|
| |
|
|
Dokumentace přírodní rezervace Miletínská bažantnice
Stejskalová, Klára ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je dokumentace druhové diverzity pomocí floristického průzkumu v přírodní rezervaci Miletínská bažantnice. Dokumentace byla na předmětném území provedena během vegetačního období roku 2015. Zde byla provedena determinace cévnatých druhů. Průzkum byl především zaměřen na ohrožené a chráněné druhy.
Celé území je součástí evropsky významné lokality podle směrnice o stanovištích programu Natura 2000. Miletínská bažantnice byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1954 s výměrou 75,43 ha a je součástí maloplošného zvláště chráněného území. Typické znaky pro oblast Podzvičinska jsou zbytky přirozené geobiocenózy a proto je důvod jeho ochrany.
Dále byla popsána historie, charakteristika území a přírodní poměry, které jsou typické pro danou lokalitu. Mezi ně patří pedologické, klimatické, hydrologické, geomorfologické, geologické a fytogeografické. Na území přírodní rezervace jsou evidovány dva památné stromy a to duby letní (Quercus robur) s vyhlašovacím názvem Žižkovy duby.
Na předmětném území byly nalezeny chráněné a ohrožené druhy a zařazeny podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012) a vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Do kategorie vzácnějších taxonů vyžadující další pozornost se řadí druhy jako ostřice Otrubova (Carex otrubae), rožec hajní (Cerastium lucorum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), svízel severní (Galium boreale), bradáček vejčitý (Listera ovata) a prvosenka jarní (Primula veris). Jediný druh vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je řazen do kategorie mezi ohrožené jak podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR, tak podle vyhlášky MŽP.
V terénním průzkumu byla pozornost věnována i invazivním druhům, řazeny podle Catalogue of alien plants of the Czech Republik (Pyšek et al., 2012) a zařazeny do kategorií archeofyty (Arctium tomentosum, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Chelidonium majus
a neofyty (Arrhenatherum elatius, Impatiens parviflora) a popsány jejich rizika (Mlíkovský a Stýblo, 2006)
|
|
|
Analýza cestovního ruchu v Bečově nad Teplou a návrh jeho environmentálně šetrného rozvoje
Riedlová, Denisa ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Práce na téma " Analýza cestovního ruchu v Bečově nad Teplou a návrh jeho environmentálně šetrného rozvoje" slouží jako celkový dokument skýtající veškeré informace o území jedné části Karlovarského kraje. Práce se bude věnovat popisu historie města, geografickým a přírodním fenoménům. Práce obsahuje charakteristiku historických, kulturních a přírodních památek, stručné informace o životním prostředí, dopravě, pracovních příležitostech, cestovním ruchu i o rozvoji města. Dle shromážděných informací je vytvořena SWOT analýza a strategie rozvoje venkovského města Bečov nad Teplou. Cílem práce je zpracování dokumentu, který bude využit jako strategický materiál při tvorbě rozvoje cestovního ruchu a s tím související nutné ochrany přírody. Současný Bečov velmi usiluje o vybudování nového atraktivního "image", jež má zvýšit turistický ruch. S tímto cílem však musí korespondovat také nutná ochrana přírody na kterou se někdy v souvislosti s těmito cíly zapomíná.
|
|
|
Stanovení vodního potenciálu vybraných rostlin pěstovaných v podmínkách vodního deficitu
Procházková, Denisa ; Hniličková, Helena (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Bakalářskou práci jsem zpracovala na téma Stanovení vodního potenciálu vybraných rostlin pěstovaných v podmínkách vodního deficitu.
Rajčata a papriky jsou teplomilné rostliny, které jsou velmi náchylné na nedostatek vláhy. Zejména pak paprika, která má menší kořenovou soustavu a sucho snáší hůře. Obě rostliny patří do čeledi Solanaceae.
Tato čeleď je velmi významná z hlediska užitkovosti, díky svým plodům, které se konzumují, potřebují ke svému vývoji dostatek vláhy. Proto je sucho jedním z nejvýznamnějších stresových faktorů. Cílem pokusu bylo sledovat průběh stresové reakce a následné vyhodnocení reakce vybraných druhů.
Pokus probíhal v létě roku 2015 s mladými rostlinami rajčete a papriky. Tyto rostliny byly vystaveny řízenému vodnímu stresu ve skleníku Katedry botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ ČZU v Praze. Během pokusu měly rostliny přirozené světelné podmínky a byly pěstovány v nádobách se zahradním substrátem. Pokusné rostliny byly rozděleny na dvě varianty a to na kontrolní a stresovanou. U kontrolní varianty probíhala pravidelná zálivka, naopak
u varianty stresované byla zálivka během pokusu přerušena. Pokus probíhal po dobu 14 dní
a byl ukončen po 7. odběru, kdy byly rostliny zcela dehydratovány. Vodní potenciál byl mě-řen Dew point meter a hmotnostní vlhkost pomocí přístroje HH2 moisture meter.
