|
| |
|
|
Terminální extubace - vnímání rodinou
Salomonová, Kateřina ; Le Roy, Anne (vedoucí práce) ; Maláska, Jan (oponent)
Tato studie se zaměřuje na ukončení život udržující terapie u pacientů v terminálním stádiu onemocnění, a to především ventilační terapie. Naším cílem bylo zjistit, jak tento proces vnímá rodina pacientů. Zejména, zda vnímají rozdíl mezi pacientem se zajištěnými dýchacími cestami či terminálně extubovaným. Zjišťovali jsme také, zda jsou ošetřující sestry pacientů schopny správně odhadnou pocity rodiny, a kdo všechno je začleněn do procesu rozhodování o eliminaci léčby. Terminální extubace umožňuje přirozenější umírání a pacient není sužován diskomfortem, který způsobuje intubace. Vůči tomuto postupu se objevují výhrady mimo jiné i proto, že není zcela jasné, jak je vnímán okolím pacienta. V rámci naší studie jsme provedli rešerši české i zahraniční literatury a poté jsme získávali data od příbuzných zesnulých pacientů, kteří byli přítomni na oddělení během posledních hodin pacientova života. Dále jsme se dotazovali sester, které byly během této návštěvy ošetřujícími sestrami daného pacienta. Zajímalo nás, jak situaci hodnotili ony a porovnávali jsme, zda se jejich názory shodovaly s dojmy rodiny. Mimoto jsme s dotazovali na jejich obecný pohled na problematiku terminální extubace. V našem vzorku bylo 10 respondentů z řad příbuzných pacientů a 9 z řad sester. Z provedené studie vyplývá, že rodina...
|
|
|
Činnosti sestry u lůžka na anesteziologicko - resuscitačním oddělení
Salomonová, Kateřina ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Trnková, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na činnosti sestry u lůžka na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, které sestra provede během odpoledních hodin. Teoretická část práce je rozdělena na několik kapitol a zabývá se především významem anesteziologicko-resuscitačního oddělení, vzděláním sester pracujících v tomto oboru a jejich pracovní náplní. Mimoto je v této části popsáno pracoviště KAR FNKV a organizace práce konkrétně na Resuscitačním oddělení II, kde byl výzkum prováděn. V empirické části jsem se věnovala samotnému rozboru činností, které sestra na ARO provádí. Mimo výčtu těchto činností a jejich podrobnému popisu se práce zabývá především jejich časovou náročností. V samostatné kapitole je definována výzkumná metoda pozorování a dále je zdůrazněn význam psychohygieny sester a způsoby, jak může být prováděna. Z provedené studie vyplývá, že nejvíce času zabere sestrám komunikace mezi sebou, s lékařem, jinými zdravotnickými pracovníky, s rodinou nebo v situacích, kde to jeho stav umožňoval se samotným pacientem. Dalšími časově nejnáročnějšími intervencemi byly monitorace pacienta a medikace.
|
host ::
RSS.