|
|
Následná péče o pacienty s poškozením mozku
OLIVOVÁ, Tereza
Tato teoretická diplomová práce je zaměřena na problematiku následné péče u pacientů s poškozením mozku. Práce má informační charakter a jejím cílem je čtenáře uvést do dané problematiky, popřípadě jim poskytnout cenné rady. Zejména v posledních letech se toto téma dostává do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti, a to jednak proto, že počty poškození mozku, zejména těch úrazových se stále zvyšují, ale také z toho důvodu, že s rozvojem akutní medicíny, která je v dnešní době na velmi vysoké úrovni, se navyšuje počet pacientů, kteří i přes poškození mozku přežijí. Avšak problém nastává v tom, že u velké části těchto pacientů se vyskytnou trvalé následky, se kterými se musí vypořádat oni sami i jejich nejbližší okolí. Tyto následky se projevují jako poruchy kognitivních funkcí, poškození smyslových funkcí, tělesné postižení a změny v oblasti chování a emocí. Následná péče o pacienty s poškozením mozku je v naší zemi značným problémem. Problém spatřujeme především v kontinuitě a dostupnosti péče regionálně dostupných služeb a rehabilitační péče pro tyto jedince. Návaznost péče poté, kdy je pacient propuštěn z akutního lůžka je velmi nízká, někdy až chaotická. K získání potřebných informací pro tuto práci a k dosažení cílů, bylo potřebné prostudovat velké množství odborné literatury. Použité zdroje jsou odborná česká i zahraniční literatura, odborné časopisy a články vyhledávané v odborných databázích. Tato diplomová práce by měla poukázat na možná úskalí, jež obnáší následná péče o pacienty s poškozením mozku. Výsledky práce mohou být využity jako příspěvek na odborné konference, semináře či kurzy, které by se zabývaly touto problematikou. Práce by zároveň mohla zvýšit zájem veřejnosti o toto téma.
|
|
|
Výskyt farmak v životním prostředí II.
Olivová, Tereza ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Sklenářová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Tereza Olivová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D Název diplomové práce: Výskyt farmak v životním prostředí II. Léčiva jsou biologicky aktivní látky užívané k léčbě a prevenci nemocí u lidí a zvířat. Některé z těchto látek si zachovávají aktivitu i po vyloučení z organismu a mohou se pak dostat do životního prostředí. Rezidua léčiv se nevyskytují jen v řekách, ale i v mořích, podzemních vodách a půdě, na kterou se aplikuje kontaminovaná voda či mrva. Koncentrace farmak ve vodě a půdě se liší podle místa (vyšší je např. v blízkosti ČOV) i ročního období (záleží na množství srážek i slunečním záření). Díky citlivým analytickým metodám není v dnešní době problém stanovit tato xenobiotika i v malém množství, v jakém se vyskytují v přírodě (obvykle v řádech jednotek či desítek ng/l či ng/g). Nicméně i v těchto nízkých koncentracích mohou mít negativní dopad na život necílových organismů (např. poruchy reprodukce). Byly proto vytvořeny výpočty hodnotící rizikovost dané látky, jejichž výsledky jsou nyní povinně zahrnuty do registračních řízení nových léčiv. Klíčová slova: farmaka, životní prostředí, necílové organismy
|
|
|
Aspekty umírání a smrti ve vybraných světových náboženstvích
OLIVOVÁ, Tereza
Umírání, smrt i pohřbívání zemřelých jsou nedílnou součástí života každého jedince. Ovšem i přes tuto skutečnost je smrt, a vše s ní spojené, společností přijímána negativně nebo je tabuizována. Umírání je poslední fáze života člověka, která může trvat odlišně dlouhou dobu. Smrt znamená zánik organismu a vždy ji musí konstatovat pouze lékař. V dnešní době se smrt přesunula z domácího prostředí do institucí. Proto se dnes mluví o medikalizaci smrti a depersonalizaci umírajících osob. Zejména v posledních letech se dostává do popředí fenomén tabuizované smrti, který je definován nedostatkem základních znalostí při plnění efektivní ošetřovatelské péče o umírající. Vzhledem k tomu, že je problematika umírání a smrti každodenní součástí profese sestry, musí mít mnoho znalostních i dovednostních předpokladů k úspěšnému vykonávání ošetřovatelské péče. Aby sestra poskytovala kulturně kompetentní péči, musí poznat nejen kulturní profil pacienta, ale především svůj vlastní v podobě postojů, hodnot, kulturního dědictví, kulturního chování a poznání specifik v podobě podobností či odlišností mezi minoritní a majoritní společností. V České republice žije 10 436 560 obyvatel, 23 národností a z tohoto počtu obyvatel je 2 168 952 lidí věřících. V době neustále rozvíjející se globalizace, tedy sjednocování společnosti, je potřebná znalost kulturních specifik a odlišností v souvislosti s umíráním, smrtí i transkulturním ošetřovatelstvím. Bakalářská práce s názvem Aspekty umírání a smrti ve vybraných světových náboženstvích je zpracována pouze na teoretickém podkladu a snaží se popsat jednotlivé rozdíly, které jsou patrné ve vybraných světových náboženstvích, konkrétně v křesťanství, judaismu, islámu a buddhismu, se zaměřením na konečnou fázi života člověka v podobě umírání, smrti a pohřbu. Tato práce má informační charakter. Cílem snažení při zpracovávání této práce bylo poskytnout čtenáři základní obraz o čtyřech světových náboženstvích a jejich postojů k umírání a smrti. Dále zmapovat možnosti ošetřovatelské péče v době umírání a smrti u pacientů z odlišných kultur a s jiným náboženským vyznáním, než v naší majoritní společnosti. Velký podíl má analýza a popis situací, ve kterých by díky neznalosti kulturních specifik daného pacienta mohlo docházet při poskytování transkulturní ošetřovatelské péče ke kulturní destruktivnosti, neschopnosti či slepotě. K získání informací, týkajících se současného stavu poznání, které je popsáno na následujících stranách této práce, bylo nutné prostudovat velké množství bibliografických dokumentů a to jak od českých, tak i od zahraničních odborníků, kteří se zabývají umíráním a smrtí i náboženstvím samotným. Dalšími důležitými zdroji pro tuto práci byly odborné časopisy, mimo jiné i časopis Kontakt, který je vydáván Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity, kde jsou popsány nejnovější poznatky týkající se ošetřovatelských témat, tedy týkající se i tématu této bakalářské práce.Za pomoci operacionalizace klíčových slov bylo využito vyhledávání v odborných databázích PudMed, Scopus a EBSCO. Tato bakalářská práce by měla dostatečně objasnit rozdíly, které jsou patrné v jednotlivých náboženstvích, a tím pomoci lépe se v tomto tématu transkulturního ošetřovatelství v době umírání a smrti orientovat. Práce by také mohla zvýšit zájem jednotlivců o tato témata. Získané výsledky mohou být využity jako podkladový materiál pro výuku ošetřovatelských předmětů nebo například jako příspěvek pro odborné semináře, kurzy či konference zabývající se touto problematikou.
|
host ::
RSS.