Hodnota vodního potenciálu u stresované varianty během pokusu klesala. U rostlin Solanum lycopersicum byly počáteční hodnoty - 1,09 MPa a klesaly až na - 4,07 MPa. K poklesu došlo i u Capsicum annuum, jejíž hodnoty se pohybovaly mezi - 1,02 až - 4,15 MPa . Hodnoty naměřené u rostlin stresovaných vodním deficitem byly nižší než tomu bylo u varianty kontrolní.
Hmotnostní vlhkost se u stresovaných rostlin také měnila. U obou stresovaných druhů rostlin došlo během měření k poklesu půdní vlhkosti. U Solanum lycopersicum se naměřené hodnoty pohybovaly od 0,38 g.g-1 do 0 g.g-1. U rostlin Capsicum annuum se měření pohybovalo v rozmezí od 0,55 g.g-1 do 0,01 g.g-1. Kdy hodnoty naměřené u stresovaných rostlin dosáhly nižších hodnot než u kontrolní varianty. Oba druhy rostlin měly na vodní stres podobnou reakci a nijak zvláště se nelišily.
|
|
|
Památné stromy Mělníka
Koprnická, Lucie ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou památné stromy Mělníka, města ležícího ve Středočeském kraji. Práce je rozdělena na teoretickou část, kde je čerpáno především z odborných publikací, platných právních norem a předpisů, dále ze stránek AOPK ČR a také z informací poskytnutých z Městského úřadu Mělníka. V teoretické části je popsána ochrana a historie památných stromů v České republice, legislativa památných stromů, dendrometrické parametry, dále jsou popsány nejčastější defekty stromů a také se zde nachází obecné informace v péči o památné stromy. Výzkumná část se zabývá sedmi památnými stromy na Mělníku. Tato část je zaměřena na přehled a zhodnocení zdravotního stavu vybraných památných stromů, stavu cedulí, charakteristikou jejich území, zjištění vlastníka stromu a fotodokumentace. Na konci práce jsou pak naměřené hodnoty autorem, porovnání hodnot z předchozích měření a dále je zde hodnocení aktuálního stavu památných stromů na Mělníku. Závěrem této práce je management památných stromů a dále je sepsána poskytnutá péče stromům na Mělníku a také návrhy dalších doporučených opatření pro tyto památné stromy.
|
|
|
Floristický průzkum pramenišť východní části Krkonoš (Labe)
Hronovská, Markéta ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá floristickým průzkumem pramenišť, která se nachází ve východní části Krkonoš a zároveň v Krkonošském národním parku. Hlavním cílem této práce je tedy inventarizace cévnatých rostlin a mechorostů, které se na vybraných prameništích vyskytují. Dalším cílem je na základě přesné lokalizace pramenišť pomocí GPS přístroje vyhotovit různé mapy, které slouží k doplnění literární rešerše.
Během konce léta a podzimu 2015 byl zhotoven subjektivní metodou soupis druhů bylinného a mechového patra, které zachycují aktuální pokryv vegetace na stanovišti. Pro zachycení abundance druhů na vybraných lokalitách byla vhodně zvolena stupnice pokryvnosti. Charakteristika zájmového území byla zpracována formou literární rešerše.
Na vybraných prameništích bylo ve 2. polovině vegetačního období 2015 determinováno celkem 59 druhů cévnatých rostlin a 9 druhů mechorostů. Z celkového počtu nalezených druhů cévnatých rostlin jich je 8 zařazených mezi ohrožené. Nejvyšší diverzitu vykazovalo prameniště Modrého a Rennerova potoku a největší množství cévnatých druhů rostlin se našlo v pramenné oblasti Úpy (tzv. mokvavé skále). Nejméně druhů se naopak nacházelo na prameništi Suchého a Javořího potoka.
K porovnání lokalit z hlediska přírodních podmínek bylo využito mnohorozměrné RDA analýzy pomocí počítačového programu CANOCO 5 a programu PAST 3. 11.
Po prostudování literatury týkající se péče a ochrany nelesních biotopů v chráněných území byl pro každou lokalitu navrhnut konkrétní management.
Zjištěné informace by měly být hodnotné pro případné budoucí podrobnější inventarizace těchto nebo podobných míst
|
|
|
Dokumentace památných stromů v Praze
Suchá, Helena ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce bylo vytvořit souhrn vybraných památných stromů v Praze s hodnocením jejich současného stavu dle vybraných dendrometrických veličin a následným porovnáním s hodnotami v Ústředním seznamu ochrany přírody.
