|
|
Imunologicky riziková žena a její dítě
Mocková, Alice ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Šedivá, Anna (oponent)
Souhrn Autoimunitní onemocnění (AD), spojená s přítomností antifosfolipidových protilátek (aPL) se vyskytují často u žen ve fertilním věku a mohou ovlivnit zdravotní stav jejich dětí. Úvodním cílem práce bylo zjistit přítomnost aPL proti β2 glykoproteinu I (anti-β2GPI), kardiolipinu (aCL), fosfatidyl-L-serinu, fosfatidylinositolu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidyl-DL-glycerolu, kyselině fosfatidové a annexinu V u matek s definovanými AD a jejich dětí po porodu, v 6 a 12 měsících života, a porovnat výskyt aPL se soubory zdravých matek a jejich dětí. Dalším cílem studie byla realizace 2 - letého follow-up novorozenců aPL pozitivních a aPL negativních matek s AD včetně vyšetření krevního obrazu, USG CNS a břicha, tranzientních evokovaných otoakustických emisí, elektrokardiografického a psychologického ve snaze odhalit možný dopad mateřského AD na zdravotní stav dětí. Z původně vyšetřených 82 aPL pozitivních žen s AD bylo do prospektivní studie zařazeno 31 matek a jejich 34 novorozenců, rovněž s pozitivními aPL. Druhý soubor tvořilo 23 žen s AD s negativními aPL a jejich 24 aPL negativních dětí. Soubor matek bez AD tvořilo 30 žen, soubor dětí matek bez AD byl sestaven z 30 probandů. Hladiny aPL byly vyšetřovány ELISA metodou. Statistické hodnocení výsledků bylo provedeno programem Statistika 9. U matek s AD...
|
|
|
Imunologicky riziková žena a její dítě
Mocková, Alice ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Šedivá, Anna (oponent)
Souhrn Autoimunitní onemocnění (AD), spojená s přítomností antifosfolipidových protilátek (aPL) se vyskytují často u žen ve fertilním věku a mohou ovlivnit zdravotní stav jejich dětí. Úvodním cílem práce bylo zjistit přítomnost aPL proti β2 glykoproteinu I (anti-β2GPI), kardiolipinu (aCL), fosfatidyl-L-serinu, fosfatidylinositolu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidyl-DL-glycerolu, kyselině fosfatidové a annexinu V u matek s definovanými AD a jejich dětí po porodu, v 6 a 12 měsících života, a porovnat výskyt aPL se soubory zdravých matek a jejich dětí. Dalším cílem studie byla realizace 2 - letého follow-up novorozenců aPL pozitivních a aPL negativních matek s AD včetně vyšetření krevního obrazu, USG CNS a břicha, tranzientních evokovaných otoakustických emisí, elektrokardiografického a psychologického ve snaze odhalit možný dopad mateřského AD na zdravotní stav dětí. Z původně vyšetřených 82 aPL pozitivních žen s AD bylo do prospektivní studie zařazeno 31 matek a jejich 34 novorozenců, rovněž s pozitivními aPL. Druhý soubor tvořilo 23 žen s AD s negativními aPL a jejich 24 aPL negativních dětí. Soubor matek bez AD tvořilo 30 žen, soubor dětí matek bez AD byl sestaven z 30 probandů. Hladiny aPL byly vyšetřovány ELISA metodou. Statistické hodnocení výsledků bylo provedeno programem Statistika 9. U matek s AD...
|
host ::
RSS.