|
| |
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Pospíšilová, Markéta ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Urbanismus V návrhu jsem se snažila o maximální zhodnocení již stávajících urbanistických hodnot a jejich zdůraznění. A také o využití co nejvíce již postavených budov. Snažím se je revitalizovat, příp. provádět jejich rekonverzi. Vzhledem k tomu, že území je v tak blízkém kontaktu s přírodou, nevidím zde důvod nepokusit se přiměřeně zastavět ostrov. Nově zde stavím 9 rodinných domků, které jsem soustředila do struktury, jež svým měřítkem a tvary navazuje na okolní polovesnickou zástavbu, přitom ale je jasně novodobá. Svou výškou navíc vytváří „podnož“ výrazné budově přádelny. V území jsem se snažila co nejlépe pochopit již danou zástavbu, její tradiční rozdělení prostoru na veřejné prostory ulic a náměstí a na soukromé vnitrobloky. A pak na veřejné budovy – solitéry – v tomto případě mám na mysli bývalou přádelnu. Na tyto klasické prvky jsem se snažila ve svém návrhu obnovit a svou novou strukturou na ně navázat. Mým dalším cílem bylo zvýšit prostupnost areálu, tak aby již nebyl vnímán jako areál, ale jako část města. Tak jsem propojila břeh v místě sochy sv. Jana Nepomuckého s ostrovem pěší lávkou. Přádelna neboli škola architektury Také v rámci přestavby bývalé přádelny jsem uvažovala podobně – maximálně využít a zdůraznit již stávající hodnoty stavby a pokusit se pochopit jejich logiku. Na ni pak navázat podobným smýšlením, kdy to nové nepopírá staré, ale ani ho iracionálně nezbožšťuje. Nástup do školy jsem umožnila ze dvou protilehlých stran – jednak z mostu, jednak z náměstí na ostrově. Z mostu jsem se snažila zachovat přístup jako lávku do přádelny, protože díky tomu je stále budova oddělena od mostu a stále je zřejmé, že stojí na ostrově. V místě lávky jsem rozšířila chodník na úkor silnice. Uvědomila jsem si, že přádelna má situované schodiště mimo svůj objem a i na tento fakt jsem se pokusila zareagovat – nové únikové schodiště jsem umístila rovněž mimo přádelnu. Abych udělala školu „s jedním srdcem“, jak jsem již popsala v eseji, prořízla jsem v přádelně ve střední části podlahy (bez průvlaků a žeber) a vytvořila jsem tak respirium, s nímž jsou všechny prostory opticky propojeny. Krása stávající konstrukce nejlépe vynikne v celistvosti prostor. Protože ale pro výuku a vyučující jsou třeba i oddělené prostory, rozhodla jsem se tuto celistvost co nejvíc zachovat v přízemí – aby byla přístupná veřejnosti a pak ve čtvrtém podlaží, které je samo o sobě nejkrásnější a bude inspirativní studentům, kteří zde budou tvořit své ateliérové práce. V přízemí se nachází prostory sloužící i veřejnosti – knihovna, výstava detailů. Ve druhém poschodí pak v návaznosti na schodiště v respiriu aula s šatnou, konferenční místnost, vedení, učebny a kanceláře. Ve třetím poschodí pak již jen učebny a kanceláře, modelárna a počítačová učebna. V posledním patře jsou pak ateliéry rozdělené pouze nízkými příčkami a kromě toalet a kuchyňky opakujících se v každém podlaží jsou zde ještě sprchy.
|
|
|
DŮM NA ÚPATÍ - MĚSTSKÝ DŮM V HISTORICKÉM CENTRU BRNA
Veselá, Marie ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Potenciál místa tkví nejen v jeho lokaci, nýbrž i dominantní pozici, kterou vůči svému okolí zastává. Nezastavěná parcela představuje jakýsi „uzel“, či „ostrov“ …rozvolnění přísně liniového charakteru Pekařské. Je místem, v němž se setkávají tři různorodé proudy - klasicistně vážná část přibíhající z Mendlova náměstí, dramaticky rozhádaný horní úsek, ústící do prostoru od Husovy třídy a nevýrazná Anenská, která, jakoby tam „prostě zabloudila“. Všechny „tři“ ulice jsou však s parcelou úzce spjaty a proměna místa jednoznačně znamená i jejich proměnu. Výrazným rysem pozemku je jeho vizuální exponovanost při pohledu od Mendlova náměstí, kdy parcela vytváří „obraz“ k němuž se pěšák přibližuje. Tento obraz by měl být zajímavý, proměňující se, aby upoutal pozornost člověka déle než jen na jednu dvě vteřiny. Obraz by měl v neposlední řadě také sdělovat - co se na daném místě odehrává, jaké jsou vazby jednotlivých objektů… je orientačním bodem a měl by toho ve vztahu k pěšáku využívat. Také by neměl být přitažlivý jen z dálky - když se člověk přiblíží do jeho těsné blízkosti, měl by být překvapen objevením něčeho nového, co z dálky nebylo patrné, měl by být zaujat detailem, či myšlenkou, kterou lze vyčíst až při blízkém kontaktu.
