|
|
Lidová architektura 19. století na Vysočině.
Minář, Ivan ; Škabrada, Jiří (vedoucí práce) ; Kibic, Karel (oponent) ; Pešta, Jan (oponent)
Venkovská zástavba v prostoru kraje Vysočina prodělala během 19. století zásadní změnu, spočívající v přechodu od roubených konstrukcí ke zděným. V jihozápadní části kraje proběhl tento přechod již na počátku 19. století, což byl zřejmě důsledek vysokého podílu zděných konstrukcí ve starší zástavbě. V severovýchodní části území byly roubené stavby úředně tolerovány až do pozdního 19. století a to zejména z důvodu rozvolněné zástavba ve vyšších polohách, kde dřevěné stavby nepředstavovaly tak vysoké požární riziko jako v sevřenější vesnické zástavbě. Během 19. století prošly zděné stavby složitým vývojem, který umožňovala jejich dosti variabilní materiálová podstata. Jak se ukázalo na zaznamenaných historických objektech, byly dílčí přestavby běžné průměrně ve frekvenci jedné až dvou generací. Z těchto důvodů bylo také nutné posuzovat všechny dochované objekty z pohledu stavební historie, neboť všechny nálezové situace jsou výsledkem řady překrývajících se stavebních etap. Vývoj ovlivněný zejména protipožárními nařízeními probíhal v mnoha rovinách. Nejzásadnější z nich byla změna materiálu stěn a pozvolné oddělení krovu od stropní konstrukce. Výraznou proměnou také prošlo vytápění domů, které probíhalo na začátku 19. století nepřímo z prostoru černé kuchyně a na konci století již přímo z obytného...
|
|
|
Lidová architektura 19. století na Vysočině.
Minář, Ivan ; Škabrada, Jiří (vedoucí práce) ; Kibic, Karel (oponent) ; Pešta, Jan (oponent)
Venkovská zástavba v prostoru kraje Vysočina prodělala během 19. století zásadní změnu, spočívající v přechodu od roubených konstrukcí ke zděným. V jihozápadní části kraje proběhl tento přechod již na počátku 19. století, což byl zřejmě důsledek vysokého podílu zděných konstrukcí ve starší zástavbě. V severovýchodní části území byly roubené stavby úředně tolerovány až do pozdního 19. století a to zejména z důvodu rozvolněné zástavba ve vyšších polohách, kde dřevěné stavby nepředstavovaly tak vysoké požární riziko jako v sevřenější vesnické zástavbě. Během 19. století prošly zděné stavby složitým vývojem, který umožňovala jejich dosti variabilní materiálová podstata. Jak se ukázalo na zaznamenaných historických objektech, byly dílčí přestavby běžné průměrně ve frekvenci jedné až dvou generací. Z těchto důvodů bylo také nutné posuzovat všechny dochované objekty z pohledu stavební historie, neboť všechny nálezové situace jsou výsledkem řady překrývajících se stavebních etap. Vývoj ovlivněný zejména protipožárními nařízeními probíhal v mnoha rovinách. Nejzásadnější z nich byla změna materiálu stěn a pozvolné oddělení krovu od stropní konstrukce. Výraznou proměnou také prošlo vytápění domů, které probíhalo na začátku 19. století nepřímo z prostoru černé kuchyně a na konci století již přímo z obytného...
|
|
|
Stavebněhistorický a archeologický průzkum a hodnocenı́ stavebnı́ch, technických a uměleckých objektů v památkách zahradnı́ho uměnı́: Certifikovaná metodika VÚKOZ, v.v.i. č. 5/2014 – 050
Pešta, Jan ; Janál, Jiří ; Malina, Ondřej ; Šantrůčková, Markéta ; Tišerová, Renata ; Weber, Martin
Cílem metodiky je vytvoření široce použitelného standardu na realizaci průzkumů stavebních, uměleckých a technických objektů v památkách zahradního umění. Jedná se o řadu typů průzkumů, a to jak průzkumů stavebněhistorických (různé stupně podrobnosti, od plošného stavebněhistorického průzkumu, standardní nedestruktivní stavebněhistorický průzkum až po operativní průzkumovou dokumentaci) a dále průzkumy archeologické apod. Metodika se zabývá definováním pojmů, stanovením klasifikační škály jednotlivých objektů v památkách zahradního umění a základním přehledem odkazů na pramennou základnu pro studium objektů v památkách zahradního umění. Představuje podrobný návod (včetně vzorů) na realizaci průzkumů stavebních, uměleckých a technických objektů v památkách zahradního umění, všech druhů a stupňů. Metodika vychází z praxe stavebněhistorických průzkumů v podobě, jak je po mnoho desetiletí uplatňována v prostředí České republiky, dříve Československa. Archeologická část metodiky včetně uplatnění moderních nedestruktivních metod v zahraniční archeologii představuje ukotvení zahradní archeologie v mezinárodních standardech.
Plný text:  PDF
|
|
|
Plošný průzkum lidové architektury a venkovských sídel
Pešta, Jan ; Dunajová, Alena ; Foud, Karel ; Kolka, Miroslav ; Minář, Ivan ; Šnejd, Daniel ; Vařeková, Zuzana ; Veselá, Hana
Tato metodika vznikla jako pomocný nástroj pro efektivní dokumentaci dosud zachovaných stavebních hodnot našeho venkova. Obsahuje podrobný návod jak postupovat – v terénu i na pracovišti – při průzkumu a zpracování informací o větším množství památek lidové architektury na širším území, ať již jde o kraje, okresy, jinak vymezené regiony či jednotlivá sídla. Metodika by měla vést ke sjednocení standardizovaného výstupu, kompatibilního s jinými
Plný text: PDF
|
|
| |
host ::
RSS.