|
|
Možnosti a perspektivy e-learningového vzdělávání v celoživotním vzdělávání sester
PETERKOVÁ, Blanka
České zdravotnictví a ošetřovatelství prochází v posledních letech významnou transformací, která se dotýká i změn ve vzdělávání zdravotnických pracovníků. Mění se požadavky na způsob profesní přípravy, úroveň poznatků a rovněž na profil absolventa ve smyslu doporučení Evropské unie. V návaznosti na tato doporučení se pak také profilují požadavky na celoživotní vzdělávání sester. E-learningová podpora výuky je významným pomocníkem při uplatnění ve výukovém procesu ošetřovatelství a snahou o využití postupů ošetřovatelské péče založené na důkazech. Cílem práce bylo zjistit, jak sestry využívají e-learningu v rámci celoživotního vzdělávání, zda sestry preferují klasické formy vzdělávání před e-learningovým, zmapovat, mají-li sestry možnost e-learningového vzdělávání i v rámci zařízení, v němž pracují, zda v ČR existuje dostatečná nabídka e-learningových kurzů podporujících celoživotní vzdělávání sester. Posledním cílem práce bylo vytvořit e-learningový kurz zaměřený na specifické problémy určitého (ortopedického) oddělení Nemocnice Tábor, a. s. V souvislosti se stanovenými cíli byly navrženy tyto hypotézy: H1: Sestry s vysokoškolským vzděláním využívají e-learningového vzdělávání více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H2: Sestry s vysokoškolským vzděláním považují e-learning v klinické praxi za přínosnější než klasické formy vzdělávání, na rozdíl od sester bez vysokoškolského vzdělání. H3: Sestry s klinickou praxí do 5 let preferují častěji e-learningové vzdělávání na rozdíl od sester s praxí nad 5 let. Pro diplomovou práci byla zvolena kvantitativní forma šetření pomocí anonymních dotazníků, které byly rozdány osobní a elektronickou formou na jednotlivá klinická pracoviště. Výzkumný soubor byl tvořen registrovanými sestrami dle zákona 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z odborných ambulantních a klinických pracovišť 16 poskytovatelů zdravotnických zařízení v České republice. Dotazníky byly zpracovávány maticovou metodou v programu Excel 2013 a výsledky byly převedeny do grafů a tabulek pomocí popisné statistiky. Rovněž bylo provedeno statistické vyhodnocení hypotéz. Hypotézy byly testovány chí kvadrát testem v kontingenční tabulce. Zvolená hladina významnosti byla 5 %. Výsledky: Sestry využívají e-learningu v rámci celoživotního vzdělávání především k získávání odborných informací nutných k ošetřovatelské péči. Nejčastějším důvodem nevyužívání či dokonce odmítání e-learningu sestrami je to, že jim tato forma vzdělání nevyhovuje. Většina sester nemá možnost e-learningového vzdělávání v zařízení, kde pracují a stejně tak nemůže své znalosti získané e-learningem realizovat. Nabídka e-learningových kurzů se v průběhu času neustále mění a vyvíjí, některé dokonce zcela zanikají. Nabídka kurzů je dostatečná, i když sestrám některé typy kurzů chybí. Byl vypracován e-learningový kurz "Odběry biologického materiálu, aneb jak už nedělat chyby v preanalytické fázi", zaměřující se na konkrétní problémové aspekty odběrů krve v rámci zdravotnického zařízení Nemocnice Tábor, a. s. Výsledky šetření budou spolu s e-learningovým kurzem poskytnuty vedoucímu managementu Nemocnice Tábor, a. s.
|
|
|
Začleňování spirituálních a duchovních potřeb do ošetřovatelské péče v Nemocnici Tábor, a. s.
PETERKOVÁ, Blanka
Spirituální a duchovní potřeby v nemoci hrají významnou roli, přestože jejich saturování dosud není přikládán takový význam jako uspokojování potřeb biologických, psychických či sociálních. Prvním cílem práce bylo zjistit, jak je spirituální a duchovní péče začleňována do ošetřovatelského procesu na lůžkových odděleních Nemocnice Tábor, a. s. Druhým cílem bylo zjistit spokojenost klientů/pacientů s poskytováním takové péče. Kvalitativní výzkumné šetření bylo prováděno na základě polostandardizovaných rozhovorů se sestrami a klienty Nemocnice Tábor, a taktéž s duchovními a pastoračními asistentkami, kteří v nemocnici duchovní péči poskytují. Výzkumný soubor tvořilo 10 sester lůžkových oddělení, 10 hospitalizovaných klientů, 2 nemocniční kaplani a 2 pastorační asistentky. V závislosti na prvním cíli šetření bylo zjištěno, že duchovní a spirituální péče je v Nemocnici Tábor začleňována formou bohoslužeb, udílení svátostí, rozhovorů duchovních a pastoračních asistentek s klienty. Sestry se podílejí spíše na emocionální podpoře klientů a jejich duchovní potřeby v podstatě nesaturují, zejména pro svou pracovní vytíženost a neznalost této problematiky. Klienti s poskytováním spirituální a duchovní péče spokojeni nejsou, protože taková péče jim zejména ze strany sester poskytována není.
|
host ::
RSS.