|
|
Comparison of sensitivity of drop coating deposition Raman spectroscopy and surface enhanced Raman spectroscopy for study of biologically important molecules
Sayedová, Shirin ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Hofbauerová, Kateřina (oponent)
Hlavní náplní této práce bylo porovnání citlivosti dvou metod Ramanovy spektroskopie a to metodu kapkově nanášených povlaků a povrchem zesílenou Ramanovu spektroskopii pro vybrané biologicky významné molekuly: kyselinu dipikolínovou, kyselinu acetylsalicylovou, methylenovou modř a riboflavin. Pro DCDR experimenty byly použité tři hydrofobní povrchy: komerční destička Tienta, leštěná destička z CaF2 a povrch s měděnými nanočásticemi s gradientem hydrofobicity. Pro SERS metodu byly použité dva komerční povrchy. Obě techniky jsou vhodné na měření vzorek o nízkých koncentracích a malých výchozích objemech roztoků. Metoda DCDR, na rozdíl od SERS metody, umožňovala pracovat s vyšším výkonem excitačního záření. SERS technika byla výrazně citlivější na výběr vhodného SERS aktivního povrchu. Spektra získané metodou SERS byly navíc ovlivněné způsobem adsorpce látky na povrch. Studiem povrchu s gradientem hydrofobicity jsme zjistili, že tento povrch má vliv na tvar vyschnutých kapek. Závislost na intenzitě Ramanova spektra nebyla v případě metylenové modři zjištěná. Pro obě metody jsme určili hraniční koncentrace roztoků zkoumaných molekul, které je ještě možné detegovat. Prokázali jsme, že SERS technika je výhodnější jen v případe metylenové modři.
|
|
|
Functional characterization of MDR pump Pdr5p responsible for multiple drug resistance in yeast Saccharomyces cerevisiae
Sayedová, Shirin ; Gášková, Dana (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Jedním z hlavních důvodů selhávání léčby infekcí způsobených patogenními mikroor- ganismy je nadměrná exprese membránových proteinů, které aktivně odstraňují léky z buněk, což vede k fenoménu zvanému mnohočetná léková rezistence MDR. V této práci jsme se zaměřili na funkční charakterizaci MDR pumpy Pdr5p u kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Ověřili jsme, že je možné použít dis-C3(3) fluorescenční metodu pro stanovení vazebných míst, do kterých se substráty vážou ve vazebné kapse pumpy ScPdr5p. Zaměřili jsme se na studium vazebné kapsy ScPdr5p pomocí triazolových derivátů: ravukonazolu, vorikonazolu a flukonazolu. Pomocí zónového testu jsme ukázali, že všechny tři studo- vané triazoly jsou substráty pumpy ScPdr5p. Zjistili jsme, že tyto strukturní analogy mají výrazně odlišný vliv na inhibici transportu potenciometrické fluorescenční sondy dis-C3(3) pumpou ScPdr5p, a také, že ravukonazol s vorikonazolem vzájemně kompetují o transport pumpou ScPdr5p. Využili jsme fluorescenční přístup ke studiu vazby azolů do vazebné kapsy pumpy ScPdr5p pomocí benchmark substrátů, které se vážou selek- tivně pouze do jednoho vazebného místa ve vazebné kapse pumpy ScPdr5p, a podpořili jsme tak hypotézu, že ravukonazol a vorikonazol se vážou do více než jednoho vazebného místa. 1
|
|
|
Comparison of sensitivity of drop coating deposition Raman spectroscopy and surface enhanced Raman spectroscopy for study of biologically important molecules
Sayedová, Shirin ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Hofbauerová, Kateřina (oponent)
Hlavní náplní této práce bylo porovnání citlivosti dvou metod Ramanovy spektroskopie a to metodu kapkově nanášených povlaků a povrchem zesílenou Ramanovu spektroskopii pro vybrané biologicky významné molekuly: kyselinu dipikolínovou, kyselinu acetylsalicylovou, methylenovou modř a riboflavin. Pro DCDR experimenty byly použité tři hydrofobní povrchy: komerční destička Tienta, leštěná destička z CaF2 a povrch s měděnými nanočásticemi s gradientem hydrofobicity. Pro SERS metodu byly použité dva komerční povrchy. Obě techniky jsou vhodné na měření vzorek o nízkých koncentracích a malých výchozích objemech roztoků. Metoda DCDR, na rozdíl od SERS metody, umožňovala pracovat s vyšším výkonem excitačního záření. SERS technika byla výrazně citlivější na výběr vhodného SERS aktivního povrchu. Spektra získané metodou SERS byly navíc ovlivněné způsobem adsorpce látky na povrch. Studiem povrchu s gradientem hydrofobicity jsme zjistili, že tento povrch má vliv na tvar vyschnutých kapek. Závislost na intenzitě Ramanova spektra nebyla v případě metylenové modři zjištěná. Pro obě metody jsme určili hraniční koncentrace roztoků zkoumaných molekul, které je ještě možné detegovat. Prokázali jsme, že SERS technika je výhodnější jen v případe metylenové modři.
|
host ::
RSS.