|
|
Česká reflexivní deagentizace v diachronním pohledu
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Berger, Tilman (oponent) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Tématem disertační práce je česká reflexivní deagentní konstrukce v diachronním pohledu, jedná se o konstrukci tradičně označovanou jako reflexivní pasivum (či reflexivní neosobní konstrukce), v níž se sloveso vyskytuje v reflexivní podobě a agens je odsunut z pozice syntaktického subjektu. Práce sestává ze dvou částí: teoretické a analytické. Cílem teoretické části je zapojit dosavadní poznatky o zkoumané české konstrukci do kontextu mezinárodní lingvistické literatury orientované na problematiku reflexivity či deagentnosti i lingvistické literatury obecně teoretické. V kapitole II.2 se věnujeme základním teoretickým východiskům, především teorii gramatikalizace, přičemž ukazujeme, jak lze různé používané teoretické koncepty aplikovat na oblast české reflexivity a reflexivní deagentní konstrukce. V kapitole II.3 se zabýváme problematikou reflexivity: porovnáváme zde různé přístupy věnující se reflexivu se v češtině, načež reflektujeme některé popisy typologické, na jejichž základě ukazujeme, do jaké míry odpovídá situace v češtině fungování reflexivity v perspektivě kroslingvistické. Tématem kapitoly II.4 je deagentizace: představujeme zde různé české konstrukce, jejichž funkcí je defokalizovat agens, ukazujeme, jak ke konkurenci takových konstrukcí přistupuje zahraniční literatura, a zabýváme se...
|
|
|
Koreferenční řetězce s nespecifickou a generickou referencí v češtině
Pergler, Jiří ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Práce se zabývá vztahy koreference v textu a jejich klasifikací založenou na typech reference. Ve 2. kapitole uvádím základní principy anotace textové koreference v Pražském závislostním korpusu s důrazem na uplatňované rozdělení koreferenčních vztahů na typ 0 a typ NR, ve 3. kapitole pak upozorňuji na některé problematické jevy spojené s tímto rozdělením, které vyplývají především z příliš široce vymezeného typu NR. Ve 4. a 5. kapitole představuji některé významné práce věnující se problematice reference a generičnosti. V 6. kapitole následně navrhuji vlastní typologii referenčních vztahů s rozdělením reference na čtyři typy podle kritéria generičnosti (reference individuální a generická) a kritéria specifičnosti (reference specifická a nespecifická). Věnuji se též možnosti jednotlivých referenčních výrazů účastnit se vztahů koreference a dokládám, že navržené schéma je pro popis některých složitějších jevů vhodnější než typologie uplatňovaná v Pražském závislostním korpusu. V 7. kapitole pak ukazuji použití navrženého schématu na rozboru koreferenčních vztahů v několika konkrétních textech.
|
|
|
Distribuce a funkční využití staročeského reflexiva "sě"
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá funkcemi reflexiva sě ve staré češtině. Ve 2. kapitole reflektuji odbornou literaturu k tématu, ve 3. kapitole popisuji metodu svého výzkumu, představuji zde analyzovaný jazykový materiál a uvádím, jaké funkce reflexiva byly výzkumem identifikovány. Klíčovou částí práce jsou kapitoly 4, 5 a 6, kde na základě výsledků výzkumu popisuji tři funkce reflexivního sě (typy konstrukcí, ve kterých se reflexivum sě vyskytuje): akuzativní tvar zájmena, spontánnost a deagentizaci. Věnuji se základním syntaktickým a sémantickým vlastnostem těchto konstrukcí, dále analyzuji především kritéria životnosti podmětu a slovesného vidu, která se ukázala být pro jednotlivé typy konstrukcí relevantní. Popisované funkce mají charakter prototypů, nemají tedy jasné hranice. Pozornost proto věnuji také případům na pomezí mezi různými funkcemi. V 7. kapitole tyto funkce navzájem porovnávám a upozorňuji na nejdůležitější rozdíly mezi užitím reflexiva ve staré a nové češtině.
