|
|
Radioaktivita granitoidů krkonošsko-jizerského plutonu
Černík, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
1. ABSTRAKT Tato práce se zaměřuje na přirozenou radioaktivitu krkonošského plutonu. Krkonošský pluton se rozděluje na šest dílčích typů granitu: Jizerský, liberecký, fojtský, tanvaldský, harrachovský a krkonošský. Cílem práce bylo porovnat tyto granity a zjistit zda je mezi jednotlivými typy těchto granitů výrazný rozdíl obsahu radioaktivních prvků U, Th, K. Na základě literárních údajů z české i z polské části plutonu byly ke každému typu granitu přiřazeny údaje analyzovaných vzorků (obsahy K, U, Th). Lokalizované body odběru byly přiřazeny k jednotlivým typům krkonošsko-jizerských granitoidů. Soubor analytických dat byl statisticky zhodnocen. Na základě statistického zpracování dat se podařilo prokázat výrazný rozdíl v obsazích radioaktivních prvků u jednotlivých typů granitů. Nejvíce radioaktivní je žula harrachovská. Žula tanvaldská má výrazně anomální poměr U/Th > 1. Ostatní typy mají radioaktivitu pouze průměrnou. Dále byla prověřena významná letecká gamaspekrometrická anomálie jihozápadně od Hejnic. Zde bylo provedeno pozemní gamaspektrometrické měření, které výrazné zvýšení aktivity oproti okolnímu horninovému prostředí neprokázalo. Tato anomálie je pravděpodobně vyvolána malou zakrytostí horniny, případně i geometrickými vlivy měření v horském terénu.
|
|
|
Změny objemové aktivity radonu v půdním vzduchu v závislosti na meteorologických parametrech
Hrušková, Gloria ; Matolín, Milan (vedoucí práce) ; Jáně, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá radonem v půdním plynu, měřením jeho objemové aktivity a atmosférickými vlivy na jeho objemovou aktivitu. Atmosférickými (či meteorologickými) vlivy jsou tlak, teplota a vlhkost vzduchu, vítr a rychlost větru, stav oblohy a úhrn srážek. K posouzení vztahů byla využita měření z období 2000-2012 provedená Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy (Ústav inženýrské geologie, hydrogeologie a užité geofyziky, Oddělení užité geofyziky) na radonových referenčních plochách Cetyně, Bohostice a Buk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Záchyt produktů přeměny radonu filtry
Šálek, Ondřej ; Jáně, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
Práce se zabývá vlivem dceřiných produktů rozpadu radonu s krátkým poločasem přeměny na měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Pevné produkty rozpadu radonu 214 Po a 218 Po se rozpadají α přeměnou a ovlivňují měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Tento vliv je posouzen na základě experimentálního měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu na radonové referenční ploše Buk. Na jednotlivých bodech radonové referenční plochy byly změřeny trojice hodnot objemové aktivity radonu při převodu půdního vzduchu do detekční komory přístroje bez filtru, s automobilovým benzinovým filtrem a s mikrovláknitým filtrem typu AFPC. Výsledky terénního měření ukázaly, že oba zkoumané filtry se svými účinky záchytu pevných produktů přeměny radonu na měřené hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu téměř neliší. Rozdíl v hodnotách objemové aktivity radonu naměřených bez filtru a s filtry je nevýrazný, v řádu chyb měření. Experiment neprokázal nutnost použití filtru pro měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Nejistotu do získaných výsledků vnáší chyby měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, které se pohybují v řádu jednotek kBq m-3 . Nepřítomnost teoreticky možného vysokého obsahu pevných dceřiných produktů rozpadu radonu ve vzorcích půdního vzduchu lze vysvětlit...
|
|
|
Stanovení příkonu dávkového ekvivalentu záření gama přenosnými mnohokanálovými gama spektrometry GS-256 a GR-320 a detektorem radioaktivity Gamma-Scout.
