|
|
Zásadní rozdíly při zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 134/2016 Sb. z pohledu praxe
Salmon, Jan ; Horáček, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá zejména změnami v právní úpravě zadávání veřejných zakázek po přijetí zákona č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek. V této rigorózní práci se autor zabývá bližším rozborem odlišných aspektů zadávacího řízení z pohledu zadavatele, popřípadě administrátora veřejné zakázky, který je však konfrontován s názory podporujícími zájmy dodavatelů a zájmy občanů na efektivní a transparentní přerozdělování veřejných prostředků. V úvodu se práce zabývá legislativní konstrukcí nového zákona, jeho cíly a konfrontací těchto cílů s dostupnými fakty a statistickými údaji. Dále práce rozvádí a srovnává základní zásady, na kterých je nový zákon postaven. Práce se také krátce věnuje výjimkám nového zákona, tedy veřejným zakázkám malého rozsahu, zadávání právních služeb, úvěrů a tzv. in-house zadávání. Práce dále věnuje pozornost samotnému procesu zadávání a odlišnostem, které podstatně mění zadávací praxi. Nejdříve práce rozebírá novou úpravu tvorby zadávacích podmínek a procesy bezprostředně předcházejí. Práce dále chronologicky pokračuje změnami v posouzení a hodnocení nabídek, zejména rozebírá novinky týkající se hodnotících kriterií, procesu hodnocení nabídek a fakultatizací dříve obligatorních hodnotících komisí, kdy tématický okruh práce úzavírá institutem mimořádně...
|
|
|
Zásadní rozdíly při zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 134/2016 Sb. z pohledu praxe
Salmon, Jan ; Horáček, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá zejména změnami v právní úpravě zadávání veřejných zakázek po přijetí zákona č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek. V této rigorózní práci se autor zabývá bližším rozborem odlišných aspektů zadávacího řízení z pohledu zadavatele, popřípadě administrátora veřejné zakázky, který je však konfrontován s názory podporujícími zájmy dodavatelů a zájmy občanů na efektivní a transparentní přerozdělování veřejných prostředků. V úvodu se práce zabývá legislativní konstrukcí nového zákona, jeho cíly a konfrontací těchto cílů s dostupnými fakty a statistickými údaji. Dále práce rozvádí a srovnává základní zásady, na kterých je nový zákon postaven. Práce se také krátce věnuje výjimkám nového zákona, tedy veřejným zakázkám malého rozsahu, zadávání právních služeb, úvěrů a tzv. in-house zadávání. Práce dále věnuje pozornost samotnému procesu zadávání a odlišnostem, které podstatně mění zadávací praxi. Nejdříve práce rozebírá novou úpravu tvorby zadávacích podmínek a procesy bezprostředně předcházejí. Práce dále chronologicky pokračuje změnami v posouzení a hodnocení nabídek, zejména rozebírá novinky týkající se hodnotících kriterií, procesu hodnocení nabídek a fakultatizací dříve obligatorních hodnotících komisí, kdy tématický okruh práce úzavírá institutem mimořádně...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Salmon, Jan ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavením poškozeného v trestním řízení v České republice z mnoha úhlů: ať už jde o jeho historický vývoj na území dnešního státu, nebo definici pojmu poškozeného dle současné právní úpravy, respektujíce postavení české republiky v rámci Evropské unie a závazností některých evropských norem pro Českou republiku a její právní systém a závaznost právních dokumentů z úrovně OSN. Dále lze vysledovat vymezení pojmu oběť trestné činnosti, který v českém právní řádů není totožný s pojmem poškozený. V jiných právních řádech však nacházíme shodu mezi těmito pojmy. Dále je pozornost věnována procesním právům poškozeného a především právu uplatnit nárok na náhradu škody v adhezním řízení. V další kapitole se diplomová práce zaobírá institutem odklonů, který je v českém právu jevem poměrně novým a progresivním. V závěrečné části diplomové práce jsou krátce popsány podmínky poskytování informací o trestním řízení s důrazem na poskytování informací v případech, kdy obětí trestného činu je osoba nezletilá, kdy primárním úkolem je ochrana osobních údajů a snaha zabránit druhotné viktimizaci. V diplomové práci jsou popsány 2 případy: nález Ústavního soudu, kde Ústavní soud zaujímá svůj postoj k procesním právům stěžovatele a rozsudek Evropského soudního dvora v případu Maria Pupino,...
|
host ::
RSS.