|
|
Vliv věku a podmínek odchovu ryby na šanci přežití v přírodě
Lyach, Roman ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Úkolem práce je zjistit a shrnout vliv všech nejdůležitějších biotických a abiotických faktorů na přežití uměle odchovaných ryb v přírodě. Práce zahrnuje nejčastěji vysazované a rybářsky nejoblíbenější druhy dravých ryb, u kterých se sleduje převážně úspěšnost, rychlost růstu a mortalita. Jedná se o druhy Sander lucioperca (candát obecný), Salmo trutta (pstruh obecný), Micropterus salmoides (okounek pstruhový), Esox lucius (štika obecná), Esox masquinongy a hybrid druhů Esox lucius a Esox masquinongy, zvaný tiger muskellunge. Schopnost přežít se zvyšuje s rostoucí velikostí vysazené ryby, díky schopnosti lépe odolat predačnímu tlaku. Záleží také na způsobu odchování, protože ryby, krmené suchým krmivem, vykazují vyšší úmrtnost z důvodu predace a případně i zhoršenou schopnost lovit, ačkoli konzumují potravu o stejném složení jako jedinci, kteří byli krmeni živými rybami. Na mortalitu má vliv také teplotní rozdíl vody mezi chovnou lokalitou a volnou přírodou. Ten je významný hlavně v případě, kdy teplota vody v nové lokaci převyšuje o více než 10 řC teplotu vody chovného rybníku nebo sádek. Jedinci, kteří se geneticky liší od místní populace, mají horší schopnost přizpůsobit se a mohou geneticky degradovat místí populaci. Při nedostatku oblíbené kořisti se zpomalí růst ryb. Úspěšnost přežití závisí...
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
The role of fish-eating predators and socio-economic trends in recreational fishing
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Adámek, Zdeněk (oponent) ; Jurajda, Pavel (oponent)
Sportovní rybaření je jednou z nejvýznamnějších rekreačních aktivit a zároveň jedním s nejvýraznějších způsobů jak člověk ovlivňuje vodní ekosystémy a rybí populace. Socio- ekonomické trendy i rybožraví predátoři přitom hrají ve sportovním rybaření důležitou roli. Jedním z poznatků práce byl fakt, že se vydra říční živí převážně malými rybami (5-10 g), a to u druhů, které jsou velice početné, a mají malý význam pro rybáře. V tomto případě dominoval v potravě vydry hrouzek obecný. Překryv mezi úlovky vyder a rybářů byl velice malý. Rybářsky významné druhy lososovitých ryb tvořily pouze malý podíl potravy vydry (10 % podle biomasy). Kormoráni se také živí především malými rybami (10-100 g), a to u druhů, které jsou taktéž velice početné. V tomto případě dominovala v potravě kormoránů plotice obecná. Rybářsky významné druhy ryb představovaly pouze 10 % v potravě kormoránů. Kormoráni sice odstraňují především početné druhy a malé ryby, nicméně tyto ryby slouží jako potrava pro dravce. Malé ryby by zároveň mohly v budoucnu dorůst do lovitelné velikosti. Záchranný program lososa obecného nebyl prozatím příliš úspěšný. Predace kormoránů na lososech není ovšem důvodem jeho neúspěchu. Největší problém je na dolním Labi na území Německa, kde dochází k vysoké mortalitě migrujících lososů. Pokud má být tento...
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
Vliv věku a podmínek odchovu ryby na šanci přežití v přírodě
Lyach, Roman ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Úkolem práce je zjistit a shrnout vliv všech nejdůležitějších biotických a abiotických faktorů na přežití uměle odchovaných ryb v přírodě. Práce zahrnuje nejčastěji vysazované a rybářsky nejoblíbenější druhy dravých ryb, u kterých se sleduje převážně úspěšnost, rychlost růstu a mortalita. Jedná se o druhy Sander lucioperca (candát obecný), Salmo trutta (pstruh obecný), Micropterus salmoides (okounek pstruhový), Esox lucius (štika obecná), Esox masquinongy a hybrid druhů Esox lucius a Esox masquinongy, zvaný tiger muskellunge. Schopnost přežít se zvyšuje s rostoucí velikostí vysazené ryby, díky schopnosti lépe odolat predačnímu tlaku. Záleží také na způsobu odchování, protože ryby, krmené suchým krmivem, vykazují vyšší úmrtnost z důvodu predace a případně i zhoršenou schopnost lovit, ačkoli konzumují potravu o stejném složení jako jedinci, kteří byli krmeni živými rybami. Na mortalitu má vliv také teplotní rozdíl vody mezi chovnou lokalitou a volnou přírodou. Ten je významný hlavně v případě, kdy teplota vody v nové lokaci převyšuje o více než 10 řC teplotu vody chovného rybníku nebo sádek. Jedinci, kteří se geneticky liší od místní populace, mají horší schopnost přizpůsobit se a mohou geneticky degradovat místí populaci. Při nedostatku oblíbené kořisti se zpomalí růst ryb. Úspěšnost přežití závisí...
|
host ::
RSS.