Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Metodika ELISpot a predikce rejekce po transplantaci ledviny.
Rybáková, Kateřina ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent)
Nejlepším terapeutickým řešením pro pacienty s chronickým selháním ledvin je transplantace. Celkové přežívání transplantovaných orgánů i pacientů je díky velkému pokroku v imunosupresivní terapii značně vysoké. Na druhou stranu na funkci transplantovaného orgánu se může imunosupresivní léčba podepsat svými nežádoucími vedlejšími účinky - příliš silná imunosuprese se může projevit infekcí či novotvary, naopak nedostatečná odhojením štěpu. Vzhledem k závažnosti akutní rejekce je hlavním cílem spolupráce klinických lékařů s transplantačními imunology rozdělit pacienty na základě hodnocení imunologických rizikových faktorů do skupin s nízkým, středním a vysokým rizikem rejekce. V literatuře se uvádí, že počty (frekvence) buněk produkujících interferon gama (IFNγ) před transplantací umožňují identifikovat pacienty s vysokým rizikem akutní celulární rejekce a zároveň predikovat dlouhodobé přežívání štěpu. V této práci jsme z periferní krve pacientů odebrané před transplantací stanovovali pomocí metody ELISpot (Enzyme-linked immunosorbent spot assay) frekvence aktivovaných T lymfocytů specifických vůči antigenům dárce, které během krátké stimulace (24 hodin) produkovaly IFNγ. Výsledky jsme korelovali s výskytem akutní celulární (ACR) a humorální (AMR) rejekce a dalšími rizikovými faktory. U našeho souboru...
Metodika ELISpot a predikce rejekce po transplantaci ledviny.
Rybáková, Kateřina ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent)
Nejlepším terapeutickým řešením pro pacienty s chronickým selháním ledvin je transplantace. Celkové přežívání transplantovaných orgánů i pacientů je díky velkému pokroku v imunosupresivní terapii značně vysoké. Na druhou stranu na funkci transplantovaného orgánu se může imunosupresivní léčba podepsat svými nežádoucími vedlejšími účinky - příliš silná imunosuprese se může projevit infekcí či novotvary, naopak nedostatečná odhojením štěpu. Vzhledem k závažnosti akutní rejekce je hlavním cílem spolupráce klinických lékařů s transplantačními imunology rozdělit pacienty na základě hodnocení imunologických rizikových faktorů do skupin s nízkým, středním a vysokým rizikem rejekce. V literatuře se uvádí, že počty (frekvence) buněk produkujících interferon gama (IFNγ) před transplantací umožňují identifikovat pacienty s vysokým rizikem akutní celulární rejekce a zároveň predikovat dlouhodobé přežívání štěpu. V této práci jsme z periferní krve pacientů odebrané před transplantací stanovovali pomocí metody ELISpot (Enzyme-linked immunosorbent spot assay) frekvence aktivovaných T lymfocytů specifických vůči antigenům dárce, které během krátké stimulace (24 hodin) produkovaly IFNγ. Výsledky jsme korelovali s výskytem akutní celulární (ACR) a humorální (AMR) rejekce a dalšími rizikovými faktory. U našeho souboru...
Patogeneze hypercholesterolémie u Pražského hereditárně hypercholesterolemického (PHHC) potkana
Rybáková, Kateřina ; Vlachová, Miluše (vedoucí práce) ; Poledne, Rudolf (oponent)
Hypercholesterolémie představuje významný rizikový faktor pro vznik kardiovaskulárních chorob. Pro studium patogeneze i terapie hypercholesterolémie se využívá celé řady experimentálních modelů. V této diplomové práci se zaměřuji na charakterizaci jednoho z nich. Pražský hereditárně hypercholesterolemický (PHHC) potkan je vhodným modelem pro studium hypercholesterolémie. Přestože na standardní dietě většinu plazmatického cholesterolu transportuje v lipoproteinech o vysoké hustotě, na cholesterolové dietě se u něj rozvíjí hypercholesterolémie srovnatelná s hypercholesterolémií u člověka. Výhodou tohoto modelu je, že pro zvýšení cholesterolové hladiny není nutné do diety přidávat žlučové kyseliny či jiné látky, které jsou pro játra svými účinky často toxické. Hypercholesterolémie je u PHHC potkanů způsobena akumulací lipoproteinů o velmi nízké hustotě (VLDL), které jsou značně obohacovány cholesterolem již při svém vzniku v játrech. Tyto částice jsou pomaleji katabolizovány a zůstávají proto déle v cirkulaci. Zjistili jsme, že po podání 1% cholesterolové diety dochází u PHHC potkana k akumulaci cholesterylesterů (CE) v játrech a že výrazně stoupá i jejich koncentrace ve VLDL. Na zvýšené inkorporaci CE do VLDL se v játrech mohou podílet acylkoenzymA:cholesterolacyltransfera (ACAT) a mikrosomální...

Viz též: podobná jména autorů
3 Rybáková, Karolína
2 Rybáková, Katarína
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.