|
|
|
DŮM NA ÚPATÍ - MĚSTSKÝ DŮM V HISTORICKÉM CENTRU BRNA
Maňáková, Alena ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je návrh městského polyfunkčního/bytového domu v komplikované topografické situaci úpatí ulice Pekařské. Cílem bylo porozumět fungování organismu města, jeho vývoji, potenciálu, současným problémům. Řešená parcela se nachází v centru Starého Brna na křižovatce ulic Pekařské a Anenské. Koncept zástavby by měl vycházet z trojúhelníkové parcely, a její polohy ve vztahu k blízkému centru. Koncept funkčního uspořádání musí respektovat základní provozní a funkční požadavky, zejména oslunění obytných prostor a řešení hlukového zatížení. Cílem tohoto návrhu je životaschopná městská zástavba a takové funkční využití, které zhodnocuje a rozvíjí charakter zadaného místa. Urbanistický a architektonický koncept zástavby trojúhelníkového cípu by měl zohledňovat a vhodně doplňovat charakter lokality a její stávající zástavby.
|
|
| |
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Kynčlová, Ivana ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Areál Esslerovy přádelny se nachází na trojúhelníkové parcele, kterou vymezuje řeka Svitava. Kromě budovy přádelny se na řešeném území nachází několik dalších objektů, které se díky svým dochovaným prvkům a konstrukcím stávají hodnotnými a stojí za to je zachovat. Nové využití přádelny počítá se soukromou školou architektury. Taktéž zachovávám budovu tkalcovny a využívám ji pro obchody a služby. Z ulice Fryčajovi je přístupné občerstvení, modelářské a výtvarné potřeby s papírnictvím, knihkupectví. Dále pak copycentrum. Z druhé strany z pěší zóny je hlavní vstup do knihovny. Další zachovanou stavbou je dům, který v minulosti sloužil jako administrativní budova a sklad. Velice zajímavými jsou jeho cihelné klenuté prostory v přízemí, které využívám jako vinotéku. Další podlaží této budovy slouží pronajímatelným kancelářím. Na tuto stavbu navazuje objekt vodní elektrárny, který zachovávám a obnovuji jeho funkci. V následující budově umisťuji víceúčelový prostor pro různé kurzy a školení, dále menzu a VŠ klub. Poslední stavbou, kterou zachovám, je památkově chráněný pavlačový dům. Zde navrhuji zhotovit byty pro pedagogy nebo zahraniční studenty, byt pro správce a technické zázemí. Novou stavbou na ostrově jsou vysokoškolské koleje. Jsou vytvořeny z montovaných buněk KOMA a zastřešeny jednoduchou ocelovou konstrukcí s krytinou z vlnitého plechu. Hlavní myšlenka fungování školy je založena na určitém řádu, který postupně směřuje k úplné svobodě. V návrhu předpokládám využití školy pro 100 studentů, tedy 50 studentů v každém ročníku. Studenti však nebudou striktně odděleni, ale naopak by se měli prolínat, čerpat od sebe zkušenosti a všichni by měli využívat budovu společně. 1.NP slouží „všem“ - studentům a vyučujícím, personálu, ale i ostatním lidem, kteří by tuto budovu navštívili. V tomto podlaží by se mohly odehrávat semináře, výstavy, přednášky, ale také různé konference, vernisáže nebo ostatní podobné aktivity. Ve vstupní hale je umístěna recepce a nezbytné prostory pro odpočinek. Tím myslím pohodlné a účelné místo pro strávení času mezi přednáškami nebo jinou výukou. Je zde také obsluha s drobným občerstvením pro studenty nebo například pro konference a galerii při různých vernisážích. V 2.NP se odehrává klasická výuka, ústní i písemné zkoušky. Tato část budovy již neslouží každému, je určena studentům, ale vše je pod dozorem pedagogů a vedení školy. Kromě uzavřených učeben jsou v tomto podlaží kanceláře pro pedagogy, pro správce sítě a zázemí vedení školy - kancelář děkana, sekretářky, tajemníka, dále zasedací místnost a studijní oddělení. Součástí tohoto podlaží jsou opět místa, která umožňují odpočinek a trávení volných cvhvil studentů mezi výukou. Další podlaží by se zase o něco více přibližovalo studentům. Umístila jsem zde prostory pro výuku ateliérů, které jsem záměrně nerozdělila klasicky pevnými příčkami. Studenti si mohou sami vytvářet interiér podle potřeby. Řešení nabízím v podobě využití pojízdných regálových stěn. Je to vhodné prostředí pro kritiky, obhajoby diplomových prací apod. Umístila jsem v této části také modelárnu a malé ministudovny. Výhradně studentské je poslední podlaží. Prostor je úplně svobodný, bez příček, využívám opět mobilní regály, které umožňují variabilní rozčlenění. Tento velký otevřený prostor je nejhezčí z celé budovy. Je vhodný také pro konání imatrikulací, promocí, možná i plesů a jiných společenských událostí. Klubovna studentů se nachází ve věži a je pomyslným vrcholem konečné svobody.