Mokrá, Zuzana ; Matolín, Milan (vedoucí práce) ; Chalupa, František (oponent)
Práce se zabývá porovnáním dvou terénních geofyzikálních přístrojů na měření záření s radiologickým přístrojem. Vrámci řešení úkolu proběhly měření radioaktivity na geologických lokalitách s nízkou, střední a vysokou radioaktivitou přenosnými mnohokanálovými gama spektrometry se scintilačními detektory NaI(Tl) 76x76 mm a pomocí přístroje Gamma-Scout s malým Geiger-Müllerovým počítačem. Jednotlivými přístroji byly stanoveny hodnoty v jednotkách příkonu fotonového dávkového ekvivalentu (Sv/h) a ty pak srovnány. Byly očekávány odchylky v naměřených datech. Odchylky byly různé pro rozdílné způsoby výpočtu přikonu fotonového dávkového ekvivalentu z naměřených dat. Z terénních výsledků vyplývá, že výsledky jednotlivých přístrojů lze porovnávat, přičemž rozdíly jsou zapříčiněny různou detekční účinností a různou kalibrací jednotlivých přístrojů.
|
|
|
Gama záření geologických objektů a jejich lokalizace radiometrickým měřením
Šálek, Ondřej ; Matolín, Milan (vedoucí práce) ; Mojzeš, Andrej (oponent) ; Gnojek, Ivan (oponent)
Práce se zabývá polem gama záření lokálních anomálií koncentrace uranu a možnostmi jejich lokalizace terénním radiometrickým měřením. Pole gama záření progresivně slábne se vzdáleností od pozemního zdroje radioaktivity. Zvolená metodika radiometrického průzkumu je pro vyhledávání zdrojů radiace významná. Pole gama záření pro různé parametry anomálií koncentrace uranu a různou metodiku radiometrického průzkumu bylo studováno pomocí modelových výpočtů. Metodika výpočtu byla odvozena z elementárních teoretických vztahů pro popis pole gama záření bodového zdroje. Ověření správnosti modelových výpočtů pole gama záření bylo provedeno porovnáním pozemních a mini-leteckých experimentálních dat a vypočtených hodnot na třech reálných anomáliích koncentrace uranu. Mini-letecké měření bylo provedeno pomocí prototypu gama spektrometru Georadis D230A, který se vyznačuje relativně vysokou citlivostí detekce gama záření vzhledem k dříve použitým obdobným přístrojům. Leteckým prostředkem byla hexakoptéra Kingfisher. Posouzení možností tohoto přístroje pro detekci anomálií koncentrace uranu bylo jedním z cílů této práce. Vypočtené hodnoty pole gama záření v poloze detektoru na zemi až ve výšce 40 m nad zemí uspokojivě souhlasí s experimentálními daty pozemního a mini-leteckého měření. Popsanou metodu lze použít pro...
|
|
|
Gama záření geologických objektů a jejich lokalizace radiometrickým měřením
Šálek, Ondřej ; Matolín, Milan (vedoucí práce) ; Mojzeš, Andrej (oponent) ; Gnojek, Ivan (oponent)
Práce se zabývá polem gama záření lokálních anomálií koncentrace uranu a možnostmi jejich lokalizace terénním radiometrickým měřením. Pole gama záření progresivně slábne se vzdáleností od pozemního zdroje radioaktivity. Zvolená metodika radiometrického průzkumu je pro vyhledávání zdrojů radiace významná. Pole gama záření pro různé parametry anomálií koncentrace uranu a různou metodiku radiometrického průzkumu bylo studováno pomocí modelových výpočtů. Metodika výpočtu byla odvozena z elementárních teoretických vztahů pro popis pole gama záření bodového zdroje. Ověření správnosti modelových výpočtů pole gama záření bylo provedeno porovnáním pozemních a mini-leteckých experimentálních dat a vypočtených hodnot na třech reálných anomáliích koncentrace uranu. Mini-letecké měření bylo provedeno pomocí prototypu gama spektrometru Georadis D230A, který se vyznačuje relativně vysokou citlivostí detekce gama záření vzhledem k dříve použitým obdobným přístrojům. Leteckým prostředkem byla hexakoptéra Kingfisher. Posouzení možností tohoto přístroje pro detekci anomálií koncentrace uranu bylo jedním z cílů této práce. Vypočtené hodnoty pole gama záření v poloze detektoru na zemi až ve výšce 40 m nad zemí uspokojivě souhlasí s experimentálními daty pozemního a mini-leteckého měření. Popsanou metodu lze použít pro...
