Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Osídlení Zbraslavska v raném středověku. Archeologická regionální studie.
Sandanusová, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Laval, Filip (oponent)
Předložená práce se věnuje vývoji osídlení regionu Zbraslavska v období raného a vrcholného středověku především na základě archeologických pramenů. Hlavním podkladem pro zhodnocení proměn osídlení regionu je katalog archeologicky zkoumaných lokalit a na jeho základě vytvořená série map, která zobrazuje vývoj osídlení v jednotlivých etapách raného a vrcholného středověku. Údaje získané na základě archeologických pramenů jsou doplněny prameny písemnými. V práci se mimo jiné zabývám rekonstrukcí zemědělského zázemí sídelních areálů a jejich vztahu k evidovaným pohřebištím v rámci regionu. V závěru práce se pokouším o celkové zhodnocení významu Zbraslavska, jak pro pražskou metropoli tak v rámci celé české kotliny. Klíčová slova: Zbraslavsko, osíldení, raný středověk, archeologie, regionální studie
Archeologie tvrze v českých zemích. K počátkům středověkých opevněných sídel
Laval, Filip ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent) ; Unger, Josef (oponent)
Archeologie tvrze v českých zemích K počátkům středověkých opevněných sídel Práce se věnuje tvrzím ve středověku českých zemí s ohledem na potřebu formulace nových otázek. Okrajově se dotýká terminologie, historického pojmosloví a jeho významové náplně. Pro poznávání funkcí tvrzí si všímá jejich zasazení ve struktuře souvisejícího osídlení. Za podstatné považuje výpověď vybraných písemných pramenů, jejichž kontext naznačuje právně historické souvislosti daných sídel. Samostatná kapitola je věnována rozboru několika příkladů archeologických výzkumů z českých zemí i z Evropy, které odkryly situace zařaditelné k tvrzím, popř. hradům, jimž předcházely méně výrazně nebo vůbec neopevněné objekty, a to při dodržení úzké prostorové kontinuity. To otevírá cestu ke zhodnocení otázky počátků daného druhu sídel. K tomuto problémovému okruhu práce přistupuje ve srovnávací analýze, která směřuje k určitému přehodnocení významu románského kostela se západní věží jako objektu, který je svým způsobem redukcí hradního modelu známého ze soudobého (12. stol.) západoevropského prostředí a který je založen na vztahu profánního a sakrálního objektu - věže a kostela/kaple. Do takto kulturně přiraveného prostředí nastupuje ve 13. stol. typ stavby, kterou označujeme jako tvrz. 1

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.