|
|
|
RADNICE - VĚC VEŘEJNÁ, Správní centrum městské části Brno-sever
Lindovská, Lucie ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce bylo navrhnout radnici pro největší brněnskou městskou část, Brno – sever. Jenda z možných lokalit pro umístění radnice je areál kasáren v Černých polích. Tento areál skrývá velký potenciál pro rozvoj vyhledávané rezidenční čtvrti, a má zároveň velmi výhodnou polohu pro umístění nové budovy radnice. V rámci areálu jsem radnici umístila na nároží ulic Provazníkovy, Jugoslávské a Mathonovy, kde radnice funguje jako spojovací prvek mezi starou a novou zástavbu je tak plně integrována do městské struktury. Budovy není výškovou dominantou, odlišuje se však od svého okolí atypickou hmotou a kamennou fasádou, které je pouze na jednom místě otevřena směrem k městu. Objekt je funkčně rozdělen na tři části – administrativní pronajímatelnou budovu, která je propojitelná s radnicí, vlastní úřad a reprezentativní část radnice (zasedací sál, obřadní síň). Přízemí je věnováno občanským aktivitám (komunitní centrum, knihovna, pošta) a samotná radnice se rozprostírá ve druhém, třetím a čtvrtém podlaží.
|
|
|
RADNICE - VĚC VEŘEJNÁ, Správní centrum městské části Brno-sever
Tománková, Michaela ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh nové budovy radnice pro městskou část Brno-sever. Radnice je navržena v místě současných kasáren a předcházelo jí urbanistické řešení celého areálu. Radnice jako nové centrum čtvrti je dominantní ve své poloze, hlavním motivem je otevřenost a prostupnost. Hmotu tvoří dva klasické objemy s kancelářemi úřadu, které vymezují mezi sebou veřejný prostor tvořený krytým náměstím a jednotlivými hmotami sálů v dynamické kompozici. Komunikační strukturu tvoří lávky a schodiště propojující jednotlivé hmoty. Stavba kombinuje konstrukci železobetonovou a ocelovou a celá je obalena do skleněné schránky.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Kocourek, Tomáš ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Název napovídá řešení stále aktuálnějšího problému odkazu průmyslových areálů. Úkolem práce bylo zvážit možnosti nového využítí objektů v areálu bývalé přádelny v Brně, Obřanech. To s návazností na nejdůležitější objekt - bývalou Esslerovu přádelnu, který se měl dle zadání proměnit na školu architektury magisterského stupně pro celkem sto studentů. Práce se zaměřuje na napojení areálu na život obce, jenž má potenciál krystalického bodu. Řeší objekty samotné, hledá jejich vhodné využítí, přes komerční prostory či bydlení studentů. To vše je spojeno konceptem „sjednocení“, jež se propisuje celým místem a snaží se vytvořit jednoduché a přehledné a hlavně příjemné veřejné prostory. Samotná škola – budova bývalé přádelny – odhaluje největší sílu v jejím otevřeném prostoru, kdy lze přehlédnout celou její strukturu. V návrhu jsem vycházel z tohoto přesvědčení, jež šlo ruku v ruce s mou představou otevřené školy. Chtěl jsem vytvořit školu, kde by studenti mohli tvořit spolu, měli přehled o dění jiných studentů, konzultace pedagogů by se staly veřejnou záležitostí, jež by mohl přihlížet každý student ze školy.
|
|
|
RADNICE - VĚC VEŘEJNÁ, Správní centrum městské části Brno-sever
Pechová Riedlová, Mária ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Zadaním práce bolo navrhnúť budovu radnice pre mestskú časť Brno – Sever. V súčasnosti sa Lokalita dištancuje od verejného života vysokým oplotením a nezapadá do pôvodnej štruktúry zástavby. Obnoviť stratený život v uliciach priaznivo príma možnosť návrhu radnice. Návrh využíva jednu z troch stávajúcich budov, . Ide o rekonštrukciu pôvodnej stavby z roku 1920 a priraďuje k nej nový objekt modernej architektúry, čim nenásilne vstupuje do pôvodnej štruktúry. Umiestnenie novej radnice tak spája historické s moderným a vnáša do územia nové hodnoty.
|
host ::
RSS.