|
|
Šťavelany v horninách a rostlinách
Novotná, Julie ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent)
Šťavelany netvoří jen ledvinové kameny, ale vyskytují se v celé přírodě. Je dobře známo, že jsou produktem některých rostlin, hub a lišejníků. Zvýšené akumulace šťavelanu vápenatého vykazují např.: šťovík, rebarbora, špenát, sója nebo diefenbachie. Šťavelany obsluhují v rostlinách řadu důležitých funkcí jako je regulace vápníku, obrana před herbivory a detoxifikace kovů. Schopnost rostliny detoxifikace hliníku je rozhodujícím faktorem produkce sklizně. Správně zvolené způsoby komerčního užívání nízkooxalátových odrůd plodin, nebo genetická manipulace, by mohly vést nejen ke zvýšení nutričních hodnot zemědělských plodin, ale i ke zvýšení zemědělské produkce. Zastoupení šťavelanů v horninách nejlépe reprezentují minerály šťavelanu vápenatého, whewellit a weddellit. Vyskytují se v sedimentech, vysrážené v konkrecích a hydrotermálních žilách nebo rozptýlené v mladých sedimentech, např. rašeliništích. Šťavelany jsou biologickým produktem a lze je považovat za indikátory aktivity živých organizmů, proto mohou být vyhledávány při průzkumu vesmírných těles. Pro tyto účely je nezbytné studium šťavelanů na Zemi a interpretace jejich Ramanových spekter.
|
|
|
Ramanova spektrometrie karotenoidů vybraných mikroorganismů
Novotná, Julie ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi identifikace karotenoidů mikrobiálních kolonií pomocí Ramanovy spektroskopie. Cyanobacteria, Proteobacteria, Chlorophyta, Rhodophyta a další jsou kmeny, kterým náleží analyzované skupiny mikroorganizmů. Kultivací organizmů v laboratorních podmínkách byla získána biomasa, která se často vyznačovala pestrými barvami. Ramanova spektra byla úspěšně získána měřením lyofilizované biomasy pomocí Ramanova disperzního mikrospektrometru s excitační vlnovou délkou 514,5 nm nebo pomocí FT Ramanova spektrometru (excitace 1064 nm). Získaná data jsou porovnána se spektry pigmentových extraktů. Spektra karotenoidů jsou typická diagnostickými pásy υ1, υ2 a υ3, které jsou projevem C=C a C-C valenčních vibrací a C-CH3 deformačních vibrací. Ramanova spektrometrie je doplněna kapalinovou chromatografií (HPLC/UV-VIS) extraktů, která umožnuje účinnou separaci jednotlivých pigmentů ze směsí a jejich následnou identifikaci pomocí UV-VIS analyzátoru. Na základě porovnání výsledků z obou metod je zhodnocena úspěšnost Ramanovo analýzy a její možnosti v detekci mikrobiálních karotenoidů. Vedle typických spekter získaných ze vzorků obsahujících β - karoten je zde prezentováno spektrum i méně častých pigmentů, jako je například sarcinaxantin. Ramanova spektra kolonií mikroorganizmů akumulujících několik...
|
|
|
Ramanova spektrometrie karotenoidů vybraných mikroorganismů
Novotná, Julie ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi identifikace karotenoidů mikrobiálních kolonií pomocí Ramanovy spektroskopie. Cyanobacteria, Proteobacteria, Chlorophyta, Rhodophyta a další jsou kmeny, kterým náleží analyzované skupiny mikroorganizmů. Kultivací organizmů v laboratorních podmínkách byla získána biomasa, která se často vyznačovala pestrými barvami. Ramanova spektra byla úspěšně získána měřením lyofilizované biomasy pomocí Ramanova disperzního mikrospektrometru s excitační vlnovou délkou 514,5 nm nebo pomocí FT Ramanova spektrometru (excitace 1064 nm). Získaná data jsou porovnána se spektry pigmentových extraktů. Spektra karotenoidů jsou typická diagnostickými pásy υ1, υ2 a υ3, které jsou projevem C=C a C-C valenčních vibrací a C-CH3 deformačních vibrací. Ramanova spektrometrie je doplněna kapalinovou chromatografií (HPLC/UV-VIS) extraktů, která umožnuje účinnou separaci jednotlivých pigmentů ze směsí a jejich následnou identifikaci pomocí UV-VIS analyzátoru. Na základě porovnání výsledků z obou metod je zhodnocena úspěšnost Ramanovo analýzy a její možnosti v detekci mikrobiálních karotenoidů. Vedle typických spekter získaných ze vzorků obsahujících β - karoten je zde prezentováno spektrum i méně častých pigmentů, jako je například sarcinaxantin. Ramanova spektra kolonií mikroorganizmů akumulujících několik...
|
|
|
Šťavelany v horninách a rostlinách
Novotná, Julie ; Hruška, Jakub (oponent) ; Jehlička, Jan (vedoucí práce)
Šťavelany netvoří jen ledvinové kameny, ale vyskytují se v celé přírodě. Je dobře známo, že jsou produktem některých rostlin, hub a lišejníků. Zvýšené akumulace šťavelanu vápenatého vykazují např.: šťovík, rebarbora, špenát, sója nebo diefenbachie. Šťavelany obsluhují v rostlinách řadu důležitých funkcí jako je regulace vápníku, obrana před herbivory a detoxifikace kovů. Schopnost rostliny detoxifikace hliníku je rozhodujícím faktorem produkce sklizně. Správně zvolené způsoby komerčního užívání nízkooxalátových odrůd plodin, nebo genetická manipulace, by mohly vést nejen ke zvýšení nutričních hodnot zemědělských plodin, ale i ke zvýšení zemědělské produkce. Zastoupení šťavelanů v horninách nejlépe reprezentují minerály šťavelanu vápenatého, whewellit a weddellit. Vyskytují se v sedimentech, vysrážené v konkrecích a hydrotermálních žilách nebo rozptýlené v mladých sedimentech, např. rašeliništích. Šťavelany jsou biologickým produktem a lze je považovat za indikátory aktivity živých organizmů, proto mohou být vyhledávány při průzkumu vesmírných těles. Pro tyto účely je nezbytné studium šťavelanů na Zemi a interpretace jejich Ramanových spekter.
|
host ::
RSS.