|
|
Optimalizace hemodynamiky traumatologických nemocných v intenzivní péči pomocí transesofageální dopplerometrie
Pradl, Richard ; Chytra, Ivan (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Šrámek, Vladimír (oponent)
Využití monitorace pomocí transesofageální dopplerometrie jako neinvazívní metody k managementu náhrady tekutin byla popsána v několika studiích u plánovaných chirurgických výkonů. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv žasné optimalizace plasmatického objemu s užitím transesofageální dopplerometrie na normalizaci hladiny laktátu a rozvoj orgánové dysfunkce proti standardnímu režimu léčby u nemocných s polytraumatem. Jednalo se o randomizovanou, kontrolovanou studii. Pacienti s těžkým poraněním a krevní ztrátou větši než 2 000 ml, přijatí na resuscitační oddělení fakultní nemocnice, byli rozděleni do skupiny s monitorováním hemodynamiky s užitím transesofageální dopplerometrie a do kontrolní skupiny. Tekutinová resuscitace ve skupině Doppler byla vedena během prvních 12 hodin pobytu na oddělení pomocí protokolu využívajících dat monitorace transesofageální dopplerometrií, zatímco kontrolní skupina byla sledována standardním hemodynamickým monitorováním. Během hospitalizace byly hodnoceny hladiny laktátu a stupeň orgánového selhávání. Ve studii bylo hodnoceno 80 pacientů ve skupině Doppler a 82 pacientů v kontroloní skupině. U nemocných s transesofageální dopplerometrií bylo podáno intravenozně více koloidů během prvních 12 hodin pobytu na oddělení (1,667±426 ml versus 682±322 ml; p < 0,0001), a hladiny...
|
|
|
Hemodynamická optimalizace u jaterních resekcí
Zatloukal, Jan ; Pradl, Richard (vedoucí práce) ; Cvachovec, Karel (oponent) ; Málek, Jiří (oponent)
Snižování centrálního žilního tlaku je dnes doporučovaným a široce užívaným postupem v jaterní chirurgii. Použití této tzv. anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem je spojeno se snížením krevní ztráty a zlepšením klinických výsledků operovaných pacientů. Existuje několik postupů vedoucích ke snížení centrálního žilního tlaku. Doposud však nebylo jasně stanoveno, je-li některý z těchto postupů pro pacienta bezpečnější a výhodnější. Současně se stále vede diskuze o tom, je-li monitorace centrálního žilního tlaku jako hlavního parametru pro vedení anestezie u jaterních resekcí optimální, či zda by neměla být nahrazena sofistikovanější metodou hemodynamické monitorace a princip anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem nahrazen např. principem anestezie s vysokou variací tepového objemu (nebo jiného dynamického parametru preloadu). Výsledky naší práce neprokázaly zásadní rozdíly ve srovnávaných postupech vedoucích k dosažení nízkého centrálního žilního tlaku, ale naznačují možnost náhrady anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem za anestezii s vysokou variací tepového objemu při použití hemodynamické monitorace krevního oběhu. KLÍČOVÁ SLOVA Jaterní resekce, centrální žilní tlak, Pringlův manévr, hemodynamika, hemodynamická monitorace, tekutinová léčba, anestezie
|
|
|
Hemodynamická optimalizace u jaterních resekcí
Zatloukal, Jan ; Pradl, Richard (vedoucí práce) ; Cvachovec, Karel (oponent) ; Málek, Jiří (oponent)
Snižování centrálního žilního tlaku je dnes doporučovaným a široce užívaným postupem v jaterní chirurgii. Použití této tzv. anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem je spojeno se snížením krevní ztráty a zlepšením klinických výsledků operovaných pacientů. Existuje několik postupů vedoucích ke snížení centrálního žilního tlaku. Doposud však nebylo jasně stanoveno, je-li některý z těchto postupů pro pacienta bezpečnější a výhodnější. Současně se stále vede diskuze o tom, je-li monitorace centrálního žilního tlaku jako hlavního parametru pro vedení anestezie u jaterních resekcí optimální, či zda by neměla být nahrazena sofistikovanější metodou hemodynamické monitorace a princip anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem nahrazen např. principem anestezie s vysokou variací tepového objemu (nebo jiného dynamického parametru preloadu). Výsledky naší práce neprokázaly zásadní rozdíly ve srovnávaných postupech vedoucích k dosažení nízkého centrálního žilního tlaku, ale naznačují možnost náhrady anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem za anestezii s vysokou variací tepového objemu při použití hemodynamické monitorace krevního oběhu. KLÍČOVÁ SLOVA Jaterní resekce, centrální žilní tlak, Pringlův manévr, hemodynamika, hemodynamická monitorace, tekutinová léčba, anestezie
|
|
|
Optimalizace hemodynamiky traumatologických nemocných v intenzivní péči pomocí transesofageální dopplerometrie
Pradl, Richard ; Chytra, Ivan (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Šrámek, Vladimír (oponent)
Využití monitorace pomocí transesofageální dopplerometrie jako neinvazívní metody k managementu náhrady tekutin byla popsána v několika studiích u plánovaných chirurgických výkonů. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv žasné optimalizace plasmatického objemu s užitím transesofageální dopplerometrie na normalizaci hladiny laktátu a rozvoj orgánové dysfunkce proti standardnímu režimu léčby u nemocných s polytraumatem. Jednalo se o randomizovanou, kontrolovanou studii. Pacienti s těžkým poraněním a krevní ztrátou větši než 2 000 ml, přijatí na resuscitační oddělení fakultní nemocnice, byli rozděleni do skupiny s monitorováním hemodynamiky s užitím transesofageální dopplerometrie a do kontrolní skupiny. Tekutinová resuscitace ve skupině Doppler byla vedena během prvních 12 hodin pobytu na oddělení pomocí protokolu využívajících dat monitorace transesofageální dopplerometrií, zatímco kontrolní skupina byla sledována standardním hemodynamickým monitorováním. Během hospitalizace byly hodnoceny hladiny laktátu a stupeň orgánového selhávání. Ve studii bylo hodnoceno 80 pacientů ve skupině Doppler a 82 pacientů v kontroloní skupině. U nemocných s transesofageální dopplerometrií bylo podáno intravenozně více koloidů během prvních 12 hodin pobytu na oddělení (1,667±426 ml versus 682±322 ml; p < 0,0001), a hladiny...
|
|
| |
host ::
RSS.