|
|
Československá kolonie ve Francii v letech 1918-1940. Postoj mateřské země k expatriotům.
Preradová, Jarmila ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Janoušek, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze pozornosti a péče, kterou věnovalo Československo svým krajanům ve Francii v období mezi dvěma světovými válkami. V prvních čtyřech kapitolách je řešeno spíše pozadí pozdějšího zkoumání. Postupně je jimi nastíněna situace týkající se obecně Čechů a Slováků ve Francii, dále struktura a vývoj československých spolků na území Francie, přehled československých vládních institucí a soukromých organizací věnujících se krajanské péči, následně pak nástin sjezdů vystěhovalců, kde prezentovali své potřeby, a s tím související snaha o zvýšení povědomí o životě emigrantů na domácí půdě. Hlavní přínos práce je obsažen v samotném bádání sledující postoj Československa ke krajanům zejména z hlediska sociálního, kulturního a církevního, částečně i z hospodářského, nicméně toto odvětví se spíše prolíná v ostatních kapitolách. Autorka dospěla k závěru, že přes značné množství organizací angažovaných v dané problematice byla péče o krajany ze strany Československa nedostatečná v celé sféře působení, a to jak z hlediska poskytování finanční, materiální či duchovní podpory, tak i z důvodu relativně malé spolupráce mezi aktéry na domácí straně. Klíčová slova Vystěhovalectví, Čechoslováci, Francie
|
|
|
Vzájemné vztahy československých a francouzských zednářů, 1918-1939
Preradová, Jarmila ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Při vzniku Československa se zároveň na jeho území začalo ustavovat a rozvíjet svobodné zednářtví. Vznikalo množství lóží v celé zemi, ačkoli výrazné centrum představovalo hlavní město Praha. Od roku 1923 fungovala nezávislá Velkolóže Národní Veliká Lóže Československá, sdružující české a slovenské zednáře. Tato soustava se během meziválečného období zapojovala do mezinárodních struktur prostřednictvím aktivity sebe samé, ale také působením jejích členů jako jednotlivců. Práce se zaměřuje na analýzu vztahů československých a francouzských svobodných zednářů v meziválečném období. Vzájemnou komunikaci zkoumá na poli mezinárodních organizací, dále v rámci návštěv, korespondence, udělování čestného členství a dalších aspektů. Předmětem zkoumání je také četnost komunikace a její možné proměny v čase. Neméně důležitým bodem je otázka, na kolik se o mezinárodní styk zasloužila Velkolóže jako organizace a na kolik se angažovali sami jednotliví zednáři. Dále pak práce zjišťuje, jestli vztahy probíhaly spíše na oficiální, nebo na přátelské úrovni, jestli se do mezinárodní komunikace zapojoval větší okruh zednářů nebo zda šlo o jen několik osobností. Klíčová slova: Svobodné zendářství, Československo, Francie
|
|
|
Československá kolonie ve Francii v letech 1918-1940. Postoj mateřské země k expatriotům.
Preradová, Jarmila ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Janoušek, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze pozornosti a péče, kterou věnovalo Československo svým krajanům ve Francii v období mezi dvěma světovými válkami. V prvních čtyřech kapitolách je řešeno spíše pozadí pozdějšího zkoumání. Postupně je jimi nastíněna situace týkající se obecně Čechů a Slováků ve Francii, dále struktura a vývoj československých spolků na území Francie, přehled československých vládních institucí a soukromých organizací věnujících se krajanské péči, následně pak nástin sjezdů vystěhovalců, kde prezentovali své potřeby, a s tím související snaha o zvýšení povědomí o životě emigrantů na domácí půdě. Hlavní přínos práce je obsažen v samotném bádání sledující postoj Československa ke krajanům zejména z hlediska sociálního, kulturního a církevního, částečně i z hospodářského, nicméně toto odvětví se spíše prolíná v ostatních kapitolách. Autorka dospěla k závěru, že přes značné množství organizací angažovaných v dané problematice byla péče o krajany ze strany Československa nedostatečná v celé sféře působení, a to jak z hlediska poskytování finanční, materiální či duchovní podpory, tak i z důvodu relativně malé spolupráce mezi aktéry na domácí straně. Klíčová slova Vystěhovalectví, Čechoslováci, Francie
|
|
|
Vzájemné vztahy československých a francouzských zednářů, 1918-1939
Preradová, Jarmila ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Při vzniku Československa se zároveň na jeho území začalo ustavovat a rozvíjet svobodné zednářtví. Vznikalo množství lóží v celé zemi, ačkoli výrazné centrum představovalo hlavní město Praha. Od roku 1923 fungovala nezávislá Velkolóže Národní Veliká Lóže Československá, sdružující české a slovenské zednáře. Tato soustava se během meziválečného období zapojovala do mezinárodních struktur prostřednictvím aktivity sebe samé, ale také působením jejích členů jako jednotlivců. Práce se zaměřuje na analýzu vztahů československých a francouzských svobodných zednářů v meziválečném období. Vzájemnou komunikaci zkoumá na poli mezinárodních organizací, dále v rámci návštěv, korespondence, udělování čestného členství a dalších aspektů. Předmětem zkoumání je také četnost komunikace a její možné proměny v čase. Neméně důležitým bodem je otázka, na kolik se o mezinárodní styk zasloužila Velkolóže jako organizace a na kolik se angažovali sami jednotliví zednáři. Dále pak práce zjišťuje, jestli vztahy probíhaly spíše na oficiální, nebo na přátelské úrovni, jestli se do mezinárodní komunikace zapojoval větší okruh zednářů nebo zda šlo o jen několik osobností. Klíčová slova: Svobodné zendářství, Československo, Francie
|
host ::
RSS.