|
|
Novostavba rodinného domu se dvěma bytovými jednotkami
Lánský, Petr ; Vokřínková, Lenka (oponent) ; Fišarová, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Novostavba rodinného domu se dvěma bytovými jednotkami“ je zpracována ve formě prováděcí projektové dokumentace a obsahuje všechny náležitosti dle platných předpisů. Navržený objekt leží na parcele číslo 2394/8 v Holešově. Svým charakterem se jedná o samostatně stojící dům navržený v systému Porotherm. Objekt je nepodsklepený, dvoupodlažní s obytným podkrovím. Konstrukce střechy je sedlová se sklonem 40 stupňů. Objekt je zasazen do rovinatého terénu. Součástí práce jsou také studie dispozic a seminární práce zpracovaná ve formě výkresů detailů.
|
|
|
Sportovní zařízení v Holešově
Lánský, Petr ; Blažek, Petr (oponent) ; Fišarová, Zuzana (vedoucí práce)
Diplomová práce „Sportovní zařízení v Holešově“ je zpracována ve formě prováděcí projektové dokumentace a obsahuje všechny náležitosti dle platných předpisů. Jedná se o komplex dvou propojených budov. V první části se nachází zázemí pro sportovce a diváky. Druhá část je tvořena sportovní halou s hrací plochou a tribunou pro diváky. První část budovy má 3 nadzemní podlaží. Sportovní hala je zastřešena pomocí vazníků z lepeného lamelového dřeva. Součástí práce je studie dispozic, specializace zaměřené na technické zařízení budov a dřevěné konstrukce a seminární práce zpracovaná ve formě výkresů detailů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Information processes in neurons
Šanda, Pavel ; Lánský, Petr (vedoucí práce) ; Popelář, Jiří (oponent) ; Pospíšil, Zdeněk (oponent)
Neurony spolu komunikují pomocí posloupností akčních potenciálů. Celý tento proces může být popsán detailními biochemickými modely membrány a iontových kanálů na neuronu nebo jednoduššími fenomenologickými mo- dely (typickým představitelem jsou tzv. "integrate-and-fire" modely) nebo případně ještě více abstraktními modely sledu akčních potenciálů bez při- hlédnutí k dynamice membrány neuronu. Vybrali jsme konkrétní variantu stochastického "leaky integrate-and-fire" modelu a porovnali jí s aktivitou biologického neuronu (nitrobuněčný zá- znam pořízený in-vivo). Provedli jsme statistický odhad parametrů modelu a na základě počítačových simulací úspěšně srovnali modelovaný záznam se záznamem z reálného neuronu. Při abstraktnější úrovni popisu je sled akčních potenciálů analyzován pouze jako množina bodových událostí v čase a základní otázka zní, jakým způsobem je vnější podnět kódován v zaznamenané posloupnosti akčních po- tenciálů. Bylo navrženo mnoho odlišných kódů pro řešení rozmanitých úloh v neuronových sítích. My jsme se zaměřili na otevřený problém neuronál- ního kódu v úloze prostorového slyšení u savců. V současnosti je zvažováno několik teorií vysvětlujících experimentální nálezy. V naší práci navrhujeme specifickou variantu modelu založeného na frekvenčním kódu. Zkonstruovaný neuronový obvod,...
|
|
|
Modelování prostorového slyšení
Drápal, Marek ; Maršálek, Petr (vedoucí práce) ; Wünsch, Zdeněk (oponent) ; Lánský, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o modelu prostorového slyšení a srovnává ho s dalšími modely. Podle nejnovějších výsledků experimentů na savcích hraje inhibice velkou roli v určení časového posunu signálu mezi levým a pravým uchem. Tento časový posun je pro nižší frekvence klíčem k určení směru, odkud zvuk přichází. Výsledky experimentů vedou k závěru, že prostorové slyšení savců pracuje na jiném principu než u ptáků. Dnes existuje několik teoretických prací, které se snaží tento jev vysvětlit, ale naprostá většina z nich je založena na mimořádně přesném časování v inhibiční části obvodu. Tento předpoklad je však odtržen od dosavadní znalosti fyziologie. Na druhé straně, modely popsané v této práci jsou založeny na faktu, že každý neuron reaguje na podráždění s jistým náhodným zpožděním. Pokud je tato vlastnost uvážena v obvodu, ve kterém se objevuje inhibice, zpoždění a detektor koincidence, pak lze ukázat, že výstupní frekvence obvodu odpovídá azimutu binaurálního zvuku na vstupu a současně experimentálně získaným datům. Modely jsou podepřeny analytickými výpočty a numerickými simulacemi zahrnujícími i kochleární implantát.
|
|
|
Information processes in neurons
Šanda, Pavel ; Lánský, Petr (vedoucí práce) ; Popelář, Jiří (oponent) ; Pospíšil, Zdeněk (oponent)
Neurony spolu komunikují pomocí posloupností akčních potenciálů. Celý tento proces může být popsán detailními biochemickými modely membrány a iontových kanálů na neuronu nebo jednoduššími fenomenologickými mo- dely (typickým představitelem jsou tzv. "integrate-and-fire" modely) nebo případně ještě více abstraktními modely sledu akčních potenciálů bez při- hlédnutí k dynamice membrány neuronu. Vybrali jsme konkrétní variantu stochastického "leaky integrate-and-fire" modelu a porovnali jí s aktivitou biologického neuronu (nitrobuněčný zá- znam pořízený in-vivo). Provedli jsme statistický odhad parametrů modelu a na základě počítačových simulací úspěšně srovnali modelovaný záznam se záznamem z reálného neuronu. Při abstraktnější úrovni popisu je sled akčních potenciálů analyzován pouze jako množina bodových událostí v čase a základní otázka zní, jakým způsobem je vnější podnět kódován v zaznamenané posloupnosti akčních po- tenciálů. Bylo navrženo mnoho odlišných kódů pro řešení rozmanitých úloh v neuronových sítích. My jsme se zaměřili na otevřený problém neuronál- ního kódu v úloze prostorového slyšení u savců. V současnosti je zvažováno několik teorií vysvětlujících experimentální nálezy. V naší práci navrhujeme specifickou variantu modelu založeného na frekvenčním kódu. Zkonstruovaný neuronový obvod,...
|
|
|
Modelování prostorového slyšení
Drápal, Marek ; Maršálek, Petr (vedoucí práce) ; Wünsch, Zdeněk (oponent) ; Lánský, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o modelu prostorového slyšení a srovnává ho s dalšími modely. Podle nejnovějších výsledků experimentů na savcích hraje inhibice velkou roli v určení časového posunu signálu mezi levým a pravým uchem. Tento časový posun je pro nižší frekvence klíčem k určení směru, odkud zvuk přichází. Výsledky experimentů vedou k závěru, že prostorové slyšení savců pracuje na jiném principu než u ptáků. Dnes existuje několik teoretických prací, které se snaží tento jev vysvětlit, ale naprostá většina z nich je založena na mimořádně přesném časování v inhibiční části obvodu. Tento předpoklad je však odtržen od dosavadní znalosti fyziologie. Na druhé straně, modely popsané v této práci jsou založeny na faktu, že každý neuron reaguje na podráždění s jistým náhodným zpožděním. Pokud je tato vlastnost uvážena v obvodu, ve kterém se objevuje inhibice, zpoždění a detektor koincidence, pak lze ukázat, že výstupní frekvence obvodu odpovídá azimutu binaurálního zvuku na vstupu a současně experimentálně získaným datům. Modely jsou podepřeny analytickými výpočty a numerickými simulacemi zahrnujícími i kochleární implantát.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.