Sedlár, Igor (oponent)
V této práci se budeme zabývat logikou veřejného prohlášení, která je dynamickým rozšířením epistemické logiky. Nejprve vyložíme logiku pravdivého veřejného prohlášení pro multiagentní systém S5, a poté budeme zkoumat, jak by mělo vypadat veřejné prohlášení v systémech slabších než je S5. Zaměříme se konkrétně na systémy, v nichž neplatí axiom T a epistemický operátor nutnosti se v nich interpretuje nikoli jako "znalost , nýbrž jako "přesvědčení . Vytvoříme tak novou sé- mantiku veřejného prohlášení, které už nemusí být pravdivé, je ovšem jako pravdivé přijímáno. Systémy rozšířené o takovéto veřejné prohlá- šení se rovněž pokusíme axiomatizovat. Klíčová slova: logika veřejného prohlášení, logika přesvědčení
Logic of questions
Peliš, Michal ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedlár, Igor (oponent) ; Wiśniewski, Andrzej (oponent)
Logika otázek Michal Peliš Disertační práce Abstrakt Práce se zabývá jedním z odvětví neklasických logik - logikou otázek (erotetickou logikou). V úvodní části se hovoří obecně o formalizovaném přístupu k otázkám v logice a současně je stručně shrnuta zejména nejnovější historie tohoto odvětví. Zde je též zdůvodňována smysluplnost zachycení úsudků, v nichž se otázky objevují, a je představena formalizace otázky založená na explicitním stanovení množiny přímých odpovědí. Zbytek práce je rozdělen na dvě části, které lze číst nezávisle. První část se zabývá důsledkovými relacemi v inferenční erotetické logice (inferential erotetic logic). Plně zde využíváme rámec původní inferenční erotetické logiky zavedené Andrzejem Wiśniewskim. Používáme výhradně formalizaci otázek pomocí množiny přímých odpovědí, kdy přímé odpovědi jsou formule deklarativního jazyka. Protože jsou důsledkové relace s otázkami definovány pomocí klasického vícezávěrového sémantického důsledku, využíváme při důkazech přístup založený na třídách modelů. V této části nám jde o obecný přístup ovšem s omezením, kdy je deklarativní jazyk rozšířen o otázky, ale k propojení deklarativního a interogativního jazyka dojde až na úrovni důsledkových relací. Primárním zájmem je studovat vztahy mezi jednotlivými erotetickými důsledkovými relacemi. Druhá...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.