|
|
Analýza obchodu s živými dravci (Accipitriformes, Cathartiformes a Falconiformes) v rámci EU
RICHTROVÁ, Zuzana
Obchod s wildlife je výrazným faktorem ovlivňujícím stavy některých druhů v přírodě. Zejména jeho nelegální část, která je spolu s obchodem se zbraněmi a s drogami jednou z nejvýnosnějších, může být pro některé druhy fatální. Dravci dnes tvoří jednu z nejčastěji obchodovaných skupin ptáků na světě a hlavní hybnou silou tohoto obchodu je sokolnictví. Důležitým mezníkem pro ochranu dravců bylo rozvinutí technik umělých odchovů, ačkoliv ani to nedokázalo zcela potlačit odběry z přírody. Evropský trh byl donedávna velkým konzumentem importovaných ptáků, nicméně politika Evropské unie činí importy především divokých ptáků čím dál těžšími. Podporuje tak další aspekt, který je na tomto území historicky zakořeněný, a sice chovatelství. Chov a odchov dravců v zajetí se tak v Evropě rozmáhá a výrazně se podílí na globálním trhu. Cílem této práce bylo analyzovat obsah a objem obchodu s živými exempláři dravců v rámci EU za období 2000-2017. Kromě EU jako celku zde byly zpracovány i údaje pro Českou republiku. Ukázalo se, že EU je významným exportérem se vzrůstajícím trendem, zatímco import je zejména od roku 2006 omezován a trvale klesá. Obecně nejobchodovanějšími ptáky jsou sokolovití kříženci a raroh lovecký, což je dáno poptávkou na Středním východě. Přestože v evropském exportu jsou zastoupeni téměř výlučně ptáci ze zajetí, importu se stále účastní i ptáci z přírody, zejména supi z Guineje. Česká republika víceméně kopíruje evropské trendy. Zdá se, že na jejím vnitroevropském obchodu se výrazněji podílí ptáci řádu Accipitriformes, než je tomu u obchodu s třetími zeměmi. Ukázalo se, že evropské právní úpravy mohou mít na obchod zásadní vliv a to i globálně. Nepříjemným zjištěním bylo, že použité zdroje (především databáze CITES) je nutné brát s rezervou, protože obsahují mnoho chyb a nesrovnalostí zásadně ovlivňujících výsledky.
|
|
|
Problematika kříženců a nepůvodních druhů sokolnických dravců (Falconiformes)
RICHTROVÁ, Zuzana
V posledních letech se čím dál častěji diskutuje o vlivu sokolnictví na volně žijící populace dravců. Zatímco dříve bylo hlavním tématem nelegální vybírání hnízd, dnes jde zejména o obavy týkající se mezidruhových kříženců a nepůvodních druhů. Práce se proto zaměřila na tuto problematiku a pokusila se shromáždit dostupné informace. Hlavním zjištěním bylo, že na toto téma neexistuje mnoho seriózních výzkumů, o které by bylo možno opřít jakékoliv tvrzení a z něj vyplývající zásahy do praxe. Z dostupných zdrojů vyšlo najevo, že nepůvodní druhy s největší pravděpodobností nepředstavují pro naši přírodu žádné riziko. Naproti tomu informace o křížencích byly místy velmi rozporuplné a často se rozcházely. Jistý vliv kříženci v přírodě pravděpodobně mají, na určení jeho závažnosti a nutnosti zásahů je však potřeba celou situaci vědecky lépe zmapovat. Pro tuto chvíli se jeví jako dostačující doporučená opatření sokolnickou organizací IAF (International Association for Falconry), která zahrnují: - zákaz svévolného vypouštění kříženců a nepůvodních druhů do přírody - zákaz jejich výcviku metodou volného letu - nutnost využívání telemetrie během výcviku - nutnost vynaložení maximálního úsilí pro jejich dohledání, pokud se ztratí - imprinting mláďat kříženců na druh, který se ve volné přírodě v okolí nevyskytuje Ke zlepšení by mělo dojít zejména na poli registrace dravců, která v tuto chvíli ve většině zemí neumožňuje spolehlivě dohledat rodiče ptáků a jednoznačně tak určit, že jde o křížence nebo čisté druhy.
|
host ::
RSS.