U 20 vybraných byla měřena výška s použitím výškoměru NIKON laser 550 A, obvod kmene ve výčetní výšce 130 cm pomocí 30 metrového, látkového pásma s výjimkou platanu javorolistého na Karlově náměstí (Platanus hispanica) a tisu červeného ve Františkánské zahradě (Taxus baccata), kde měření proběhlo u paty stromu. Zdravotní stav a vitalita byly hodnoceny nepřímými metodami. Byly hodnoceny dle tabulek publikovaných v knize od Kolaříka a kol. (2010). Zároveň s dendrometrickými veličinami byla prováděna determinace druhů a fotodokumentace všech památných stromů, fotoaparáty značky CANON PowerShot SX1 IS + DIGITAL CAMERA FinePix JZ 100FUJIFILM. Území, ve kterých stromy rostou, se nachází v Hlavním městě Praha. Jde o katastrální území: Malá Strana, Nové Město, Staré Město, Smíchov, Hradčany, Liboc a Košíře. Z vytvořeného souhrnu vyplývá, že nejpočetnějším rodem ve sledovaných oblastech jsou duby (Quercus), (7 jedinců) z nichž tři duby letní (Quercus robur) jsou v lesoparku na Cibulkách, dub zimní (Quercus petraea) v Oboře Hvězda, dub letní (Quercus robur) a dub uherský (Quercus frainetto) na Smíchově, a dub letní (Quercus robur) na území Starého Města. Další skupinou byly čtyři jedinci platanu javorolistého (Platanus hispanica), které se nacházejí u Velkopřevorského paláce, na Kampě, Karlově náměstí a v zahradě Kinských. Čtyři památné stromy buku lesního (Fagus sylvatica) se nalézají v oboře Hvězda, dalším druhem památného stromu, který roste v oboře, byla skupina 5 jírovců maďalů (Aesculus hippocastanum). Na petřínských svazích roste jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který patří do katastrálního území Hradčany a javor babyka (Acer campestre) patřící k Malé Straně. Posledním druhem je jinan dvoulaločný na Novém Městě (Ginkgo biloba). Z výsledků plyne, že nejvyšším památným stromem je buk lesní (Fagus sylvatica) v oboře Hvězda a nejnižší tis červený (Taxus baccata). Platan javorolistý u Velkopřevorského paláce (Platanus hispanica) má největší obvod a tis červený (Taxus baccata) nejmenší. Většina zkoumaných památných stromů je v dobrém zdravotním stavu a v dobré vitalitě. Měření zaznamenaná v ústředním seznamu ochrany přírody jsou z let 2007 až 2014.
|
|
|
Dokumentace dendroflóry obory Hvězda (Praha)
Beranová, Zuzana ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stručnou charakteristiku pražské obory Hvězda a na determinaci dřevin a stanovení základních dendrometrických hodnot.
První část je literární rešerše shrnující poznatky o dané lokalitě a to popisem především z hlediska historického a biologického. Historie obory Hvězda je zde shrnuta již od 16. století, jelikož v této době vznikla. Důraz je kladen především na letohrádek Hvězda, který je její součástí. Práce se dále zabývá faunou a flórou daného území a v neposlední řadě zhodnocením zdravotního stavu dřevin. Doplněna je fotografiemi a mapami.
Druhá část je zaměřena na samotnou determinaci a měření dendrometrických veličin. V metodice vystihuji jednotlivé kroky měření, které musely být pro zjištění dendrometrických veličin provedeny. Dále popisuji veškeré pomůcky, které byly při měření použity. Výsledky práce obsahují tabulky a grafy, jež jsou vysvětleny a okomentovány v diskuzi. Závěr představuje zhodnocení celkového stavu stromů v oboře, především zdravotního stavu a sadovnické hodnoty.
Dřeviny byly nejprve determinovány, následně proběhlo zjištění jejich souřadnic dle GPS Garmin Dakota 20 a vyznačení na mapě. Z dendrometrických veličin byly zjišťovány obvod kmene pomocí třicetimetrového pásma Cabrio Komelon, výška stromu za použití výškoměru značky Nikon Laser 550A, výška nasazení živé koruny a šířka koruny. U dřevin byl v rámci průzkumu hodnocen jejich zdravotní stav, fyziologické stáří a sadovnická hodnota. Zároveň byla provedena fotodokumentace stromů zařízením LG l90.