|
|
|
Distribuce a funkční využití staročeského reflexiva "sě"
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce)
Práce se zabývá funkcemi reflexiva sě ve staré češtině. Ve 2. kapitole reflektuji odbornou literaturu k tématu, ve 3. kapitole popisuji metodu svého výzkumu, představuji zde analyzovaný jazykový materiál a uvádím, jaké funkce reflexiva byly výzkumem identifikovány. Klíčovou částí práce jsou kapitoly 4, 5 a 6, kde na základě výsledků výzkumu popisuji tři funkce reflexivního sě (typy konstrukcí, ve kterých se reflexivum sě vyskytuje): akuzativní tvar zájmena, spontánnost a deagentizaci. Věnuji se základním syntaktickým a sémantickým vlastnostem těchto konstrukcí, dále analyzuji především kritéria životnosti podmětu a slovesného vidu, která se ukázala být pro jednotlivé typy konstrukcí relevantní. Popisované funkce mají charakter prototypů, nemají tedy jasné hranice. Pozornost proto věnuji také případům na pomezí mezi různými funkcemi. V 7. kapitole tyto funkce navzájem porovnávám a upozorňuji na nejdůležitější rozdíly mezi užitím reflexiva ve staré a nové češtině.
|
|
|
Distribuce a funkční využití staročeského reflexiva "sě"
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce)
Práce se zabývá funkcemi reflexiva sě ve staré češtině. Ve 2. kapitole reflektuji odbornou literaturu k tématu, ve 3. kapitole popisuji metodu svého výzkumu, představuji zde analyzovaný jazykový materiál a uvádím, jaké funkce reflexiva byly výzkumem identifikovány. Klíčovou částí práce jsou kapitoly 4, 5 a 6, kde na základě výsledků výzkumu popisuji tři funkce reflexivního sě (typy konstrukcí, ve kterých se reflexivum sě vyskytuje): akuzativní tvar zájmena, spontánnost a deagentizaci. Věnuji se základním syntaktickým a sémantickým vlastnostem těchto konstrukcí, dále analyzuji především kritéria životnosti podmětu a slovesného vidu, která se ukázala být pro jednotlivé typy konstrukcí relevantní. Popisované funkce mají charakter prototypů, nemají tedy jasné hranice. Pozornost proto věnuji také případům na pomezí mezi různými funkcemi. V 7. kapitole tyto funkce navzájem porovnávám a upozorňuji na nejdůležitější rozdíly mezi užitím reflexiva ve staré a nové češtině.
|
|
|
Distribuce a funkční využití staročeského reflexiva "sě"
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá funkcemi reflexiva sě ve staré češtině. Ve 2. kapitole reflektuji odbornou literaturu k tématu, ve 3. kapitole popisuji metodu svého výzkumu, představuji zde analyzovaný jazykový materiál a uvádím, jaké funkce reflexiva byly výzkumem identifikovány. Klíčovou částí práce jsou kapitoly 4, 5 a 6, kde na základě výsledků výzkumu popisuji tři funkce reflexivního sě (typy konstrukcí, ve kterých se reflexivum sě vyskytuje): akuzativní tvar zájmena, spontánnost a deagentizaci. Věnuji se základním syntaktickým a sémantickým vlastnostem těchto konstrukcí, dále analyzuji především kritéria životnosti podmětu a slovesného vidu, která se ukázala být pro jednotlivé typy konstrukcí relevantní. Popisované funkce mají charakter prototypů, nemají tedy jasné hranice. Pozornost proto věnuji také případům na pomezí mezi různými funkcemi. V 7. kapitole tyto funkce navzájem porovnávám a upozorňuji na nejdůležitější rozdíly mezi užitím reflexiva ve staré a nové češtině.
|
|
|
Koreferenční řetězce s nespecifickou a generickou referencí v češtině
Pergler, Jiří ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Práce se zabývá vztahy koreference v textu a jejich klasifikací založenou na typech reference. Ve 2. kapitole uvádím základní principy anotace textové koreference v Pražském závislostním korpusu s důrazem na uplatňované rozdělení koreferenčních vztahů na typ 0 a typ NR, ve 3. kapitole pak upozorňuji na některé problematické jevy spojené s tímto rozdělením, které vyplývají především z příliš široce vymezeného typu NR. Ve 4. a 5. kapitole představuji některé významné práce věnující se problematice reference a generičnosti. V 6. kapitole následně navrhuji vlastní typologii referenčních vztahů s rozdělením reference na čtyři typy podle kritéria generičnosti (reference individuální a generická) a kritéria specifičnosti (reference specifická a nespecifická). Věnuji se též možnosti jednotlivých referenčních výrazů účastnit se vztahů koreference a dokládám, že navržené schéma je pro popis některých složitějších jevů vhodnější než typologie uplatňovaná v Pražském závislostním korpusu. V 7. kapitole pak ukazuji použití navrženého schématu na rozboru koreferenčních vztahů v několika konkrétních textech.
|
host ::
RSS.