|
|
Diferenční pulzní voltametrie pro detekci metallothioneinu
Postránecká, Tereza ; Prášek, Jan (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Metalothionein (MT) je protein s charakteristickým aminokyselinovým složením, který díky svým thiolovým skupinám dokáže vázat ionty kovů a zapojovat se tak do homeostázy těchto iontů v organismu. Protein má svůj význam i v procesu karcinogeneze, mohl by být vhodným markerem u některých typů nádorů. MT má v organismech mnoho specifických funkcí. Může být zkoumán několikerými technikami. Běžně používanou metodou stanovení koncentrace MT je elektroanalýza. Konkrétněji se v této práci zaměřuji na diferenční pulzní voltametrii za využití Brdičkovy reakce.
|
|
|
Porovnání metod pro konstrukci barevných DNA spektrogramů
Postránecká, Tereza ; Provazník, Ivo (oponent) ; Kubicová, Vladimíra (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o možnostech konstrukce barevných DNA spektrogramů a o vzorech, které z nich detekujeme. Spektrogramy jako nástroje spektrální analýzy nám umožňují současný pohled na lokální frekvence napříč celou nukleotidovou sekvencí. Jsou vhodné pro identifikaci genů či jejich regionů, určování globálních vlastností celých chromozomů, ale také dávají možnost objevit nové dosud neznámé regiony s potenciálním významem. Za účelem takovéto analýzy DNA lze použít techniky číslicového zpracování signálů. Jejich použití však musí předcházet metody konvertování DNA sekvence do numerické reprezentace. Výběr správné numerické reprezentace ovlivní, jak dobře budou dané biologické vlastnosti reflektovány v numerickém zápisu potřebném pro další použití v analýze zpracování signálů.
|
|
|
Odstranění stimulačních hrotů ze signálu elektrokardiografu
Smíšek, Radovan ; Plešinger,, Filip (oponent) ; Postránecká, Tereza (vedoucí práce)
Cílem této práce je detekce stimulačních hrotů v záznamu ultra vysokofrekvenčního EKG za účelem následného odstranění stimulačních hrotů a umožnění vyhodnocení vyšších frekvenčních složek komplexu QRS. Toto vyhodnocení je nemožné při přítomnosti stimulačních hrotů. Zvolený problém je vyřešen pomocí heuristického algoritmu, který využívá proložení signálu přímkou v oblasti, která není ovlivněna stimulačním impulzem. Následně dochází k prodloužení této přímky a pomocí rozdílů mezi přímkou a signálem, případně pomocí dalších pravidel, jsou detekovány okraje stimulačního hrotu. Samotný vrchol hrotu je detekován prahováním obálky první diference originálního signálu. V práci jsou testovány i další algoritmy. Je zde též navrženo několik metod odstranění stimulačního hrotu. Práce zmiňuje i tvorbu obálek vysokofrekvenčních složek, na základě jejichž analýzy jsou porovnány navržené metody odstranění stimulačních hrotů a dále je také vyhodnocena úspěšnost detekce.
|
|
|
Biventricular pacing optimization by means of the dyssynchrony parameter
Jurák, Pavel ; Leinveber, P. ; Halámek, Josef ; Plešinger, Filip ; Postránecká, T. ; Lipoldová, J. ; Novák, M.
To improve Cardiac Resynchronization Therapy (CRT), different interventricular delay (VVD) settings can be used. However, relatively small VVD induced hemodynamic changes cannot be measured by standard echocardiographic methods. The QRS complex duration (QRSd) is mostly the main criterion. Here we introduce a new dyssynchrony parameter (DYS) that is able to more accurately detect improved electrical synchrony. Methods: 12-lead 5 kHz ECG during 3-10 minute rest period was measured in 46 patients with CRT OFF and CRT ON with VVD 0 ms (CRT0) and -20 ms (CRT20). We detected QRSd and the dyssynchrony parameter DYS as the time difference between 500-1000 Hz averaged envelopes positions in the V1 and V6 leads in the QRS complex region. Results: 32 of 46 patients had a positive CRT response manifested by QRSd shortening and a DYS decrease. 28 of 32 patients had a positive LV pre-excitation effect: additional QRSd shortening of 4.7+/-.9 ms and a DYS decrease of 12.6+/-7.5 ms. The correlation coefficient of QRSd and DYS changes (CRT 0 vs CRT 20) was 0.23 and indicates information diversity. The DYS parameter differs from QRSd and provides a significantly higher response to VVdelay changes (p <; 0.001).
|
|
|
Diferenční pulzní voltametrie pro detekci metallothioneinu
Postránecká, Tereza ; Prášek, Jan (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Metalothionein (MT) je protein s charakteristickým aminokyselinovým složením, který díky svým thiolovým skupinám dokáže vázat ionty kovů a zapojovat se tak do homeostázy těchto iontů v organismu. Protein má svůj význam i v procesu karcinogeneze, mohl by být vhodným markerem u některých typů nádorů. MT má v organismech mnoho specifických funkcí. Může být zkoumán několikerými technikami. Běžně používanou metodou stanovení koncentrace MT je elektroanalýza. Konkrétněji se v této práci zaměřuji na diferenční pulzní voltametrii za využití Brdičkovy reakce.
|
|
|
Odstranění stimulačních hrotů ze signálu elektrokardiografu
Smíšek, Radovan ; Plešinger,, Filip (oponent) ; Postránecká, Tereza (vedoucí práce)
Cílem této práce je detekce stimulačních hrotů v záznamu ultra vysokofrekvenčního EKG za účelem následného odstranění stimulačních hrotů a umožnění vyhodnocení vyšších frekvenčních složek komplexu QRS. Toto vyhodnocení je nemožné při přítomnosti stimulačních hrotů. Zvolený problém je vyřešen pomocí heuristického algoritmu, který využívá proložení signálu přímkou v oblasti, která není ovlivněna stimulačním impulzem. Následně dochází k prodloužení této přímky a pomocí rozdílů mezi přímkou a signálem, případně pomocí dalších pravidel, jsou detekovány okraje stimulačního hrotu. Samotný vrchol hrotu je detekován prahováním obálky první diference originálního signálu. V práci jsou testovány i další algoritmy. Je zde též navrženo několik metod odstranění stimulačního hrotu. Práce zmiňuje i tvorbu obálek vysokofrekvenčních složek, na základě jejichž analýzy jsou porovnány navržené metody odstranění stimulačních hrotů a dále je také vyhodnocena úspěšnost detekce.
|
|
|
Porovnání metod pro konstrukci barevných DNA spektrogramů
Postránecká, Tereza ; Provazník, Ivo (oponent) ; Kubicová, Vladimíra (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o možnostech konstrukce barevných DNA spektrogramů a o vzorech, které z nich detekujeme. Spektrogramy jako nástroje spektrální analýzy nám umožňují současný pohled na lokální frekvence napříč celou nukleotidovou sekvencí. Jsou vhodné pro identifikaci genů či jejich regionů, určování globálních vlastností celých chromozomů, ale také dávají možnost objevit nové dosud neznámé regiony s potenciálním významem. Za účelem takovéto analýzy DNA lze použít techniky číslicového zpracování signálů. Jejich použití však musí předcházet metody konvertování DNA sekvence do numerické reprezentace. Výběr správné numerické reprezentace ovlivní, jak dobře budou dané biologické vlastnosti reflektovány v numerickém zápisu potřebném pro další použití v analýze zpracování signálů.
|
host ::
RSS.