Na zájmovém území bylo dendrometricky šetřeno 50 dřevin, které lze zařadit do 5 rostlinných čeledí. Potvrzen byl výskyt dubu zimního (Quercus petraea), buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), břízy bělokoré (Betula pendula) a borovice černé (Pinus nigra). Nejvíce zastoupený je dub zimní (Quercus petraea), který je zde hojně vysazován a pokrývá převážnou většinu obory Hvězda. Nejmenší zastoupení zaujímají jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a bříza bělokorá (Betula pendula). Bříza bělokorá (Betula pendula) by se z území měla postupně likvidovat, jelikož se jedná o náletovou dřevinu. Stejně tak je to u nepůvodní borovice černé (Pinus nigra), která zde byla v minulosti vysázena a v současné době má negativní vliv na vývoj lesa. Většinu území přírodní památky zaujímají listnaté lesy. Fyziologické stáří bylo u většiny stromů ohodnoceno známkou 4, což znamená, že převažovaly dospělý jedinci, u kterých se začíná projevovat stagnace růstu. Zastoupeny byly také dospívající jedinci (známka 3). Zdravotní stav většiny dřevin byl dobrý až výborný. Z výsledků plyne, že v zájmovém území není žádný ze stromů v havarijním či silně narušeném stavu. Většina stromů také projevuje vysokou sadovnickou hodnotu, v zájmovém území tedy najdeme, až na pár výjimek, kvalitní dřeviny. Výskyt naměřených druhů byl v oboře Hvězda potvrzen i ve dvou předchozích průzkumech v letech 1986 a 2010.
|
|
|
Vliv stresového faktoru sucha na obsah glykoalkaloidů brambor (Solanum tuberosum L.)
Matoušková, Vendula ; Kotíková, Zora (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Brambory jsou významná a nezastupitelná plodina. Důležité jsou jak z hlediska jejich použití, tak jejich příznivého nutričního složení. Dále jsou význačným zdrojem vitamínů, minerálních látek a antioxidantů. Mimo látek zdraví prospěšných obsahují brambory i látky škodlivé. Jsou to látky cizorodé nebo přirozeně se vyskytující, kam patří toxické glykoalkaloidy. Glykoalkaloidy jsou sekundární metabolity rostlin. Glykoalkaloidy brambor mají v rostlině ochrannou funkci, zvýší svoji syntézu za stresových podmínek např. při napadení škůdci, mechanickém poškození nebo za zvýšeného světla a tepla. V bramborách bylo zjištěno několik glykoalkaloidů. Hlavní, které tvoří 95 % jejich obsahu, jsou alfa-chaconin a alfa-solanin. Jejich toxicita spočívá v inhibici acetylcholinesterázy a porušováním buněčných membrán. V hlíze bramboru je jejich obsah rozložen nerovnoměrně. Obsah glykoalkaloidů brambor je ovlivněn mnoha faktory, jako jsou například stanoviště, ročník, odrůda, způsob pěstování a skladování. V České republice je maximální přípustný limit glykoalkaloidů stanoven legislativou na 200 mg/kg čerstvé hmoty brambor. V běžně pěstovaných odrůdách jejich množství zdaleka nedosahuje stanovenému hygienickému limitu. Metody stanovení glykoalkaloidů v bramboru jsou hlavně chromatografické. Nejčastěji se používá HPLC (vysoce účinná kapalinová chromatografie). V provedeném pokusu se stanovil obsah majoritních glykoalkaloidů alfa-chaconinu a alfa-solaninu u čtyř odlišných odrůd - Milva, Marabel, Laura a Valfi. Zkoumal se stres suchem na jejich obsah za předpokladu jejich kumulace v porovnání s dvěma dalšími variantami - závlaha zaléváním a kapková závlaha. Obsahy glykoalkaloidů byly změřeny metodou UHPLC/MS/MS. Ze získaných výsledků se dospělo k závěru, že obsah glykoalkaloidů je odrůdově závislý. Stres suchem nejspíš může zvyšovat jejich obsah. V našem pokusu se to jednoznačně neprokázalo. Důležitý je výběr odrůdy za podmínek teplého a suchého ročníku pěstování. Vhodné pro tyto podmínky se ukázaly odrůdy Milva a Marabel. Za předpokladu dodržení obecných zásad pro pěstování, skladování a kulinární úpravy, nepředstavují glykoalkaloidy pro konzumenta riziko.
|
|
|
Pohled na různé podoby současného stáří
MARTÍNKOVÁ, Jaroslava
Práce je teoretického charakteru, přibližuje a popisuje problematiku současného stáří z hlediska demografického, biologického, psychického a sociálního. Zabývá se vztahem společnosti k seniorům a popisem projevů stáří, potřebami starých lidí, jejich adaptací na různé změny ve vyšším věku a také zdravotním stavem starého člověka. Dále se práce zabývá koncem života, umíráním a etickými hodnotami.
|
host ::
RSS.