|
|
Indukce oxidačního stresu u buněk kožních keratinocytů
Martínková, Nikola ; Jirkovská, Anna (vedoucí práce) ; Hradiská Breiterová, Kateřina (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Studentka: Nikola Martínková Vedoucí práce: PharmDr. Anna Jirkovská, Ph.D. Konzultant: Mgr. Petr Jošt, Ph.D. Název diplomové práce: Indukce oxidačního stresu u buněk kožních keratinocytů Keratinocyty jsou součástí epidermis a představují majoritní část buněk svrchní vrstvy lidské kůže. Při poškození těchto buněk mutagenními látkami mohou nastat změny ve složení genetického materiálu, popřípadě může dojít i k zániku buňky. Mezi látky, které navozují změny v DNA a mají mutagenní potenciál lze zařadit i zpuchýřující bojovou chemickou látku sirný yperit. Cílem této práce bylo porovnat buněčnou linii keratinocytů HaCaT s experimentálně odvozenou buněčnou linií 3HSM4 v odpovědi na oxidační stres indukovaný peroxidem vodíku. Buňky 3HSM4 byly připraveny selekcí rezistentních klonů buněk HaCaT, které byly opakovaně vystaveny cytotoxickým účinkům sirného yperitu. Výsledky porovnání ukazují, že buňky 3HSM4 jsou rezistentnější vůči peroxidu vodíku. Pokud byla u obou typů buněk blokována syntéza glutathionu (GSH), byl cytotoxický účinek peroxidu vodíku stejný. Přesto, že se buňky 3HSM4 ukázaly jako odolnější z pohledu cytotoxicity, byla u nich zjištěna mnohem vyšší hladina volných radikálů než u buněk HaCaT. Při analýze...
|
|
|
Limity supervize u pracovníků v sociálních službách
MARTÍNKOVÁ, Nikola
Jako cíl diplomové práce bylo stanoveno: "Identifikovat jaké limity vnímají supervizoři při skupinových supervizních setkáních sociálních pracovníků v sociálních službách." Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaké jsou limity supervize u sociálních pracovníků z pohledu supervizorů?" Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro dosažení cíle byla hlavní výzkumná otázka rozčleněna do oblastí: identifikace (6 dílčích výzkumných otázek), formální náležitosti supervize (2 dílčí výzkumné otázky), supervize (4 dílčí výzkumné otázky) a přínosy limitů supervize (2 dílčí výzkumné otázky). Výzkumný soubor byl tvořen supervizory sdruženými pod Českým institutem pro supervizi (ČIS). S přihlédnutím ke stanovené strategie bylo uskutečněno 12 rozhovorů (metoda sněhové koule) z nichž již vyplynulo, že došlo k vysycení vzorku. Pro zapojení bylo požadováno, aby zapojené informantky a informanti poskytovali supervizní služby v oblasti sociální práce a měli alespoň rok praxe. Rozhovory byly zaznamenávány na diktafon, ze kterého došlo k doslovenému přepisu. Takto přepsané rozhovory jsem následně zakódovala (zpracována metodou trsů). V rámci první oblasti, tj. identifikace, byly identifikovány trsy: humanitní směr vzdělání, supervizní výcvik, psychoterapeutický výcvik a příprava na limity. V rámci druhé oblasti, tj. formální náležitosti supervize, lze specifikovat následující trsy: kontraktování, formální limity, obsahové limity, supervizor pod supervizí. V oblasti supervize, která byla označena jako třetí oblast, uvádím následující zjištěné trsy: sebereflexe, pojmenování limitů a etické aspekty. Poslední, čtvrtá oblast, tj. přínosy supervize, přinesla následující trsy: osobní rozvoj, rekontraktace, emoční inteligence. Výsledky práce mohou být využity v rámci přípravy supervizorů, popřípadě pro rozvoj již kvalifikovaných supervizorů v praxi.
|
|
|
Stáří romských seniorů a jeho problematika
MARTÍNKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zaměřuje na stáří romských seniorů. Jejím cílem je popsat stáří romských seniorů, jejich potřeby a subjektivní vnímání sociálního postavení v rodině. Dále chce zjistit, z jakých důvodů nejsou romští senioři umisťováni do domovů pro seniory a zjistit, jak se Romové o své seniory starají. Bakalářská práce obsahuje pojmy, jako jsou Rom, stáří, sociální postavení a sociální práce. Dále popisuje historii Romů od doby, kdy se o nich objevily první zmínky, až do naší současnosti. Zaměřuji se na romskou rodinu, její tradice a stáří seniorů. U stáří se orientuji na hlavní potřeby a změny vyskytující se ve stáří. Cílem výzkumu bylo zjistit, z jakých důvodů nejsou romští senioři umisťováni do domovů pro seniory. Výzkum byl realizován s romskými seniory a jejich potomky. Pro získání informací jsem použila kvalitativní výzkum, metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Pro svůj výzkum jsem si zvolila tři věkové kategorie romských seniorů. První kategorie tvoří senioři ve věkovém rozpětí 6570 let, druhá kategorie je ve věkovém rozpětí 7180 let a třetí věková kategorie je v rozpětí 80 a více let. Během výzkumu jsem zjistila, že informanty pro třetí kategorii se mi nepodaří nalézt, jelikož jsem informanty získávala na základě techniky sněhové koule, ale nikdo z nich seniora staršího než 80 let neznal. Proto se můj výzkum týká pouze dvou věkových kategorií. Zvláštní pozornost je věnována zejména druhé kategorii, již představují potomci romských seniorů. Polostrukturované rozhovory byly uskutečněny s osmi romskými seniory a s osmi jejich potomky. Výsledek této práce měl ukázat, jaký názor mají romští senioři a jejich potomci na domovy pro seniory, jak se Romové o své seniory starají a jaké potřeby tito senioři mají. Doufám, že poznatky získané z této bakalářské práce budou přínosem jak pro pracovníky v oblasti sociální práce, tak i pro laiky.
|
host ::
RSS.