|
|
|
Využití nepilotovaných leteckých prostředků v letecké radiometrii
Dědek, Jiří ; Šálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá využitím bezpilotních leteckých prostředků pro radiometrický průzkum. Cílem práce je posouzení charakteristik čtyř vybraných bezpilotních leteckých prostředků a parametry jejich detektorů v porovnání s klasickým leteckým a pozemním radiometrickým průzkumem. Konkrétně se jedná o hexakoptéru "Kingfisher" s detektorem BGO (Bi4Ge3O12) s objemem 0,2 l, oktokoptéru "Arducopter" s detektorem CZT (CdZnTe) s objemem 1 cm3 , helikoptéru "Yamaha RMAXG1" s detektorem NaI(Tl) o objemu 1,8 l a vzducholoď "ACC15X" s detektorem NaI(Tl) o objemu 2,7 l. U jednotlivých leteckých aparatur je porovnávána nosnost, citlivost detektorů, rychlost letu, výška letu, doba letu na jednu nádrž paliva nebo na jedno nabití baterií a odolnost proti větru. Z citlivosti detektoru dané UAV aparatury, pracovní výšky a rychlosti letu je odvozena předpokládaná kvalita radiometrických dat, která je porovnávána s typickou kvalitou dat klasických metod měření. Srovnatelné kvality dat s klasickým leteckým měřením ve výšce 80 m a při rychlosti 50 m/s lze dosáhnout za pomocí tří vybraných bezpilotních leteckých aparatur za předpokladu letu v konkrétní pracovní výšce a při určité rychlosti. Jedná se o hexakoptéru "Kingfisher" s detektorem D230A ve výšce 40 m, při rychlosti 1 m/s, helikoptéru "RMAXG1" s uvažovaným...
|
|
| |
|
|
Radioactivity of the rock and the environment in selected underground areas and its impact on human health
Thinová, Lenka ; Matolín, Milan (vedoucí práce) ; Holý, Karel (oponent) ; Neznal, Martin (oponent)
Souhrn Disertační práce je tematicky zaměřena na posouzení radioaktivity a absorbovaných dávek záření v jeskyních ČR, z nichž některé vykazují vysoké koncentrace radonu. Předkládaná práce je souhrnem analýz a doporučení, vyplývajících z výsledků měření uskutečněných v podzemních prostorách v ČR za předchozích 10 let. Je zaměřena na posouzení zdrojů ozáření v prostředí jeskyní (a v prostředí využívaných pro speleoterapii), zvážení zdravotních dopadů jejich radiace, včetně zhodnocení vlivu jejich variability na externí a interní ozáření osob. Všechna měření byla provedena s cílem ověřit, případně zlepšit, existující metodický postup pro výpočet absorbované dávky od radonu v podzemních prostorách. Hlavním řešeným problémem bylo posouzení, zda jednotný "jeskynní faktor" odpovídá skutečným vlastnostem tohoto prostředí. Měření byla prováděna ve všech veřejnosti přístupných jeskyních v ČR a v některých dalších podzemních prostorách. Dvě z jeskyní (Bozkovské dolomitové jeskyně a Zbrašovské aragonitové jeskyně) byly vybrány pro dlouhodobé experimenty. Nejdůležitějšími získanými výsledky jsou tyto: koncentrace radonu v podzemních prostorách není možné předpovídat na základě žádného geologického a geometrického modelu; efektivní dávka externího záření geologických zdrojů radiace dosahovala jednotek µSv a ve srovnání s...
|
|
|
Změny objemové aktivity radonu v půdním vzduchu v závislosti na meteorologických parametrech
Hrušková, Gloria ; Matolín, Milan (vedoucí práce) ; Jáně, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá radonem v půdním plynu, měřením jeho objemové aktivity a atmosférickými vlivy na jeho objemovou aktivitu. Atmosférickými (či meteorologickými) vlivy jsou tlak, teplota a vlhkost vzduchu, vítr a rychlost větru, stav oblohy a úhrn srážek. K posouzení vztahů byla využita měření z období 2000-2012 provedená Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy (Ústav inženýrské geologie, hydrogeologie a užité geofyziky, Oddělení užité geofyziky) na radonových referenčních plochách Cetyně, Bohostice a Buk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.